Rusko tento týden odstoupilo od dohody zaručující bezpečný vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. Jak hodnotíte rok jejího fungování?
Obilná dohoda byla už od samého začátku hrozně nevyvážená. Ukrajina do ní byla natlačena pod ruským tlakem, totální blokádou Černého moře. Od začátku bylo jasné, že cílem Ruska je Ukrajinu zlikvidovat, omezit její příjmy, zničit její ekonomiku a tímto způsobem přispět k její vojenské porážce. Rusko obilnou dohodu používalo k vydírání nejen Ukrajiny, ale i celého světa. Zdržovalo lodě a zastavovalo inspekce, aby nemohly jezdit další lodě. Poslední měsíc jsme viděli, že už nejezdily skoro vůbec žádné, takže ta dohoda byla už několik týdnů fakticky mrtvá.
Prezident Putin říká, že je připraven se k té dohodě vrátit, pokud budou splněny ruské podmínky. Jednou z nich je například znovuzapojení Ruské zemědělské banky (Rosselchozbank) do mezinárodního platebního systému Swift. Máte pro ruské argumenty pochopení?
Jsou to všechno záminky. Rusové už nevědí, co by si vymysleli. Vyváží bez omezení všechno: hnojiva, potraviny, komodity, ropu. Provoz po Černém moři je na ruské straně obrovský, to je šňůra lodí z Novorossijsku až do Bosporu. Na ukrajinské straně vidíme jen jednu, dvě, tři lodě.
Námořní provoz v Černém moři. Patrný je především čilý ruch mezi Novorossijskem a Bosporem, okolí Oděsy je po konci obilné dohody zcela pusté.
A tak Rusové přišli s tím, že by ještě chtěli vylepšit platební systém. Musíme si uvědomit, že ze tří set ruských bank jich bylo ze Swiftu vyloučeno asi sedm, mezi nimi i tato zemědělská banka. Rusové si samozřejmě mohou platební systém zařídit jakkoliv jinak, ale kladou si další a další podmínky. Je to v zásadě vydírání.
Zmínil jste, že obilná dohoda byla stejně fakticky mrtvá, protože Rusové inspekce schválně zdržovali. Jak to v praxi vypadalo?
V dohodě je napsáno, že každá loď musí být zkontrolovaná. A když komise, ve které jsou i Rusové, nepracuje, respektive Rusové nepřijdou do práce a naschvál ji sabotují, tak prostě loď zkontrolovaná není. Čeká týden, měsíc, dva měsíce, tři měsíce. Takhle to v realitě v Bosporu bylo.
Hodně se spekuluje o tom, co nyní udělá turecký prezident Erdogan. Ukrajinský prezident Zelenskyj by si přál, aby se garanty bezpečného koridoru stali Turci. Je to podle vás reálné?
Je to velmi reálné. Turecko už prohlásilo, že zajistí ochranu obchodních lodí, které budou jezdit i po skončení koridoru. Teď je potřeba, aby to Turecko splnilo. Ale úplně nejzásadnější je, že Turci kontrolují Bospor. Bez tureckého svolení neprojede Bosporem ani jedna loď. Dnes tam jezdí stovky ruských lodí a žádné ukrajinské. Turecko drží Rusko pod krkem a umí na ně zatlačit. Akorát jde o to, aby se začalo chovat spíše morálně než ve prospěch svých obchodních zájmů a obchodu s Ruskem.
Jak Turci z obilné dohody těžili?
Turci mají poplatky za průjezdy lodí a samozřejmě i za čekací doby. Lodě, které směřovaly do ukrajinských přístavů, u Bosporu stály celé měsíce a Turecko z toho mělo další peníze.
Dokážete si představit, že se do ochrany obilného koridoru zapojí turecké námořnictvo? Rusové dali najevo, že všechny lodě, které zamíří do ukrajinských přístavů budou považovat za vojenské cíle.
Dokážu si to představit velmi jednoduše. Pokud by Rusové napadli jednu jedinou tureckou loď, tak jim Turci zavřou Bospor. Rusové to vědí. Blafují a vyhrožují. Vyhlásili, že západní část Černého moře je nebezpečná zóna, ale nebezpečnou zónou z ní udělali sami Rusové. Oni kladou miny, oni ohrožují lodě, oni vyhrožují všem ostatním.
