Když sestry Brontëovy před sto padesáti lety psaly své prvotiny pod mužskými pseudonymy, patřil svět vysokoškolského vzdělání výhradně mužům. Nyní se však zdá, že mladým bílým mužům zvoní na britských univerzitách hrana. Ke studiu jich totiž nastupuje čím dál méně.
Zatím největší úbytek vysoké školy zaznamenaly loni na podzim. Přihlášku ke studiu na zimní semestr, jenž skončí za pár týdnů, si podalo o 54 tisíc mladých bělochů méně než v roce předchozím. To znamená pokles o třináct procent.
A s tím už je třeba něco dělat, rozhodl tamní ministr vědy a univerzitního vzdělávání David Willetts. Takový dramatický pád podle něj jasně ukazuje, že v zemi Shakespeara musí být něco špatně. Navrhl proto, aby úbytek mužských studentů ze střední třídy dorovnali bílí mladíci z dělnického prostředí.
Vzhledem k tomu, že studium na univerzitě je hodně drahé, je podle šestapadesátiletého konzervativce třeba, aby tito uchazeči byli zařazeni do takzvaných znevýhodněných skupin, tedy mezi studenty z různých sociálních a etnických menšin.
Pro chlapce je studium těžší
"Univerzity by měly při výběru studentů hledět na bílé muže z dělnické třídy stejně jako na jiné znevýhodněné skupiny," uvedl Willetts pro britský deník The Independent. O tom, která sociální či etnická skupina získá při studiu finanční úlevy, rozhoduje takzvaná Offa, úřad, který dohlíží na rovnoprávnost v přístupu k vyššímu vzdělání. "Proč by se nemohl zaměřit i na bílé chlapce z dělnického prostředí?" řekl politik, jenž ministerstvo ve vládě premiéra Davida Camerona řídí necelé tři roky.
Ministr začal bít na poplach poté, co se dozvěděl, že ke studiu prvního ročníku se v zimním semestru 2012 přihlásilo jen 30 procent mužů. Předloni přitom jejich počet dosahoval téměř padesáti procent. Co takový úbytek způsobilo? Podle některých odborníků za to z velké míry může předloňské zvýšení poplatků za studium na zhruba 9 000 liber ročně (přes 280 tisíc korun). Tím pádem klesl samozřejmě i počet dívek v univerzitních aulách. Byl však čtyřikrát nižší než u mužů.
Podle ministra za to může "dekády trvající trend ve vzdělávacím systému, který je, jak se zdá, těžší pro chlapce a muže". "Ti musí čelit větším překážkám na své cestě za vzděláním," uvedl Willetts. Jak je dostat znovu do škol, to je podle Willettse nyní "výzva pro zákonodárce a politické strany".
Návrh už čeká na schválení
Začít chce hned u sebe, a to právě zařazením mladých bělochů z dělnické třídy mezi "znevýhodněné". "Mnozí mají talent, který by neměl být promrhán," řekl Willetts, jenž se chce sejít se šéfem Offa, profesorem Les Ebdonem, s nímž hodlá probrat svůj návrh. A už má i plán, jak jeho schválení popohnat. Otázku začlenění zmíněné skupiny se chystá vtělit do dokumentu, který univerzity musí pravidelně podepisovat, aby získaly povolení na zvýšení poplatků za studium.
Podle Wendy Plattové, šéfky asociace Russels Group, která sdružuje více než dvacet státních univerzit a výzkumných center, však "univerzity tento problém nemohou vyřešit samy". Hlavními příčinami nedostatečného zastoupení studentů ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí je podle ní špatný výběr oboru a také nedostatečné výsledky ve škole. Dívky se podle průzkumů učí lépe než chlapci a nůžky se stále rozevírají. Jen loni na univerzitách studovalo 984 tisíc žen a 713 tisíc mužů.
Willetts zdůraznil, že nechce velké politické změny. "Mám však obavy z toho, co vypadá jako výrazně klesající výkonnost mladých mužů," řekl ministr, jehož podle některých kontroverzní tvrzení může vyvolat znepokojení v řadě soukromých škol kvůli potenciální diskriminaci středostavovských studentů.
