Podle nich došlo i k rekordnímu zvýšení mořské hladiny v oblasti. Pokud by ledy v Arktidě tály takovouto rychlostí i nadále, ledová oblast kolem severního pólu by zmizela navždy už do 23 let. "Je to ohromující. Prostě neustále odpadávají útesy a s nimi mizí i led," popsal člen vědeckého týmu Mark Serreze.
"Kdybyste se mě zeptali před několika lety, kdy Arktida přijde o všechen svůj led, řekl bych, že do šedesáti či devadesáti let," dodal Serreze. Od sedmdesátých let 20. století, kdy začala bílou "čepici" zeměkoule sledovat družice, ztratila Arktida už třetinu své ledové plochy.
Ledy se možná kupí u Kanady
Měření ukazují, že ledová masa v této oblasti ustupuje a led pokrývá jen 4,4 milionu kilometrů čtverečních. Před dvěma lety to bylo 5,3 milionu, a v období let 1976 až 2000 dokonce 7,7 milionu.
Odpůrci fenoménu globálního oteplování to odbývají argumentem, že je běžné, když led roztává v období arktického léta, aby pak zase v zimě znovu zmrzl. Vědci Národního střediska však mají zásadní argument. "Letošní horké léto rozehřálo oceán na vysokou úroveň. Proto bude proces znovuzalednění mnohem složitější," vysvětlili.
Agentura ČTK cituje britskou badatelku Liz Morrisovou, podle které se odlomené kry nemusí zcela roztéct v oceánu. "Existují nějaké důkazy o tom, že se pod vlivem změn větru a možná proudění oceánů kupí podél severního kanadského pobřeží."
"Přírodní zákony se mění a důvod této změny je působení skleníkových plynů," má jasno Mark Serreze.