Rusové řekli, že každou loď budou považovat pomalu za válečnou loď já si myslím, že je potřeba postupovat zcela symetricky: je třeba prohlásit každou ruskou loď za potenciální válečnou loď přepravující válečný náklad, je třeba prohlásit východní část Černého moře za nebezpečnou zónu. Rusové totiž ničemu jinému nerozumí. Potom se ukáže, že pouze blafují. Rusové jsou ve skutečnosti velmi slabí. Jsou slabí lidsky, jsou slabí technicky a pokud bude Turecko důsledné, tak bude jasné, že jsou slabí i obchodně. Obchodní cestu mají pod kontrolou Turci a Rusko je na dopravě přes Černé moře závislé. Je to jeho nejdůležitější obchodní cesta.
Američané varují, že Rusové bezpečný koridor z ukrajinských přístavů už začali zaminovávat. Co s tím?
Nejsem voják, ale existují minolovky, existují vojenské prostředky jak moře odminovat. To bych nechal na armádě, která dokáže velmi jednoduše jakoukoliv cestu nebo koridor vyčistit.
Mluví o alternativních trasách pro vývoz ukrajinského obilí. Ukrajinci sází na přístavy na Dunaji, do kterých za poslední rok investovali hodně peněz. Jak tato trasa funguje?
Zásadní je, že Dunaj v dolním toku tvoří hranici mezi Ukrajinou a Rumunskem. Na ukrajinské straně je několik přístavů jako Izmajil nebo Reni, kde je možné naložit lodě do určité tonáže. Jsou to samozřejmě menší lodě než na námořních cestách. Tyto lodě můžou jet buď přímo do Černého moře, nebo proti proudu Dunaje a ještě na území Rumunska se spustit kanálem do Konstanci, kde se jejich náklad přeloží na větší lodě a pak pokračuje dál po moři.
Námořní provoz v ústí Dunaje. Export z ukrajinských přístavů na Dunaji umožnilo loňské osvobození Hadího ostrova.
Konstance má ale omezenou kapacitu Rumuni jsou v produkci obilí na čtvrtém místě EU a asi nebudou chtít uvolňovat své kapacity v Konstanci ukrajinskému obilí.
To je samozřejmě problém. Je to vidět i na cenách, ceny pro ukrajinské obilí v Konstanci jsou velmi nízké. Proto by se měla otevřít standardní cesta přes černomořské přístavy. Tam jsou na to kapacity. Je potřeba se vrátit k přirozenému fungování. Není normální, aby jeden stát rozhodoval o tom, jestli druhý stát může cokoliv vyvážet. To je hrozně nespravedlivé.
Jsou přístavy na Dunaji bezpečnější než Oděsa nebo Mykolajiv, kde Rusové v posledních dnech cíleně útočí na obilné terminály?
Rusové jsou schopni v zásadě všeho. Ale tady to mají dost komplikované, protože je to pro ně daleko dál, než to mají do Oděsy a přístavů Južnyj nebo Čornomorsk. Zásadní je, že leží na hranici s Rumunskem, takže by se už vystavili riziku konfliktu s NATO, a to by pro ně byla konečná. Takže tyto přístavy já pokládám za úplně bezpečné.
Jakým způsobem dnes vyváží ukrajinské obilí vaše firma? Sázíte víc na Dunaj, nebo na vývoz přes železnici a po silnici?
Víc pořád vyvážíme po železnici. Máme pronajaté vlaky, které pendlují mezi slovensko-ukrajinskou hranicí a Německem nebo Itálií. To je naše zásadní cesta. Druhá je přes říční dopravu. Samozřejmě bychom chtěli začít exportovat přes Černé moře, ale tam je potřeba, aby nejen Ukrajina, ale i Turecko a svět učinili sebevědomé rozhodnutí a konečně se Rusku postavili.
Rusko slábne, větří Erdogan. Putinovi dává jednu facku za druhou |
Můžete mi jako laikovi přiblížit, jak moc je komplikované dostat dnes obilí po železnici z Ukrajiny do Itálie nebo Německa?
Je to hodně složité a trvá to dlouho. Ty vlaky jsou na cestě měsíc, protože jedete přes celou Ukrajinu a potom musíte na překladištích na ukrajinské nebo slovenské straně přeložit náklad z širokého rozchodu na vlaky s úzkým rozchodem. Stojí to peníze, překladiště nemají dostatečnou kapacitu, ztrácíte na přesypávání zboží.
