Podezření, že Google platí internetovým celebritám za tlačení své agendy, existovalo již dlouho. Až německý novinář Constantin van Lijnden ale poukázal na to, jak si technologický gigant k youtuberům našel cestu. Upozornil na to ve svém článku „Koupený protest“ pro Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
PŘEHLEDNĚ: Proč se mění pravidla pro využívání obsahu na internetu |
Podle něj dostalo několik německých Youtuberů finanční nabídku od neziskové organizace Create Refresh za to, že se veřejně vysloví proti článku 13 směrnice o autorském právu. „Může jít o video, memy nebo grafiku - jsme otevřeni návrhům,“ cituje dokument youtubera Mirko Drotschmanna, kterého sleduje 900 000 lidí.
Nabídku od Create Refresh dostali i youtubeři Clixoom Science & Fiction (více než 500 000 odebírajících), Pietsmiet (více než 2,3 milionu odebírajících) či Jana Riva (zhruba 50 000 odebírajících). Poslední zmíněná obdržela příslib 2000 eur (více než 51 000 korun) za materiál, který se vysloví proti chystané legislativě.
Přijetím článku 13 směrnice se odpovědnost za porušování autorských práv přenáší z uživatele na internetovou platformu. V praxi to znamená, že například YouTube (sesterská společnost Google) bude muset zajistit, že na jeho webu nejsou videa, která porušují autorská práva. To Googlu vadí, protože by musel na ohlídání autorského materiálu vynaložit peníze navíc.
Neziskovka pracující pro digitální obry
V čele neziskovky Create Refresh stojí Caroline de Cock, což je šéfka bruselské lobbistické společnost N-Square, jejímž největším klientem je právě Google a několik dalších technologických firem. Create Refresh se přitom odvolává i na podporu dalších neziskových organizací, mezi něž patří Save Your Internet, Center for Democracy and Technology. V jejich čele stojí pro změnu Nualla O’Connor, která dříve působila v dceřiné společnosti Googlu DoubleClick.
KOMENTÁŘ: Za práci se platí. Vydělávat na cizím obsahu je nefér |
Americký technologický gigant využívá sítě neziskových organizací pravidelně. V angličtině se vžil pro podobný lobbistický přístup termín „astroturfing“. Podle FAZ je zastřešující neziskovkou snah Googlu organizace EDRI (European Digital Rights). Pod její správou se nachází několik dalších neziskovek, přes něž proudí peníze všem, kteří chtějí vystupovat (příspěvky, osobním setkáním s politiky a podobně) proti reformě autorského práva.
Mohou si takto přijít přitom až na 15 000 eur (zhruba 385 000 korun). Mimořádně zajímavé je, že dvě třetiny těchto nákladů kryje neziskovka Open Society Foundation, kterou založil finančník George Soros, třetinu pak pokrývá asociace Copyright for Creativity, uvedl server Info.cz
Klíčové hlasování
O příjetí směrnice k autorském právu rozhodnou evropští poslanci ve Štrasburku příští týden. Minulý týden více než 260 profesních organizací různých odvětví kreativního průmyslu z evropských zemí podepsalo petici obracející se na evropské poslance, aby směrnici schválili ještě v rámci tohoto funkčního období. V Česku například Asociace českých kameramanů (AČK), Divadelní, literární a audiovizuální agentura (DILIA) nebo Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA).
„Okolo článku 13 technologické firmy šíří masivní dezinformační kampaň pod hesly ‚konec internetu, jak ho známe‘ nebo ‚cenzura internetu‘. Nic z toho však článek 13 pro internet neznamená. To ani ve vztahu k GDPR nelze,“ uvedl Roman Strejček, předseda představenstva OSA. Dodal, „že technologické firmy dlouhodobě monitoring chování uživatelů internetu provádějí. Systematicky sbírají data o našem chování na internetu a na základě těchto dat prodávají reklamu.“
Proti přijetí směrnice se naopak vyjadřují zejména Piráti napříč starým kontinentem. Argumentují tím, že aktualizace autorského práva omezí svobodu na internetu. „Směrnice významným způsobem poškozuje malé a střední podniky a zavádí cenzuru,“ řekl iDNES.cz český poslanec Mikuláš Peksa. Podle něj v praxi dojde k zavedení automatických filtrů, které budou obsah sledovat.
„Dá se předpokládat, že se budou mýlit. Sami si tak vytváříme prostor pro cenzuru,“ doplnil Peksa. Podle Pirátů si navíc systém filtrů nedokáže menší internetová firma vyvinout sama a musela by používat služby například Googlu. Ten by za ni ale obratem požadoval data společnosti.
