Klonování lidských zárodků je nepřípustné, a to i v případě, že by tak mohly být zachráněny životy nemocných lidí, rozhodli američtí zákonodárci. Stalo se tak minulý týden, v době, kdy z vědeckých laboratoří přicházejí povzbudivé zprávy o tom, že terapeutické, neboli léčebné klonování zřejmě skutečně naplní sny vědců a způsobí převrat v medicíně. Většina vědců v současné době nijak netouží vytvořit klonováním člověka, nebo dokonce zahájit výrobu lidí. Jednak dobře vědí, že by tím popudili veřejnost, dále jim to v mnoha zemích přímo zakazuje zákon, a navíc při tom stále hrozí vysoké riziko narození nezdravého dítěte. Terapeutické klonování je však něco jiného.
V čem je rozdíl
I při terapeutickém klonování vědci zpočátku postupují stejně, jako tomu bylo v případě ovečky Dolly: Vezmou z organismu některého živočicha buňku, vyjmou z ní jádro a vloží je namísto jádra neoplodněného samičího vajíčka. Když se vše zdaří, vajíčko se začne vyvíjet tak, jako by bylo normálně oplodněno. Při klonování za účelem rozmnožení (varianta Dolly) by vědci zárodek implantovali do dělohy některé náhradní matky, která by jej donosila a porodila mládě. Avšak při terapeutickém klonování vědci dopřejí zárodku jen pár dnů vývoje ve zkumavce. Pak, když má embryo podobu shluku asi tří set buněk, zastaví jeho normální vývoj a buňky z něj vezmou. Právě kvůli nim se to vše totiž dělá. V prvních dnech vývoje tvoří velkou část zárodku takzvané embryonální kmenové buňky. Ty mají fascinující schopnost přeměnit se v jakékoli jiné, už specializované buňky těla - svalové, mozkové, kožní a další. Proměnu řídí v organismu dosud neznámé složité mechanismy, jimž se vědci snaží přijít na kloub.
Buňky pro nemocné srdce
Pokud se jim to podaří, budou mít lékaři k dispozici buňky, které mohou dále množit a z nichž chtějí vytvářet tkáně a opravovat jimi poškozená místa v lidském těle. Například mozkovou tkáň narušenou nevyléčitelnou Alzheimerovou či Parkinsonovou nemocí. Nebo nervovou tkáň na opravu poškozené míchy. Případně tkáně pro opravu slinivky břišní u diabetiků. Požadavků od lékařů jsou skutečně desítky. Dosavadní pokusy na laboratorních myších a potkanech naznačují, že embryonální kmenové buňky lze zřejmě nejsnáze přimět k tomu, aby se přetvořily v buňky mozkové. Minulý týden však publikovala skupina izraelských vědců v odborném časopise Journal of Clinical Investigation informaci, že se jim podařilo embryonální kmenové buňky přeměnit v laboratoři v takové buňky, které mají elektrické a mechanické vlastnosti mladé srdeční tkáně. Prostě - v laboratoři se díky terapeutickému klonování lékařům otevírá stále reálnější cesta k získání úžasného biologického materiálu, který zřejmě bude možné transplantovat nemocným.
Nový typ transplantací
Výzkum ještě bude trvat léta, možná i desetiletí. Ale pak zřejmě nemocní dostanou tuto možnost: Lékaři vezmou některou zdravou buňku z jejich těla, její jádro vloží do ženského vajíčka, a ve zkumavce tak získají kmenové buňky, které se budou dále množit a přetvářet do požadované tkáně na objednávku. Jí pak nahradí poškozenou část pacientova organismu a zachrání mu tak život. Výhodou by bylo i to, že pacientův imunitní systém transplantovanou tkáň neodmítne, protože bude pocházet z jeho vlastního genetického materiálu. Zákaz takovéhoto výzkumu ve Spojených státech, nejvyspělejší vědecké mocnosti světa, může další bádání výrazně pozdržet, nikoli však zastavit. Zákon, který za klonování lidských zárodků hrozí až deseti lety vězení, zatím schválila Sněmovna reprezentantů Kongresu USA, aby však platil, musí jej podpořit ještě Senát.
