Polní nemocnice na Ukrajině. Ruský vpád vyvolává obavu, že povede k rozšíření...

Polní nemocnice na Ukrajině. Ruský vpád vyvolává obavu, že povede k rozšíření koronaviru. (14. března 2022) | foto: Profimedia.cz

Dilema Ukrajinců: riskovat rozšíření koronaviru, nebo smrt raketami

  • 82
Ukrajinci nakažení covidem-19 musí čelit volbě, zda se ukrýt do bunkru a riskovat rozšíření viru na ostatní, nebo zůstat v budovách nechráněných před ruským bombardováním. Hrozí, že válečná situace na Ukrajině povede k navýšení počtu případů koronaviru, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

Serhij Fokin se v den zahájení ruské invaze, tedy 24. února, dozvěděl, že má covid-19. Další den, zatímco na Kyjev dopadaly bomby, čelil dilematu: má spolu s dalšími lidmi odejít do úkrytu a riskovat rozšíření nákazy, nebo má zůstat ve svém bytě, kde mu hrozí, že zemře po zásahu raketou?

Ukrajinec se rozhodl pro druhou možnost. Trpěl neustávajícím kašlem a hrozba, že by všechny nakazil, byla moc velká. „Umřít kvůli bombardování je možnost,“ řekl listu The Kyiv Independent.

Jiná kyjevská obyvatelka Kateryna Ilčenkoová se nakazila v protiletadlovém bunkru během prvních dní invaze, kde se skrývalo asi třicet lidí. „Prostor byl docela velký, ale nebyla zde žádná ventilace,“ říká.

I když byla nakažená, do úkrytu stále chodila. Tvrdí, že vždy měla na tváři roušku. „Abych byla upřímná, covid-19 nebyla má největší starost,“ dodala.

Úřady kvůli válce prakticky zastavily testování, podotýká list The New York Times. Oleksandr Matskov, zástupce ředitele Ukrajinského zdravotnického centra pro veřejné zdraví lékařům řekl, že mají zjistit klinické symptomy jen na základě pozorování bez nutnosti laboratorní analýzy.

Ukrajina se na počátku února potýkala s 35 tisíci případy. Po začátku invaze jsou čísla mnohem nižší, což sice může naznačovat pokles pozorovaný i v jiných částech Evropy, ale hlavní důvod je, že úřady nemají možnost šíření nákazy plně monitorovat. Údaje jsou tak dostupné především ze zemí, které nejsou tolik zasažené válkou. „K devátému březnu zde bylo 6 112 případů a 115 úmrtí,“ uvedl Matskov.

Zranění vojáci a civilisté si žádají lůžka, které by za obvyklých mírových dob mohla být vyhrazena pro pacienty s covidem. Ruské údery na nemocniční zařízení dále komplikují boj proti koronaviru.

Řada Ukrajinců se nachází v zaplněných a nevětraných bunkrech. Některá obléhaná města tvrdí, že nemají dostupnou vodu. Špatné hygienické podmínky vytvářejí prostor pro šíření nákazy, obávají se experti.

„Naneštěstí, tento virus uzme příležitost, aby se mohl šířit,“ říká epidemioložka WHO Maria van Kerkhoveová. „Bez pochyb dojde k nárůstu počtu případů covidu-19 na Ukrajině,“ myslí si její kolega z organizace, šéf nouzového programu Mike Ryan.

Ukrajinci vykazují jen malou míru proočkovanosti. Podle ministerstva zdravotnictví jich bylo plně naočkováno jen 38 procent. Před virem jsou tudíž chráněni jen minimálně.

Covid není priorita, přiznávají na hranicích

Mnozí Ukrajinci nyní prchají pryč z Ukrajiny. Do Polska už odešlo přes 1,7 milionu lidí. Záchranáři na hranicích připouštějí, že nemají prostor a čas zkoumat, zda jsou uprchlíci očkovaní a zda nejsou nakažení.

„Covid-19 nemá vysokou důležitost v této krizi. Nepochybně covid-19 není na tomto hraničním příchodu zde v Medyce priorita,“ říká Jean-Claude Cordeau, šéf záchranné mise Urban Search and Rescue působící v Polsku. „Není prioritou pro nás a není prioritou pro uprchlíky, kteří přicházejí,“ dodal.

Méně očkování, víc infekcí. Příliv běženců může ovlivnit covid i další nemoci

Prchající Ukrajinci připouštějí, že mají jiné starosti než covid-19. „Poté, co válka na Ukrajině začala, covid-19 zmizel, protože válka je mnohem globálnější a horší problém pro lidstvo,“ říká Julia Vlasiková z Rivna.

Státy přijímající ukrajinské uprchlíky se snaží minimalizovat riziko přenosu covidu-19. Maďarsko, Rumunsko, Itálie či Moldavsko jim nabízejí bezplatnou vakcínu proti koronaviru. Slovensko pak hradí léčbu v případě, že jsou nakažení virem.

Ryan ale varuje, aby Evropané vinili Ukrajince ze zanesení viru. „Evropa má v současné době spoustu případů covidu-19 a musí se s tím vypořádat. Ukrajinští uprchlíci na tom nic nezmění,“ míní.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video