Tato historická změna anglikány velmi rozděluje, hrozilo dokonce rozštěpení anglikánské církve, která má v Anglii 27 milionů pokřtěných a ve světě na 70 milionů členů.
Schválení údajně předcházela téměř pětihodinová diskuze. Pro umožnění svěcení žen na biskupky se vyslovilo dohromady 351 členů synodu, církevního parlamentu. Proti bylo 72 členů a deset se jich zdrželo hlasování. Výsledky oznámil arcibiskup z Yorku John Sentamu.
Legislativní změnu tak podpořilo mnohem víc členů synodu, než potřebná dvoutřetinová většina. Synod sestává ze tří komor: biskupů, farníků a řadového duchovenstva. Sentamu vyzval, aby byl výsledek dnešního hlasování přijat se zdrženlivostí a ohleduplností.
Synod loni po složitých diskusích s návrhem nakonec souhlasil. Podle pravidel návrh změny poté schvalovaly jednotlivé diecéze a konečné slovo měl v pondělí opět synod. Návrh na biskupské svěcení žen schvaloval generální synod již v roce 2012, tehdy ho zamítl.
Premiér David Cameron stejně jako arcibiskup z Canterbury Justin Welby, který je duchovní hlavou anglikánské církve, biskupské svěcení žen podporuje.
Kněžské svěcení žen je v anglikánské církvi možné od roku 1994. Jako biskupky ženy slouží již v anglikánské církvi například v Austrálii, na Novém Zélandu, v Kanadě a ve Spojených státech. Tvrdě proti svěcení žen jsou naopak anglikánské církve v Africe.
Církve z jednotlivých zemí tvoří anglikánské společenství, jehož čestným předsedou je britský arcibiskup z Canterbury. Ten však nevykonává svou autoritu mimo Anglii a zahraniční církve nemají vazbu na britskou monarchii a rozhodují se a fungují samostatně. Společné je pro ně ale například to, že kněží nejsou vázáni celibátem. Pondělní rozhodnutí církve v Anglii tedy není závazné pro jiné anglikánské církve, ale podle církevních představitelů je silným vzkazem, který mnohé z těchto církví povede ke stejnému kroku.
Otevřeně proti potvrzení žen jako biskupů bylo ještě nedávno silné křídlo v církvi, které má teologické námitky a domnívá se, že to odporuje bibli. Jeden z tradicionalistů, biskup z Fulhamu John Broadhurst, v roce 2010 předpověděl, že během tří let opustí anglikánskou církev stovky kněží a mnoho laiků. Podle jeho názoru mnozí „odejdou hodně rychle do Říma“. Narážel tak na rozhodnutí papeže Benedikta XVI., který v říjnu 2009 nabídl anglikánům nespokojeným s ženskými kněžími a s liberálním přístupem k homosexuálům, že mohou konvertovat ke katolicismu a zachovat si některé své tradice a liturgii.
V listopadu 2010 pět anglikánských biskupů oznámilo, že kvůli znepokojení nad vývojem v anglikánské církvi přestupuje ke katolicismu. Vatikán jejich konverzi potvrdil. Obavy z masového přechodu anglikánů ke katolíkům se ale v posledních letech nenaplnily.
Anglikánskou církev založil v 16. století král Jindřich VIII., aby se mohl rozvést s Kateřinou Aragonskou a vzít si Annu Boleynovou, když mu papež rozvod zakázal.
