Vojáci v Beslanu udělali řadu chyb

  • 54
Jak lze vlastně hodnotit zásah ruských bezpečnostních sil ve škole v Beslanu: byl to zbytečný masakr, nebo v dané situaci nešlo dělat nic jiného? Experti přes únosy vesměs odmítají hovořit o selhání, avšak zároveň upozorňují na řadu chyb.

ANKETA
Myslíte si, že Rusko mohlo zvládnout zásah v Beslanu lépe?

Ani ruské vedení nemá na tuto otázku jednoznačnou odpověď. Ministr zahraničí Sergej Lavrov se ostře ohradil vůči požadavku Evropské unie o vysvětlení zásahu. Označil jej za "drzý a urážlivý".

"Byl to úplný chaos, zřejmě neměli vysílačky"
Na ošemetnost unáhlených soudů upozornil Clive Fairweather. Ten byl v roce 1980 zástupcem velitele při úspěšném zásahu britských speciálních jednotek SAS na íránské ambasádě obsazené teroristy.

"Dosah světových médií od té doby umožnil milionům lidí sledovat, vyhodnocovat a posuzovat zjevný chaos při zásahu. Skutečnost je taková, že většina vojenských operací je chaotická, ale kvůli médiím mají politici a vojáci menší manévrovací prostor."

Ani velmi objektivní Fairweather si nicméně nenechal ujít příležitost, aby si z dálky do ruských jednotek v Beslanu trochu nerýpl: "Zdá se více než jisté, že kordon složený z policistů a vojáků mohl být lépe koordinován, neboť některým teroristům se jím podařilo proniknout a uprchnout," citoval jej list Independent On Sunday.

Na tom, že jednotlivé složky bezpečnostních sil spolu velmi špatně, případně vůbec nekomunikovaly, se shoduje většina expertů. "Byl to úplný chaos. Vojáci zřejmě ani neměli vysílačky," říká Andy McNab, další příslušník elitních britských oddílů SAS.

I on však varuje před příliš ostrou kritikou. "Vyskytly se závažné chyby, ale při méně než třetinových ztrátách říkáme takovému zásahu úspěch, protože politickým cílem je záchrana rukojmích," řekl listu The Sunday Telegraph.

"Musíte na to nazírat tak, že když se tolik rukojmích vynoří z tělocvičny prošpikované výbušninami a projde minovým polem okolo ní, je to sám o sobě zázrak," přizvukuje Fairweather.

Připomněl masakr ve skotském Dunblane, kde v roce 1996 zmasakroval osamělý ozbrojenec 16 dětí a jednoho učitele během pouhých tří minut. "Je pravděpodobné, že většina dětí byla mrtvá ještě předtím, než si speciální jednotka prorazila cestu dovnitř," dodává.

Žádný ze světových expertů se zkušenostmi s osvobozováním rukojmích nevytýká zásahovým oddílům to, že zaútočily v okamžiku, kdy teroristé začali střílet na prchající děti. Jsou tu však podle nich jiné chyby, které mohly zmírnit dopad celé tragédie.

Nejčastěji opakovanou námitkou kromě špatné koordinace je především špatná organizace prostoru okolo školy. Propustný kordon nejenže umožnil několika teroristům uprchnout, ale hlavně nezabránil rozezleným příbuzným, aby na školu zaútočili vlastními pistolemi, puškami, a dokonce i samopaly.

Podivné je už to, že policie civilisty v bezprostředním okolí školy vůbec nechala. Vlastnit zbraň patří v Severní Osetii k základnímu vybavení domácnosti a krevní msta je tu stále ještě zákonem.

Zase chyběly sanitky
Na obranu ruských sil je možné říci, že útok na školu s tisícovkou dětí uvnitř nemá ve světě obdoby a nebylo z čeho čerpat zkušenosti. V čem se Rusové naopak poučit mohli, byl nedostatek sanitek a lékařů po útoku na divadlo na Dubrovce v Moskvě před dvěma lety. Ani v Beslanu to nebylo lepší. Chyběly léky i sanitky, takže rodiče zraněné děti odváželi v soukromých vozech.

Vláda se také příliš nevyznamenala. Jednotky ministerstva pro zvláštní situace zcela selhaly, což potvrdil podplukovník ruské armády Andrej Galagajev: "Když jsme je potřebovali, prostě tam nebyly."

Příbuzní obětí si stěžovali i na to, že prezident Vladimir Putin o sobě nedával vědět a promluvil teprve den po střelbě. Reputaci vlády nepomohlo ani to, že se striktně držela svého kréda, které zní: "S teroristy nevyjednáváme."

Krátce po začátku krize bylo přerušeno telefonické spojení se školou, takže se nedovolala ani ředitelka školy, která se chtěla spojit se zásahovými jednotkami. Únosci poté podle výpovědí přeživších začali být agresivní a odepřeli rukojmím pitnou vodu.

POCHYBNOSTI O ZÁSAHU

• Speciální jednotka Alfa začala operovat až 20 minut po útěku prvních rukojmích Armáda a policie nechala na místě civilisty (vesměs příbuzné dětí). Někteří z nich byli vyzbrojeni, pronikli kordonem a zaútočili sami.

• V okolí školy byl katastrofální nedostatek léků a vozů záchranné služby. Zraněné děti často odváželi rodiče ve svých vozech.

• Vojáci, policisté a členové protiteroristické jednotky spolu zřejmě nekomunikovali

• S únosci nikdo nevyjednával. Telefony byly vypnuty, takže se nedovolala ani ředitelka školy (sama jedna z rukojmích). Únosci se mstili tím, že rukojmím odpírali jídlo a vodu.

• Prezident Putin o sobě nedával vědět a promluvil až 24 hodin po zásahu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video