Útěk mozků z USA
"Pokud se tak stane, naši vědci pravděpodobně odejdou do Británie," poznamenává pragmaticky Tom Tureen, ředitel americké firmy Advanced Cell Technology, která se výzkumem terapeutického klonování zabývá. Britský parlament totiž na jaře terapeutické klonování povolil. Stejně tak se však mohou američtí vědci přestěhovat do Německa, Francie, Japonska či dalších států, kde je terapeutické klonování možné. Ostatně, to se už děje. Například kalifornská společnost Geron už část svého výzkumu přestěhovala do Británie, kde jsou pro něj lepší legislativní podmínky. Je to pravý opak dosavadního stavu, kdy se špičkové vědecké mozky stahují do USA. Ani v USA však nemusí výzkum úplně ustat. Zákon totiž nezakazuje používat pro pokusy embryonální kmenové buňky například z lidských zárodků po potratu či z nepoužitých zárodků z klinik pro umělé oplodnění. Tento výzkum běží ve Spojených státech už několik let. Výraznou nevýhodou ovšem je, že tkáně z cizích kmenových buněk organismus pacienta pravděpodobně tak snadno nepřijme.
Je zárodek živý?
Vytváření lidských zárodků pro léčebné účely má svá těžká morální dilemata. "Jasně jsme dali najevo, že záměrně vytvořit lidský život a pak jej zničit kvůli vědeckému výzkumu je eticky naprosto nepřijatelné," uvedl po schválení amerického protiklonovacího zákona poslanec Dave Weldon. "Lidský život je třeba respektovat," přizvukoval mu prezident George Bush. "Naopak, toto rozhodnutí je necitelné vůči milionům Američanů, kteří trpí nemocemi, jež by šlo díky terapeutickému klonování léčit," oponoval kongresman James Greenwood, který ve Sněmovně reprezentantů neúspěšně proti přijetí zákazu vystupoval. "Při terapeutickém klonování přece vůbec nejde o vznik nového lidského života," argumentoval poslanec Peter Deutsch, který se rovněž snažil přijetí protiklonovacího zákona zabránit. "No to snad ne. Říci něco takového je stejné jako tvrdit, že Dolly není živá," odmítl jeho argument Dave Weldon. A jeho názor zatím zvítězil.
V čem je rozdíl
I při terapeutickém klonování vědci zpočátku postupují stejně, jako tomu bylo v případě ovečky Dolly: Vezmou z organismu některého živočicha buňku, vyjmou z ní jádro a vloží je namísto jádra neoplodněného samičího vajíčka. Když se vše zdaří, vajíčko se začne vyvíjet tak, jako by bylo normálně oplodněno. Při klonování za účelem rozmnožení (varianta Dolly) by vědci zárodek implantovali do dělohy některé náhradní matky, která by jej donosila a porodila mládě. Avšak při terapeutickém klonování vědci dopřejí zárodku jen pár dnů vývoje ve zkumavce. Pak, když má embryo podobu shluku asi tří set buněk, zastaví jeho normální vývoj a buňky z něj vezmou. Právě kvůli nim se to vše totiž dělá. V prvních dnech vývoje tvoří velkou část zárodku takzvané embryonální kmenové buňky. Ty mají fascinující schopnost přeměnit se v jakékoli jiné, už specializované buňky těla - svalové, mozkové, kožní a další. Proměnu řídí v organismu dosud neznámé složité mechanismy, jimž se vědci snaží přijít na kloub.
