Ve 282hlavé obci Felbabka u středočeských Hořovic čekají, až jim kraj proplatí čtyřmilionovou dotaci na opravu vodovodu – nicméně kvůli tomu nesplnili kritéria, která předepisuje zákon o rozpočtové odpovědnosti a obec se dostala do hledáčku ministerstva. Podobně 140hlavý Starosedlský Hrádek na Příbramsku, který si půjčil přes 20 milionů na čističku odpadních vod. „Ministerstvo je moc rychlé v pokutách, stačilo zaplatit první splátku 500 tisíc, a už jsme z černé listiny pryč,“ říká starosta Rudolf Šimek.
Třetí popotahovaná obec, Prameny (102 obyvatel) na Karlovarsku, ještě dlouho kritéria plnit nebude. Dluží 52 milionů a s dvoumilionovým rozpočtem na vlastní fungování už jí na splácení dluhů nezbývá. Dluh se táhne od devadesátých let, kdy se obec pokoušela vybudovat stáčírnu minerálních vod, které v její blízkosti vyvěrají, ale projekt zkrachoval. Kromě toho mají dlouhodobě problém také Turovice na Olomoucku (dluh 76 milionů, rozpočet 3,2 milionu) – kvůli dotaci na výstavbu domova pro seniory, který zůstal nedokončený.
Obce v Česku jako celek nicméně hospodaří velmi dobře, vyplývá z analýzy společnost CRIF – Czech Credit Bureau. Ta analyzovala veřejně přístupná data ze Státní pokladny ministerstva financí.
Jak hospodaří města a obce.
Celkem 6 257 obcí (bez započtení Prahy) hospodaří s balíkem peněz 240 miliard korun, což je ve srovnání s rozpočtem státu zhruba šestina. Na rozdíl od něj jsou dlouhodobě v přebytku – loni 1,6 miliardy, předtím ještě víc (viz grafika). Stát loni vykázal přebytek 3 miliardy, letos zřejmě naplní plánovaný deficit 40 miliard.
Praha má přitom specifické postavení. „Je s ostatními obcemi nesrovnatelná, dostává příjmy z daní nejen jako obec, ale i jako kraj,“ říká Věra Kameníčková, analytička CRIF. Pro představu – celkové příjmy činily loni 88,6 miliardy, hospodařilo se s přebytkem 6,6 miliardy a na účtech leží 60,5 miliardy korun.
I další obce sedí na hotovosti – v bankách mají celkem rezervy 125 miliard korun. V přepočtu na obyvatele vede 78hlavá šumavská Modrava (díky tomu, že zde byl donedávna registrován jako daňový rezident miliardář Zdeněk Bakala), která má rekordních 573 tisíc na občana.
„Z úspor obcí mají největší prospěch banky. Po zkušenostech z 90. let nechávají obce peníze na účtech, kde nedostávají žádný úrok a jen platí poplatky,“ říká Kameníčková. Stát se v minulosti pokusil nabídnout obcím, aby si peníze ukládaly u ČNB a daly mu je tak k dispozici, aby si nemusel brát krátkodobé úvěry a mohl volné peníze využít během roku v rámci běžného financování. Obce však odmítly.
Jak hospodaří města a obce.
Investiční dotace vysychají
Příjmy obcí, ale i krajů plynou hlavně z daní, které stát vybere a sdílí s nimi. Přiděluje jim peníze podle zákona o rozpočtovém určení daní. Rekordní příjmy měly obce loni zejména díky celorepublikovému nárůstu výběru největší daně – DPH.
Dalším výrazným příjmem obcí jsou investiční dotace – loni dostaly 16 miliard. „Jejich objem zdaleka nedosahoval výše, na kterou byly obce zvyklé před rokem 2016,“ upozorňuje Kameníčková. V letech 2010 až 2015 dostávaly v průměru 24 miliard korun ročně. Obce se tak učí investovat z jiných zdrojů – z toho, co ušetří, nebo si musí půjčit. Celkové zadlužení (bez Prahy) činí 47 miliard korun, Praha sama dluží 31 miliard.
Společnost CRIF označila ve své analýze 95 obcí, které v Česku hospodaří nejlépe a v letech 2014 až 2018 si držely nejvyšší „áčkové“ úvěrové hodnocení. „Jsou schopné včas splácet závazky, nemají žádné bankovní úvěry a své výdaje financují, aniž by ve větší míře žádaly o investiční či neinvestiční dotace,“ vysvětluje Kameníčková. Je mezi nimi 70 malých obcí do 500 obyvatel a z těch větších pak Jindřichův Hradec, Rokycany, nebo Vyšší Brod.