Jsou tam neskutečné prostoje, protože slovenská železnice s ukrajinskou železnicí není vůbec sladěná. Harmonogramy si posílají na papíru faxem, někdy se stane, že jedna strana harmonogram ještě neodsouhlasila a přitom jeho platnost už začala běžet, takže je možné přepravovat třeba jenom deset dnů z měsíce. Poté, co zboží přeložíte na vlak s úzkým rozchodem, musíte přejet několik zemí, do Itálie jedete přes Slovensko, Česko a Rakousko. Domlouvat se se všemi dopravci a železnicemi je fakt složité.
Vyplatí se za takových podmínek vůbec ještě na Ukrajině pěstovat obilí?
Na západní Ukrajině určitě, tam je to ziskové. Na východní Ukrajině už to musíme dotovat, protože když se započítají přepravní náklady, tak se projede skoro polovina ceny zboží.
Sázka na Dunaj. Rusko zatrhlo vývoz obilí, ale Ukrajinci mají plán B |
Poláci, Maďaři, Slováci, Bulhaři a Rumuni po pádu obilné dohody prohlásili, že svůj zákaz dovozu ukrajinského obilí chtějí prodloužit až do konce roku. Povolí jen jeho tranzit. Rozumíte argumentům tamních farmářů, že levné ukrajinské obilí jim kazí trh?
Rozumím, že jim jde o jejich kapsu, je to jejich sobecký zájem. Myslím, že Evropská unie by měla pokračovat v tom, že jim dá nějakou kompenzaci, ale mělo by to být podmíněno tím, že ukrajinské obilí bude puštěno do oběhu už v těchto zemích.
Je mi líto, že se tito zemědělci a i část našich zemědělců fakticky postavili na stranu Ruska. Ukrajinu z jedné strany likviduje Rusko a z druhé strany na ni tlačí tito zemědělci. Je škoda, že se nedokážou povznést a uvědomit si, že v té zemi je válka, že Ukrajina válčí za nás všechny a pokud prohraje, tak budeme mít Rusko na hranicích. A pak ani místní farmář nebude v bezpečí, protože se svým polem nemůže nikam odejít. Je v zájmu farmářů, aby Rusko zůstalo co nejdále, protože oni si to své podnikání nemůžou jednoduše sbalit a přesunout někam jinam.
Na počátku června byla zničena Kachovská přehrada na Dněpru. Dokážete odhadnout, jaké to bude mít dopady na ukrajinské zemědělství?
Dost podstatné. Jih Ukrajiny byl už před válkou ve velké míře závislý na závlahách. Průměrné roční srážky jsou tam zhruba 200 mm, to je pro srovnání jenom třetina vůči České republice. Když tuto oblast připravíte o zavlažování a nebude zrovna pršet, jako že ani tento rok vůbec není skvělý, tak výnosy budou třeba poloviční. Zeleninu to zlikviduje úplně.
OBRAZEM: Kachovka už není. Z přehradní nádrže zůstala řeka obklopená pouští |
Jaká bude letošní ukrajinská úroda obilí?
Poslední odhad Evropské komise byl 47 milionů tun. Já si myslím, že to okolo těch 50 milionů tun bude. Poslední přesné číslo za rok 2021 bylo 107 milionů tun, takže jsme klesli na méně než polovinu.
Jsou to hodně znepokojivá čísla - například pro africké země, které jsou na ukrajinském obilí nejvíc závislé?
Určitě. Je na nich vidět, že obilná dohoda fakticky z velké části zničila ukrajinské zemědělství. Je to dáno tím, že od začátku nastavila způsob, jak Ukrajinu zbavit komodit, jak vyvézt její pšenici a kukuřici, ale už nezajistila, aby za ně Ukrajina dostala cenu, která by jí pokryla náklady. Spousta farmářů proto už nemohlo zasít a nejsou motivovaní k tomu, aby nadále produkovali.
Evropští zemědělci si nedokážou představit, co všechno musí ukrajinský zemědělec řešit. Je pod ostřelováním, mosty a železnice jsou rozbité, všechno od hnojiv po náhradní díly je dražší a hůře dostupné. Především do oblastí okolo okupovaných území se všechno velmi složitě dováží a zboží se pak zase musí za drahé peníze vyvézt. Bohužel je to zaviněno z velké části i tou nevyváženou obilnou dohodou, která byla spíš obilným vězením než dohodou.
