Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Peking mlčky přešel výročí revoluce, která stála život statisíce lidí

  15:43
Číňané si v pondělí připomněli 50. výročí takzvané kulturní revoluce. Politická kampaň, která se zvrhla v řádění studentských Rudých gard a stála život statisíce lidí, však vláda v Pekingu přešla bez vzpomínkových akcí. Ticho je i v médiích, na sociálních sítích nechala vláda vzpomínkám volný průběh.
Čína si připomíná 50 let od vyhlášení Kulturní revoluce diktátorem Mao...

Čína si připomíná 50 let od vyhlášení Kulturní revoluce diktátorem Mao Ce-tungem. (15. května 2016) | foto: AP

Před padesáti lety zaveleli čínští komunisté pod vedením Mao Ce-tunga ke kulturní revoluci. Oběžník vydaný 16. května 1966 upozorňoval straníky na „buržoazní živly“ v jejích řadách, kteří se chystají svrhnout diktaturu proletariátu.

Politický boj uvnitř Komunistické strany Číny se ovšem zvrhl: Rudé gardy složené ze studentu neváhaly mučit každého, u koho našly zakázanou knihu či se naopak neprokázal stranickou legitimací. Na denním pořádku byly i veřejné popravy.

„Zničíme všechny staré ideje, starou kulturu, staré zvyky vykořisťovatelských tříd. Srazíme ty u moci, kteří jdou cestou kapitalismu. Srazíme reakční buržoazní autority, srazíme všechny nestvůry a démony,“ shrnul její cíle v létě 1966 armádní maršál a ministr obrany Lin Piao. Obětí čistek se nakonec stal i on sám.

Po smrti Mao Ce-tunga v roce 1976 vlnu násilí a ničení kulturního dědictví odsoudili i samotní komunisté - velký Mao měl prý v 70 procentech svých výroků pravdu, ale ve třiceti se mýlil.

Státní média dala přednost kojící Číňance a transplantaci hlavy

Kdo by však čekal, že se Peking s krvavou historií zkusí vyrovnat a po půl století si oběti připomene, mýlil by se. Kulturní revoluce je v zemi dodnes tabuizovaným tématem a Peking nenaplánoval žádné oficiální akce.

Zarytě mlčí i státní média. Za vše hovoří například titulní strana serveru People’s Daily vydávaného přímo komunistickou stranou: Oslavuje ženu, která nakojila opuštěné dítě, spuštění nejdelší přímé železniční linky v Číně a místního muže, který má v roce 2017 jako první na světě podstoupit transplantaci hlavy.

Revoluci připomínají pouze média v Hongkongu, který je autonomním územím Číny a v podstatně větší míře respektuje občanské svobody. Například soukromý deník South China Morning Post připravil k pondělnímu výročí působivou interaktivní grafiku.

Sociální sítě bez cenzury

Pekingský zpravodaj BBC Stephen McDonell upozorňuje, že čínská vláda tentokrát nesáhla k cenzuře internetu, kterou neváhala uplatnit třeba během výročí masakru na náměstí Nebeského klidu.

Na čínské sociální síti Weibo není vyhledávání hesla „kulturní revoluce“ blokováno a nezmizely ani komentáře, které kulturní revoluci odsuzují.

Jeden z diskutérů ji například označuje za „děsivou katastrofu, která vrátila civilizaci o tisíce let zpátky a nad kterou je potřeba se zamyslet“.

Padesát let od masakru v režii Maa a studentů

Mao Ce-tung do svého boje proti nepřátelům v komunistické straně zapojil studentské Rudé gardy. Děti odsuzovaly své rodiče k smrti, žáci vraždili učitele, intelektuálové byli posíláni do vyhnanství. Stíhány, veřejně zostuzeny, zbity nebo usmrceny byly statisíce až miliony lidí.

Umělci a inteligence byli vysláni do venkovských oblastí, do továren a vojenských jednotek na převýchovu, aby se „zocelili“. Předtím byli vláčeni ulicemi v hanlivých špičatých čepicích. Pro studenty ještě nezavřených škol bylo největší ctností odevzdat na zkouškách prázdný list papíru na protest proti „buržoaznímu vědění“.

Rudé gardy bojovaly proti „čtveru starému“ - myšlení, kultuře, tradicím a způsobům. Zavíraly školy, ničily muzea, knihovny a další kulturní a historické památky, pálily knihy.

Demonstranti s portrétem Karla Marxe a pamflety Mao Ce-tunga. (14. září 1966)

Archivní snímek dělníků před jednou z čínských továren.(23. ledna 1967)

Zpustošeny byly nejstarší chrámy, které předtím stát chránil jako památníky minulosti. Pro čínskou mládež, nepoučenou o jejich hodnotě, byly snadným terčem. Protesty ve světě nakonec vedly k omezení ničení kulturního dědictví, ale většinou už bylo pozdě.

Země byla v rozkladu, chaos ochromil hospodářství a dopravu, boje a přeskupování obyvatelstva hrozily sociální katastrofou. Na nezvladatelné Rudé gardy poslal Mao v roce 1967 armádu, která získala základní kontrolu nad zemí až na konci následujícího roku.

V rámci obnovení pořádku ve městech bylo 16 milionů studentů posláno na venkov na převýchovu. Po diktátorově smrti se Komunistická strana Číny od kulturní revoluce distancovala a označila ji za tragédii. Samotný Mao Ce-tung ovšem zaujímá i v moderní čínské společnosti čestné místo. Jeho tělo leží v mauzoleu na centrálním pekingském náměstí Tchien-an-men a jeho portrét zdobí čínské bankovky. ̈

Mao Ce-tunga Číňané dodnes oslavují, postavili mu sochu ze zlata:

5. ledna 2016

Autoři: ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce

1. května 2024  10:17

Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...

SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí

2. května 2024  10:56,  aktualizováno  12:06

V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...

Summity EU jsou válečné kabinety, nemáme mírovou iniciativu, stěžuje si Fico

2. května 2024  10:59,  aktualizováno 

Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků...

Bezpečnostní úřad má nového šéfa. Čuřín chce víc digitalizace a méně prověrek

2. května 2024  11:51

V Národním bezpečnostním úřadu (NBÚ) je podle nového šéfa Jana Čuřína prostor pro digitalizaci a...

Žena zápasila s policisty o nůž, jednoho pořezala a sama se bodla do břicha

2. května 2024  11:44

Policisté pomáhali v Sušici na Klatovsku ženě, která byla rozrušená a chtěla si ublížit. Před...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do zahraničí odešla...