Buňky pro nemocné srdce
Pokud se jim to podaří, budou mít lékaři k dispozici buňky, které mohou dále množit a z nichž chtějí vytvářet tkáně a opravovat jimi poškozená místa v lidském těle. Například mozkovou tkáň narušenou nevyléčitelnou Alzheimerovou či Parkinsonovou nemocí. Nebo nervovou tkáň na opravu poškozené míchy. Případně tkáně pro opravu slinivky břišní u diabetiků. Požadavků od lékařů jsou skutečně desítky. Dosavadní pokusy na laboratorních myších a potkanech naznačují, že embryonální kmenové buňky lze zřejmě nejsnáze přimět k tomu, aby se přetvořily v buňky mozkové. Minulý týden však publikovala skupina izraelských vědců v odborném časopise Journal of Clinical Investigation informaci, že se jim podařilo embryonální kmenové buňky přeměnit v laboratoři v takové buňky, které mají elektrické a mechanické vlastnosti mladé srdeční tkáně. Prostě - v laboratoři se díky terapeutickému klonování lékařům otevírá stále reálnější cesta k získání úžasného biologického materiálu, který zřejmě bude možné transplantovat nemocným.
Nový typ transplantací
Výzkum ještě bude trvat léta, možná i desetiletí. Ale pak zřejmě nemocní dostanou tuto možnost: Lékaři vezmou některou zdravou buňku z jejich těla, její jádro vloží do ženského vajíčka, a ve zkumavce tak získají kmenové buňky, které se budou dále množit a přetvářet do požadované tkáně na objednávku. Jí pak nahradí poškozenou část pacientova organismu a zachrání mu tak život. Výhodou by bylo i to, že pacientův imunitní systém transplantovanou tkáň neodmítne, protože bude pocházet z jeho vlastního genetického materiálu. Zákaz takovéhoto výzkumu ve Spojených státech, nejvyspělejší vědecké mocnosti světa, může další bádání výrazně pozdržet, nikoli však zastavit. Zákon, který za klonování lidských zárodků hrozí až deseti lety vězení, zatím schválila Sněmovna reprezentantů Kongresu USA, aby však platil, musí jej podpořit ještě Senát.
Útěk mozků z USA
"Pokud se tak stane, naši vědci pravděpodobně odejdou do Británie," poznamenává pragmaticky Tom Tureen, ředitel americké firmy Advanced Cell Technology, která se výzkumem terapeutického klonování zabývá. Britský parlament totiž na jaře terapeutické klonování povolil. Stejně tak se však mohou američtí vědci přestěhovat do Německa, Francie, Japonska či dalších států, kde je terapeutické klonování možné. Ostatně, to se už děje. Například kalifornská společnost Geron už část svého výzkumu přestěhovala do Británie, kde jsou pro něj lepší legislativní podmínky. Je to pravý opak dosavadního stavu, kdy se špičkové vědecké mozky stahují do USA. Ani v USA však nemusí výzkum úplně ustat. Zákon totiž nezakazuje používat pro pokusy embryonální kmenové buňky například z lidských zárodků po potratu či z nepoužitých zárodků z klinik pro umělé oplodnění. Tento výzkum běží ve Spojených státech už několik let. Výraznou nevýhodou ovšem je, že tkáně z cizích kmenových buněk organismus pacienta pravděpodobně tak snadno nepřijme.
Je zárodek živý?
Vytváření lidských zárodků pro léčebné účely má svá těžká morální dilemata. "Jasně jsme dali najevo, že záměrně vytvořit lidský život a pak jej zničit kvůli vědeckému výzkumu je eticky naprosto nepřijatelné," uvedl po schválení amerického protiklonovacího zákona poslanec Dave Weldon. "Lidský život je třeba respektovat," přizvukoval mu prezident George Bush. "Naopak, toto rozhodnutí je necitelné vůči milionům Američanů, kteří trpí nemocemi, jež by šlo díky terapeutickému klonování léčit," oponoval kongresman James Greenwood, který ve Sněmovně reprezentantů neúspěšně proti přijetí zákazu vystupoval. "Při terapeutickém klonování přece vůbec nejde o vznik nového lidského života," argumentoval poslanec Peter Deutsch, který se rovněž snažil přijetí protiklonovacího zákona zabránit. "No to snad ne. Říci něco takového je stejné jako tvrdit, že Dolly není živá," odmítl jeho argument Dave Weldon. A jeho názor zatím zvítězil.
