Ukrajinští židé v synagoze v Charkově.

Ukrajinští židé v synagoze v Charkově. | foto: Profimedia.cz

Židovský prezident i premiér židy netěší, bojí se nárůstu antisemitismu

  • 139
Židovství nově zvoleného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského překvapivě nevadí ortodoxní pravoslavné církvi ani pravicovým nacionalistům, ale samotné židovské komunitě, která se obává možných důsledků. Ukrajinští židé mají v živé paměti carské pogromy i holokaust a bojí se opakování historie. Zelenského neúspěch by se mohl vymstít celé komunitě.

Obavy potvrzuje vrchní rabín z východoukrajinského Dněpru Schmuel Kaminezki. Právě v tomto regionu příští ukrajinský prezident vyrostl. Podle Kaminezkiho se nejen věřící, ale také sekularizovaní jeho vlády obávají. „Židé říkali, že by Zelenskyj neměl kandidovat, protože pokud něco pokazí, budeme tady mít opět pogromy,“ popisuje Kaminezki.

Navzdory temné ukrajinské historii pogromů, při kterých museli židé až do poloviny dvacátého století čelit krvavému a masovému pronásledování, už země  podle odborníků není ohniskem antisemitismu.

Ukrajina má několik let židovského premiéra Volodymyra Hrojsmana, a pokud zůstane ve funkci také po jmenování Zelenského, stane se Ukrajina jedinou zemí kromě Izraele, kde jsou hlava státu i předseda parlamentu židovského původu. 

Otázka náboženství se navíc překvapivě vyhnula prezidentským volbám. Důvodem je podle ukrajinského historika holokaustu Igora Schupaka fakt, že k pronásledování Židů docházelo na Ukrajině nejčastěji ve chvíli, kdy její území kontrolovaly cizí státy - především Rusko nebo Německo. Ty pokaždé učinily z antisemitismu oficiální politiku státu.

„Také dnes máme v zemi antisemity, ale už nemáme antisemitismus coby státní politiku,“ popisuje Schupak pro list The New York Times

Výzkum společnosti pew Research Center zjistil, že pouze 5 procent dotázaných Ukrajinců by Židy nepřijalo za své občany, a to na rozdíl s 18 procenty Poláků, 22 procenty Rumunů nebo 23 procenty Litevců. Ukrajina má v současnosti třetí nebo čtvrtou největší židovskou komunitu na světě. Její počet má však značné rozpětí a pohybuje se mezi 120 až 400 tisíci lidmi.

„Pogromy už nemá nikdo na programu,“ říká rabín

„Časy pogromů už skončily. Nikdo to nemá na programu,“ popisuje rabín Kaminezki, který se s budoucím prezidentem Zelenským dobře zná. Rabín byl podle svých slov zděšený tím, že se jeho vlastní komunita chová vůči Zelinskému nepřátelsky a s nedůvěrou. Podle něj se tím přidala na stranu krajně pravicových nacionalistů, kteří podporovali končícího Petra Porošenka.

Pogrom ve Lvově si v roce 1918 vyžádal 340 židovských obětí

Kromě několika příspěvků na sociálních sítích, však sehrál Zelinského židovský původ podle Schupaka  při kampani nulovou roli. 

Co naopak mohlo bývalému komikovi podrazit nohy, bylo jeho napojení na oligarchu Igora Kolomojského. Ten je však v Dněpru značně oblíbený, protože postavil místním židům nové komunitní centrum.

Právě Dněpr byl od osmnáctého do dvacátého století centrem židovského života a kultury. Židé tvořili přibližně 35 procent obyvatelstva a ve městě provozovali padesát synagog. Nyní jich zbylo pouze osm a Židé tvoří v milionovém městě pět procent obyvatel.

Křesťanům Zelenského židovství nevadí, chtějí po něm změny

Dněpreská židovská populace se však podle Schupaka opět rozrůstá. Někteří ortodoxní Židé se však nesmířili nejen se Zelenským, ale ani s novým komunitním centrem, protože podle nich přitahuje nechtěnou pozornost. „Obávali se, že když bude stavba moc velká, dočkají se kvůli tomu antisemistismu,“ vysvětluje Kamenizki.

Jak poznat Žida. Polsko pobouřil článek jak z dob nacistického Německa

Na rozdíl od Židů však Zelenský nevadí pravoslavným křesťanům, které v Dněpru vede arcibiskup Jevlohyj. „Samozřejmě bychom byli šťastnější, kdyby byl prezident pravoslavný křesťan. Židé si myslí, že jsou vyvoleni Bohem, a že by měli vládnout. Mnohem víc se však bojím schizmatiků, kteří chtějí narušit vazby s moskevskou církví,“ popisuje Jevlohyj. 

Obyvatelé v ulicích Dněpru si však z nábožnství příštího prezidenta nedělají hlavu. Mnohem více je zajímá, jestli Zelenskyj sníží cenu zemního plynu nebo pomůže zlepšit ekonomické vyhlídky obyčejných lidí.

Ukrajinu povede herec Zelenskyj, drtivě porazil prezidenta Porošenka:

21. dubna 2019


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video