Taylor loni v létě pod nátlakem mezinárodního společenství rezignoval na post liberijského prezidenta a uchýlil se do nigerijského exilu ve městě Calabar, kde je přísně střežen.
Taylorova vláda se vyznačovala velkou brutalitou a nakonec uvrhla zemi do dlouhé občanské války. V sousední Sieře Leone nyní probíhá válečný tribunál OSN, při kterém jsou souzeni představitelé diktátorského režimu.
Na hlavního viníka Taylora - vypsala americká vláda dvoumilionovou odměnu. Sedmého března přistálo na letišti v zimbabwské metropoli Harare letadlo a jeho pilot požádal o doplnění pohonných hmot. Ohlásil pouze posádku tří pilotů a čtyř pomocných sil pro manipulaci s nákladem.
Zimbabwští policisté však při provedené prohlídce zjistili, že se na palubě nachází čtyřiašedesát mužů z Jihoafrické republiky, Namibie, Angoly a Konga. Kromě nich letoun převážel vojenský materiál: maskáčové uniformy, spací pytle, kompasy, štípací kleště na drát, nafukovací člun, rádia a satelitní telefony.
Krátce poté ministr informací Rovníkové Guineje Nze Nfumu oznámil, že v jeho zemi bylo zatčeno 15 mužů pocházejících z Jihoafrické republiky, Arménie, Kazachstánu a z Německa, kteří připravili spiknutí s cílem zavraždit současného prezidenta Teodora Obianga.
Tuto skupinu měli posílit žoldáci zadržení v Harare. Žoldáci měli jednat jménem libanonského podnikatele Ely Calila, který měl zase velmi úzké vztahy se Severo Motoem, jenž se pokusil o svržení legitimní vlády v roce 1997.
Nyní je v exilu ve Španělsku, které bylo koloniálním pánem Rovníkové Guineje. Libanonský podnikatel s britským i senegalským pasem obvinění odmítá. Motoa samozřejmě zná, trochu mu i finančně pomáhal, ale jinak prý vůbec nic neví.
Nyní vyplouvá na povrch, že Rovníková Guinea, malá zemička bohatá na ropu, měla být pouhou zastávkou na cestě za "úlovkem" v Nigérii.
