Výjimečnost nálezu podle paleontologů a antropologů spočívá hlavně v jeho celistvosti. Experti na lidskou evoluci totiž ve svých teoriích dosud mohli vycházet pouze z menších či větších kosterních pozůstatků, nikdy se jim ale nepodařilo najít téměř kompletní kostru.
"Naše současné poznání se zakládá na několika stovkách nálezů po celém světě. Některé z našich předků ovšem reprezentují třeba pouhé zuby," citoval britský The Daily Telegraph paleoantropologa Kevina Kuykendalla z univerzity v Sheffieldu. Nový objev by podle něj mohl vyplnit evoluční mezeru ve vývoji člověka.
Téměř kompletně zachovaná zkameněla kostra by totiž mohla přinést odpověď na celou řadu otázek. Například ze stavby pánve a kostí dolních končetin by antropologové mohli rozluštit způsob chůze a držení těla pravěkého člověka, z podoby jeho dlaní zase dobu, kdy předchůdce dnešního člověka začal používat nástroje.
Kosterní pozůstatky, které ve vědeckých kruzích vzbuzují velká očekávání, objevil v minulých dnech tým profesora Lee Bergera z jihoafrické univerzity ve Witwatersrandu, když zkoumal jeden z jeskynních systémů v oblasti Sterkfontein poblíž Johannesburgu. Právě toto území vědci považují za jednu z kolébek lidstva.
Podrobnosti o nálezu včetně snímků však badatelé chtějí zveřejnit až ve čtvrtek. Už nyní se však spekuluje o tom, že nález zřejmě přepíše učebnice. O významnosti objevu svědčí i skutečnost, že se na kostru osobně dojel podívat i jihoafrický prezident Jacob Zuma.
Objevit kostru je rarita
Profesor Phillip Tobias, význačný anatom a antropolog, který si jako jeden z mála vědců mimo výzkumnou skupinu mohl nález prohlédnout, objev označil jako velmi vzrušující. Tobias v roce 1964 spolu s dalšími dvěma odborníky identifikoval Homo habilis (člověk zručný).
"Je jedna věc najít pozůstatek čelisti s několika zuby, ale je něco docela jiného najít čelist i s lebkou, která navíc navazuje na páteř, pánev a končetiny," prohlásil Tobias.
Kosterní pozůstatky se podle něj dochovaly v tak dobrém stavu díky tomu, že byly zapouzdřené ve vápencové jeskyni. Ta fungovala podobně jako ochranná skořápka.
Fosilizovaná dětská kostra navíc podle The Daily Telegraph nebyla jediným nálezem, který výzkumný tým objevil. V její blízkosti paleontologové našli ještě několik dalších, byť skromnějších pozůstatků, které patří stejnému druhu hominida.
Ten by měl podle badatelů zaplnit mezeru mezi opičími hominidy Australopithéky, kteří se v Africe objevili přibližně před 3,9 miliony lety, a Homo habilis, který zhruba před 2,5 miliony jako první získal zřetelně lidské rysy.
