Po jednání se představitelé obou vlád sešli na tiskové konferenci. První si vzal slovo Heger a uvedl, že doporučuje Česku podepsat obrannou smlouvu s USA.
Česká vláda by měla tuto dohodu s Američany projednat v dubnu, podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se nyní čeká na závěrečné jazykové odsouhlasení americkou stranou. Po podpisu ministry obrany dostanou smlouvu k ratifikaci obě komory Parlamentu a k podpisu prezident.
Čeští a slovenští ministři si vyměňovali zkušenosti i s některými otázkami včetně obrany či energetiky. Hegera potěšilo, že slovenští členové vlády mohli svým protějškům poskytnout rady ohledně dohody DCA.
„Před rokem jsme si sami tou cestou prošli a chceme vás povzbudit, abyste to udělali. Je důležité, abyste se nenechali odradit jakýmikoli zpochybňujícími hlasy,“ uvedl.
Na Slovensku schvalování provázela ostrá vnitropolitická diskuse. Podle Hegera zaznívaly hlasy, že po podpisu budou na slovenském území američtí vojáci znásilňovat ženy a rozmístí se zde jaderné zbraně. „Dnes je rok poté a ukázalo se, že to byly čisté lži,“ řekl Heger.
Fiala taktéž poděkoval členům slovenské vlády za velmi přátelskou a otevřenou debatu. „Myslím, že jsme čelili stejným problémům, a to například vymanění z energetické krize. Cílem je tak hledání společných projektů, které posílí energetickou bezpečnost a spolehlivé dodávky energie,“ uvedl český premiér.
Dalším tématem byla také strategická spolupráce v oblasti jaderné energetiky. „Obě země pojí stejné postoje k jádru, které je základem našeho energetického mixu. Můžeme zde sdílet zkušenosti,“ zmínil Fiala.
Společné jednání členů slovenské a české vlády. Na snímku premiér Petr Fiala (vlevo) a jeho slovenský protějšek Eduard Heger (vpravo). (3. dubna 2023)
Obranný průmysl představuje novou možnost spolupráce mezi Českem a Slovenskem, řekl na úvod jednání slovenský premiér Heger. Podobný názor vyslovil i Fiala.
„Obranný průmysl je nový potenciál, protože všechny členské země budou zvyšovat výdaje na obranu. To nám dává příležitosti pro spolupráci, máme tradici z dob Československa,“ uvedl Heger.
Ve firmách slovenského obranného průmyslu se angažuje skupina Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada, která má například poloviční podíl ve výrobci munice ZVS Holding. Právě prostřednictvím této firmy se chce Slovensko zapojit do projektu EU na zvýšení výroby munice. Státy evropského bloku se v březnu dohodly na společných nákupech a financování munice pro Ukrajinu.
Slovensko patří podle Fialy mezi nejdůležitější partnery v obranném průmyslu. „Rádi bychom dosáhli toho, aby naše armády využívaly letounů české výroby s významnou účastí slovenských dodavatelů. To jsou témata, o kterých budeme mluvit. Máme i zájem o větší zapojení slovenského obranného průmyslu do projektů, které bychom poté společně mohli exportovat na další trhy. Konkrétně jsme diskutovali o nabídce českých cvičných letounů L-39 pro ozbrojené síly SR,“ uvedl Fiala.
Nabídka se podle Fialy projednává, nechtěl proto jít do detailů. „Mohou do toho být úzce zapojeny slovenské firmy a slovenský obranný průmysl,“ řekl. Vidí předpoklady pro to, aby vyjednávání byla úspěšná. Podle Fialy se celkově nabízí přirozený prostor pro úzkou spolupráci českého a slovenského obranného průmyslu, který může vyústit i v další podporu Ukrajiny proti Rusku.
Podle českého premiéra je také důležité prohlubování regionální spolupráce. „Jde nám o kvalitní spolupráci států střední Evropy, máme na to některé formáty. Je tu formát visegrádské čtyřky, je tu slavkovská skupina, přičemž oběma formátům právě teď předsedá Slovensko. Středoevropská spolupráce je důležitá pro obě naše země, je svým způsobem nenahraditelná,“ řekl Fiala.
„Budeme mluvit o plánech do konce slovenského předsednictví i o naší představě o tom, jak ve visegrádské čtyřce české předsednictví, které začíná v červenci, na práci Slovenska naváže,“ dodal.
Hledání nového dodavatele
Heger se vyslovil také pro společný boj proti dezinformacím a pro hledání náhrady dodávek ruského paliva pro jaderné elektrárny, které mají v obou zemích bývalého Československa značný podíl na výrobě elektřiny.
Například palivo pro českou jadernou elektrárnu Dukovany bude od příštího roku nově dodávat americká firma Westinghouse. Do Dukovan palivo dříve dodávala ruská firma TVEL. Nového dodavatele jaderného paliva vybírá i největší slovenský výrobce elektřiny, společnost Slovenské elektrárne (SE) .
