Dvě poznámky:
Úvaha o docházejícím personálu na straně Ruska je založená na jednoduchém propočtu - když se udělá konzervativní odhad ruských padlých (tj. něco mezi údaji Ruska a Ukrajiny), přidají se 3 ranění na 1 padlého, vychází, že všech těch 300 tisíc mobilizovaných bude zhruba někdy touto dobou vyřazeno z boje. To samozřejmě neznamená, že například Rusové potajmu nemobilizovali další stovky tisíc, v kterémžto případě by propočet neplatil, nebo že těch raněných není tolik, protože Rusové mají vyšší poměr padlých vůči raněným, než by odpovídalo armádám našeho uvažování atd., což může způsobit, že ten odhad je mylný, ale to se dovíme záhy.
Kromě toho se nedávno objevila ještě druhá úvaha, a to, proč Ukrajinci přijali boj o Bachmut a nestáhli se. Jde o to, že Ukrajinci přes zimu potřebovali Rusy zaměstnat, aby jim nedali volnost připravit se na další válečnou sezónu podle svých potřeb (ať už by Rusové plánovali svoji vlastní ofenzivu, nebo vyztužení obrany). Kdyby Rusové neútočili, museli by se o to pokoušet Ukrajinci a útočící strana má samozřejmě vyšší ztráty. Kdyby se Ukrajinci z Bachmutu stáhli a vydali jej bez boje, mohlo by se stát, že by se Rusové na té linii zastavili a přešli by do obrany, protože by mohli prezentovat dobytí Bachmutu jako splnění určitého cíle, který si předsevzali. Pak by museli Ukrajinci útočit (ne ovšem nutně u Bachmutu) s výsledkem, že poměr ztrát by se obrátil v jejich neprospěch. Když Prigožin vykládá, že "z právního hlediska" už Bachmut dobyli, je to jenom výraz jeho přání, aby Ukrajinci o zbytek města nebojovali, odpoutali se, a on by se mohl zastavit. Je to krvavý mlýnek na maso, ale i Rusové musejí chápat, že je jich jenom 4x víc než Ukrajinců a cokoli nad tento poměr ztrát jde v jejich neprospěch.
