Protesty proti lidskoprávní organizaci Amnesty International kvůli zprávě o...

Protesty proti lidskoprávní organizaci Amnesty International kvůli zprávě o ohrožování civilistů ukrajinskou armádou. (9. srpna 2022) | foto: Profimedia.cz

Amnesty International čerpala od lidí z filtračních táborů, tvrdí Ukrajinci

  • 71
Kontroverze kolem zprávy lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) o ohrožování civilistů ukrajinskými ozbrojenými silami neutichá. Centrum pro strategickou komunikaci uvedlo, že organizace čerpala podklady od lidí z filtračních táborů na Rusy okupovaných územích. Zprávě se v Rusku dostalo velké pozornosti, i když organizace je zde zakázaná.

Podle Centra pro strategickou komunikaci se na zprávě podíleli nezávislí novináři a dobrovolníci z Mykolajivské, Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti. Největší část materiálu ale pocházela od Ukrajinců, které Rusové deportovali do takzvaných „filtračních táborů“ a věznic na jimi kontrolovaných územích v Doněcku a Luhansku.

„Proto by informace sebrané v prostorách táborů vůbec neměly být použity při přípravě zprávy, protože takové rozhovory probíhaly pod zjevným tlakem ruských bezpečnostních služeb,“ uvedlo Centrum.

Právě ochota podstoupit takový rozhovor, vykreslující ukrajinskou stranu ve špatném světle, mohla být propustkou z tábora na okupovaných území, dodává Centrum s tím, že i materiál od nezávislých novinářů a dobrovolníků byl v některých případech kontrolován ruskou tajnou službou FSB.

Lidé, kteří prošli filtračními tábory, je přirovnávají k nacistický ghettům a koncentračním táborům. Tvrdí, že Ukrajinci v nich jsou vystavěni mučení, výslechům a nucené převýchově. Rusové osočení z porušování lidských práv v zařízeních, která označují za „uprchlická centra“, odmítají.

Ohrožujete civilisty, obvinila ukrajinskou armádu Amnesty International

Nevládní organizace uvedla, že od dubna do července strávili její pracovníci několik týdnů vyšetřováním ruských úderů v Charkově, Donbasu a Mykolajivu. Z jejich zjištění údajně vyplynulo, že ukrajinské síly ohrožovaly civilisty tím, že v některých případech prováděly údery z obytných oblastí a umisťovaly jednotky do nevojenských budov.

„Taková taktika porušuje mezinárodní humanitární právo a ohrožuje civilisty, protože mění civilní objekty ve vojenské cíle,“ stálo ve zprávě. „To, že se ukrajinská armáda brání, ji nezbavuje povinnosti dodržovat mezinárodní humanitární právo,“ uvedla v prohlášení ředitelka organizace Agnes Callamardová.

Pozornost ruských médií

Zpráva vzbudila velkou pozornost v Rusku, jehož cenzoři přitom v březnu zablokovali webovou stránku Amnesty International. Ruská prokremelská média RIA Novosti, TASS, RBC a Komsomolskaja pravda se zaměřila na osočení, že Ukrajinci střílejí ze zbraňových systémů v civilních oblastech jako jsou nemocnice či školky.

Rusko opakovaně obvinilo Ukrajince, že používá civilisty jako „živé štíty“. Server Meduza upozorňuje, že v reportážích o zprávě AI se neobjevila žádná zmínka o ruských „válečných zločinech“ spáchaných proti civilním cílům, na něž Amnesty rovněž upozorňuje.

Pobouření na Ukrajině

Na Ukrajině zpráva vyvolala velkou kontroverzi. Šéfka ukrajinské pobočky neziskové organizace Oksana Pokalčuková kvůli ní rezignovala. Zkritizovala ústředí, že s ukrajinskými členy Amnesty International zprávu vůbec nekonzultovala a nezapojila je do vyšetřování a dala ukrajinskému ministerstvu obrany jen krátký čas, aby se k zprávě vyjádřilo.

„V důsledku toho, i když nedobrovolně, organizace vytvořila materiál, který zní jako podpora ruského narativu,“ řekla Pokalčuková. „Ve snaze chránit civilisty se tato studie místo toho stala nástrojem ruské propagandy.“

Taktikou ohrožujete civilisty, slyší Ukrajinci. Jinak se neubráníme, kontrují

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil prohlášení AI za „nespravedlivé“ a vytvářející „falešné rovnítko mezi zločincem a obětí“. Náměstkyně ministra obrany Anna Maliarová hájila ukrajinské vojáky argumentem, že z pozic v obydlených oblastech brání civilisty před ruskými silami. Kdyby proti nim Ukrajinci vytáhli do pole, „Rusové by obsadili všechny naše domovy,“ dodala.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak naznačil, že cílem zprávy je „podlomit“ západní zbraňové dodávky na Ukrajinu. Samotný prezident Volodomyr Zelenskyj pak AI obvinil, že poskytuje „amnestii ruským teroristům“.

Výzva k rezignaci

Zprávu zkritizovali i jiní lidskoprávní činitelé. Podle výkonného ředitele organizace monitorující jednání OSN UN Watch Hillela Neuera jsou lídři AI „oslepeni“ protizápadním, protiamerickým a proti NATO zaměřeným světonázorem a měli by rezignovat. „Povzbuzuje to Rusko, aby útočilo na civilní oblasti a svalovalo vinu na Ukrajinu,“ myslí si o závěrech zprávy Neuer. „AI ztratila svůj morální kompas,“ dodal.

Callamardová za zprávou stojí. Osočila kritiky, že to jsou ukrajinští a ruští „trollové“, kteří šíří „dezinformace“ a „válečnou propagandu“.

V oficiálním vyjádření je organizace nicméně opatrnější. V reakci na pobouření v pondělním stanovisku uvedla, že „lituje bolesti“, kterou zpráva způsobila. „To neznamená, že Amnesty International činí ukrajinské síly odpovědnými za porušení páchané ruskými silami,“ uvádí. „Amnesty International se nepokouší dát ukrajinské armádě podrobné pokyny, jak by měla fungovat, ale vyzýváme příslušné úřady, aby v plném rozsahu dodržovaly své mezinárodní humanitární závazky.“


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video