„Je to jedna z nejvýznamnějších zahraničních návštěv v Ankaře za poslední desetiletí,“ řekl agentuře AFP analytik Soner Çagaptay z washingtonského ústavu Institute for Near East Policy.
Erdogan přijal korunního prince se všemi poctami v prezidentském paláci. Po jejich jednání nebyla na programu tisková konference. Během návštěvy však oba vládci měli podepsat řadu dohod. V prohlášení uvedli, že mají „společnou vůli začít novou éru spolupráce ve vzájemných vztazích“.
Nejmenovaný turecký představitel agentuře Reuters řekl, že se státy dohodly na zrušení některých omezení v obchodě, letecké dopravě či televizní produkci.
Vztahy mezi Rijádem a Ankarou se velmi zhoršily na podzim 2018 po Chášukdžího vraždě. Saúdského Araba, který psal i pro americký list The Washington Post a patřil ke kritikům režimu ve své vlasti, zabili poté, co si na konzulát v Istanbulu přišel vyřídit dokumenty nutné k rozvodu.
 |
Jeho tělo se dodnes nenašlo, turečtí vyšetřovatelé však získali množství důkazů o tom, že Chášukdžího napadli, omámili a následně rozřezali pilou na kosti. Objevily se i verze o mučení, spálení těla v nově postavené peci nebo v sudu s kyselinou. Následně se Saúdové zbavili kusů jeho těla, a aby měli alibi pro kameru před konzulátem, s pomocí nepříliš povedeného dvojníka sehráli novinářův odchod.
20. října 2018 |
Turecký prezident tehdy z činu obvinil „nejvyšší patra“ saúdskoarabské politiky. V reakci na turecká obvinění pak začal v arabském království neoficiální bojkot tureckého zboží, který vedl k propadu tureckého exportu do této země o 90 procent.
Koruní princ nicméně o plánu zřejmě věděl a podle některých dal k činu i příkaz. Oficiálně Saúdové nakonec přiznali jen to, že šlo o operaci, která se nepovedla.
Kauza Chášukdží: Princův vliv padá a na povrch se dostává plán dalších vražd |
Erdogan se v posledních měsících snaží o zlepšení vztahů se zeměmi, s nimiž měla Ankara v uplynulých letech konflikty. Vedle Saúdské Arábie je to například Izrael či Spojené arabské emiráty. Saúdskou Arábii navštívil už na konci dubna poté, co turecký soud povolil předání procesu ohledně Chášukdžího vraždy do arabského království.
Organizace na ochranu lidských práv se však obávají, že saúdskoarabské soudy, které nejsou nezávislé na vládnoucí rodině, proces nedotáhnou do konce a viníci vraždy tak zůstanou bez trestu.
Erdoganovu zahraniční politiku kritizuje opozice. Podle ní se turecký prezident snaží před prezidentskými volbami, které se uskuteční v příštím roce, sehnat nové finanční zdroje a investice pro turecké hospodářství vyčerpané vysokou inflací a propadem měny.
„Chášukdžího případ jste předal do Saúdské Arábie za peníze jako nějaký žebrák,“ vytkl prezidentovi šéf opoziční Republikánské lidové strany (CHP) Kemal Kiliçdaroglu. Podle opozice prezident svým počínáním vyprodává tureckou národní hrdost.
Novinář Chášukdží byl zabit, přiznal Rijád. Tvrdí, že zemřel po bitce |
Proti návštěvě se v prohlášení pro agenturu AP vyjádřila i Chášukdžího snoubenka Hatice Cengizová. Uvedla, že je proti tomu, aby byl Muhammad bin Salmán přijat se všemi poctami, když vrazi jejího snoubence ještě nestanuli před soudem. „Stále se pohřešuje i Džamálovo tělo. Velmi mě bolí, že to stále není vyřešené a že ti, kteří ho zabili, nebyli potrestáni,“ uvedla Cengizová.
„Pro Saúdskou Arábii je jednou z hlavních motivací (sbližování s Ankarou) vytvořit sunnitskou frontu, která by obsahovala i Turecko a jež by omezila vliv Íránu v regionu,“ uvedla analytička Gönül Tolová. Podle ní však pro Salmána nebude jednoduché zapomenout na postoj Turecka v Chášukdžího vraždě.
Svými obviněními Ankara saúdskoarabskému princi, který se snažil v zahraničí vystupovat jako reformátor, silně poškodila veřejný obraz.