Česká a slovenská vláda budou jednat v Trenčíně. Řeč přijde i na Ukrajinu |
Generální ředitel tohoto podniku Branislav Strýček minulý týden novinářům řekl, že SE budou palivo nově kupovat patrně rovněž od společnosti Westinghouse a jednat budou i s francouzskou firmou Framatome. V současnosti SE stále odebírají jaderné palivo z Ruska.
Podle českého premiéra se bude mluvit i o pomoci Ukrajině a posilování energetické bezpečnosti a eliminaci závislosti na ruských surovinách. „Obě naše země zvládly končící zimu, podařilo se nám ušetřit významnou část plynových rezerv a vymanili jsme se z dovozové závislosti na dodávkách ruského plynu,“ uvedl Fiala.
Ministr @blazek_p na společném jednání vlád .
Témata:
⚪️trestní politika ČR a SR se zaměřením na opatření ke snížení počtu výkonu trestů odnětí svobody a na podporu institutů restorativní justice
koordinace pozic ČR a SR k vybraným agendám EU v oblasti justice
příprava… https://t.co/P97GhxvGXV https://t.co/itLGStKdJd
Pevná spolupráce
Kromě premiérů Česka a Slovenska se schůzky zúčastnili ministři zahraničí, spravedlnosti, obrany, školství, dále zástupci ministerstev odpovědných za hospodářství a průmysl, jakož i digitalizaci a informatizaci.
„Věřím, že díky koordinaci našich řešení dosáhneme pro naše občany většího bezpečí, širších možností a výhodnějších řešení i na evropské úrovni, než kdybychom postupovali každý zvlášť,“ uvedl Fiala. Ocenil, že se pokračuje ve společných jednáních české a slovenské vlády.
„Tradice společných zasedání vlád je jedním z důkazů výjimečných vztahů a nadstandardního porozumění, které mezi našimi státy a národy panuje a kterého si moc vážíme. I díky tomu můžeme postupovat společně, účinněji prosazovat naše priority. Pevná spolupráce Česka a Slovenska nemá význam jen pro nás, ale ukotvuje střední Evropu,“ uvedl Fiala.
Pavel na Slovensku probral Ukrajinu, volby i dezinformace. Chválil vstřícnost |
První výzvy na financování přeshraničních projektů z dotačního programu Interreg Slovensko - Česko budou vypsány v dubnu, celkový rozpočet programu je 107 milionů eur (2,5 miliardy korun). Novinářům to v pondělí řekli český ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a jeho slovenská kolegyně Veronika Remišová. Program se týká podpory projektů například v oblasti ochrany klimatu a rozvoje cestovního ruchu.
„Programy Interreg se osvědčily jako dlouhodobý oblíbený nástroj podpory rozvoje území i v českém pohraničí,“ řekl Bartoš.
Na české straně program zahrnuje území Zlínského, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje, na Slovensku do něj patří Trenčínský, Trnavský a Žilinský kraj.
Peníze půjdou na ochranu památek i klimatu
„Obě země mají společné problémy. Proto spojujeme síly, abychom je společně řešili. Ve spolupráci s našimi českými partnery nejdříve vyhlásíme šest výzev za 62 milionů eur,“ uvedla Remišová, která je vicepremiérkou a ministryní investic, regionálního rozvoje a informatizace.
Podle Remišové peníze z projektu jsou vyhrazené kromě jiného pro oblast životního prostředí, zmírňování dopadů klimatické změny, ochranu památek, ale i na spolupráci samospráv a dalších institucí.
Dnes jednáme společně se slovenskou vládou, já konkrétně s ministryní pro investice, regionální rozvoj a informatizaci @Veronika_Remis. Řešíme přeshraniční spolupráci a investice do příhraničních regionů – v následujících letech sem půjde přes 106 milionů EUR. A došlo i na… https://t.co/TfOKMTOJeN https://t.co/rygkRMXzYW
V předchozím rozpočtovém období 2014-2020 bylo podle dřívějších údajů slovenského ministerstva investic v programu Interreg SK-CZ podpořeno 151 projektů a investice dosáhly 106 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun). Šlo například o rekonstrukci 115 památek a vybudování či zmodernizování 157 kilometrů cyklostezek.
Slovenský premiér Heger končí v hnutí OLaNO, spolu s ním i ministr obrany Naď |
První společná jednání české a slovenské vlády byla v roce 2012 v Uherském Hradišti a v Trenčíně. Naposledy se zástupci obou kabinetů setkali v roce 2019 ve Valticích na Břeclavsku. Tradici vzájemných mezivládních konzultací pak přerušila pandemie covidu-19.
Pondělní schůzka se konala zhruba půl roku před předčasnými parlamentními volbami na Slovensku, které sněmovna schválila poté, co loni v prosinci vyslovila nedůvěru menšinové Hegerově vládě.
