Duševní pochody sleduje čínský stát i u vojáků.

Duševní pochody sleduje čínský stát i u vojáků. | foto: Profimedia.cz

Víme, jak se cítíš: Čína monitoruje emoce dělníků i vojáků

  • 1
Zapomeňte na úniky z Facebooku. Čínská technologie dokáže těžit data přímo z mozků. Zařízení na čtení emocí monitoruje řidiče veřejné dopravy, zaměstnance státních firem, dělníky na výrobních linkách, vojáky. Jeho rozvoj podporuje stát a technologie má k dispozici bezprecedentní množství dat.

Vejde se pod pracovní čepici či pod helmu a zkoumá a monitoruje mozkové vlny svého nositele. Data jsou ze senzorů okamžitě přenášena do počítače, který je vyhodnocuje. S pomocí algoritmů dokáže umělá inteligence vyčíst, zda se dotyčný neřítí do vypjatých duševních stavů, jako je deprese, úzkost, vztek, popisuje list South China Morning Post.

A umělá inteligence má materiálu z útrob lidských mozků nepřeberně. Zařízení, za nímž stojí především výzkumné centrum Neuro Cap financované vládou na univerzitě Ningbo, nechávají do hlav nahlédnout celé šiky zaměstnanců.

Mít špiona pod čepicí

Jsou mezi nimi i dělníci Hangzhou Zhongheng Electric. Firma je spokojená, monitoring a následná úprava přestávek a pracovního tempa se jí prý promítla do vyšší efektivity a produktivity. Čtení mozků si nemohou vynachválit ani v elektrárně State Grid Zhejiang Electric Power v Chang-čou.

Zisky společnosti prý šmírování zaměstnaneckých mozků zvedlo od roku 2014 o dvě miliardy yuanů, v přepočtu tedy o asi 6,615 miliardy korun. „O jeho efektivitě není pochyb,“ soudí Cheng Jingzhou, který má v podniku dohlížecí program na starost, detaily ovšem neprozrazuje.

Podle kognitivního psychologa a odborníka na činnost mozku Jin Jiaa z univerzity Ningbo se však aplikace jeho projektu na pracovištích neobešla bez rozpaků, eufemisticky řečeno. „Pracující si mysleli, že budeme číst jejich myšlenky. To na začátku vedlo k jistému odporu,“ přiznává, dodá však, že po čase si zaměstnanci zvykli: „Zařízení teď nosí po celou pracovní dobu.“

Vědec dodává, že zařízení není neznámé ani v jiných zemích, pouze Čína ho však využívá tak masově. Například ve Spojených státech se jeho aplikace omezila na lukostřelce, jimž pomáhala k lepším výkonům na soutěžích.

Nesouměřitelný rozsah praktického používání zařízení v Číně a ohromné množství dat, které mají tamní vývojáři k dispozici, podle listu znamená, že země bude schopna netušených zlepšení zařízení a snadno předběhne konkurenci. Vývoj může vést například k tomu, že se zařízení stane jakousi „mentální klávesnicí“, která uživateli umožní ovládat svou myslí počítač nebo mobilní telefon.

Technologie si našla cestu pod čepice strojvůdců, kterým dokáže diagnostikovat únavu či ztrátu pozornosti a v případě potřeby je zalarmovat, i do nemocnic. Tam její sofistikovanější verze se speciální kamerou a tlakovými senzory pod lůžkem přesně sleduje pacientův duševní stav.

Další destinací má být letecká doprava. Zařízení má poznat, zda je pilot v kondici a může letět, vysvětluje Zheng Xingwu, profesor managementu z univerzity civilního letectví.

Celá věc však nemá jen světlé stránky. Na ty stinnější upozorňuje pekingský profesor psychologie Qiao Zhian. Ano, zařízení evidentně dokáže zvyšovat produktivitu, firmy by ho však mohly zneužívat ke kontrole mysli své pracovní síly, ke špiclování soukromí. Zhian neváhá použít termín „ideopolicie“.

Právem. Upozorňuje totiž, že v Číně neexistuje žádná zákonná regulace používání takových zařízení. „Zaměstnavatelé mají samozřejmě silné pobídky technologii kvůli vyšším ziskům používat – a zaměstnanci nemají sílu na to, říci ne,“ vysvětluje.

„Prodej dat z Facebooku je sám o sobě dost špatný. Sledování mozků však může vynést porušování soukromí na zcela jinou úroveň. Lidský mysl by pro zisk neměla být vytěžována,“ soudí.