Nemůžete do práce sehnat Čecha? Zkuste Slováka nebo Ukrajince. Tohle několik let dobře fungující pravidlo personálních šéfů českých podniků bude brzy minulostí.
Velký příliv Slováků, Ukrajinců, ale třeba i Poláků pomalu končí. Nahrazují je čím dál častěji například Vietnamci nebo Mongolové. Potvrzují to jak personální agentury, tak i čísla ministerstva práce a sociálních věcí.
"Pro Slováky už nejsme zdaleka tak atraktivní zemí na práci jako dříve," říká Petra Rössleová z agentury Trenkwalder Kappa People. Firma podle ní musí vyvíjet mnohem větší úsilí než dříve – už nestačí mít na Slovensku kanceláře, ale jezdit tam přímo do terénu.
"Máme jich ještě pár, ale už si našli většinou práci doma," dodává Jiří Šmicner z firmy Otass, která začínala právě s dovozem lidí ze Slovenska.
Podle statistik u nás pracuje téměř sto tisíc Slováků, poslední dobou se růst jejich počtu výrazně zbrzdil. V září jich oproti srpnu přibylo jen 280, zatímco v předchozích měsících to bylo i několik tisíc. Někteří se už dokonce začínají vracet domů.
A takových bude zřejmě přibývat. Důvody? "Klesá jim nezaměstnanost, zvyšují se jim platy," shrnul analytik HVB Bank Pavel Sobíšek.
Podle slovenského statistického úřadu vzrostla průměrná mzda v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta, na necelých 19 600 slovenských korun (zhruba šestnáct tisíc Kč). "Máme tu lidi, kteří se vrátili z práce z Čech domů," říká mluvčí automobilky Kia v Žilině. Podle něj jde zatím o desítky lidí.
Tlak na mzdy se zvýší
Odchod Slováků může způsobit i nedostatek lidí v profesích, kde je nutné, aby se zaměstnanci uměli bez problémů domluvit česky. To pak může podle Sobíška vést k většímu tlaku na mzdy u vybraných pozic.
"Typickým příkladem mohou být pokladní v obchodech, kde pracuje hodně Slovenek," dodává.
Česko začíná být pomalu nežádoucím místem na práci i mezi Ukrajinci. Podle vstatistik jich tu legálně pracujících přibývá, ale zhruba pětkrát pomaleji než například Bulharů nebo Rumunů.
"Dostat se legálně do Česka je pro Ukrajince hodně složité," vysvětluje ředitel personální agentury Adecia Petr Hovorka.
Pokud chce dnes firma zaměstnat Ukrajince, bude jí trvat zhruba půl roku, než vyřídí všechna povolení. A až vstoupíme do schengenského prostoru, podmínky pro vydávání víz se ještě zpřísní.
Navíc hrozí i to, že ti, kteří už v Česku jsou, se rozprchnou za lepšími výdělky dále na západ. Řada z nich se po letech navíc vrací domů za rodinou.
Ukrajinská ekonomika má letos růst zhruba sedmi procenty. Zvyšují se i platy – jsou sice stále nízké, průměrný plat letos nedosahuje v přepočtu ani šesti tisíc korun, ale meziročně stouply podle ukrajinských statistiků o zhruba čtvrtinu.
Cizinci tak opouštějí místa, na která se Češi nehrnou. "Začínali jsme se Slováky, ale ty je už těžké sehnat, teď nám přibývá hlavně Rumunů a Bulharů," říká personální ředitel plzeňského Panasonicu Pavel Ratislav. Pro ty totiž není potřeba pracovní povolení.
Do módy přišli Vietnamci
Posledním hitem mezi českými personalisty jsou ale Vietnamci. Ještě před rokem jich u nás legálně pracovalo kolem čtyř set, teď už šestinásobek. Personální agentury živící se dovozem lidí do továren teď intenzivně rozjíždějí ve Vietnamu byznys, většinou přes Vietnamce už usazené v Česku. "Zájem podniků o ně je velký," říká Hovorka.
Řada z nich umí i česky, protože se vyučili ještě za socialismu. Navíc, i když nerozumí, jsou extrémně pracovití. Podle posledních údajů úřadů práce u nás pracuje už 222 tisíc cizinců. V těchto číslech ale nejsou statisíce těch, kteří pracují načerno.
Nejpočetnější legální skupinou jsou Slováci, bez kterých by některé firmy mohly prakticky zastavit výrobu. Vláda proto už tento týden schválila plán na zavedení zelených karet, který má usnadnit příliv cizinců do Česka.
Evropská komise navíc chystá "modré karty". Ty umožní žít a pracovat dva roky lidem z nečlenských zemí EU, kteří mají odbornou kvalifikaci. Ovšem pouze pokud o místo nemá zájem obyvatel Unie a nabízený plat bude muset být trojnásobkem minimální mzdy země, odkud imigrant přichází.
Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase je návrh Komise nesmysl. "EU by nejprve měla uvolnit pohyb pracovních sil mezi všemi členskými zeměmi, a ne řešit příliv lidí ze třetích zemí," podotýká Nečas.
Proti návrhu eurokomisaře Franka Frattiniho se postaví zřejmě i Dánsko, Británie, Irsko nebo Rakousko.
