„Dnes se moje role a poslání v hnutí naplnily. Mám vlastní vizi o politice. Vím, že pokud ji chci naplnit, musím se vydat vlastní cestou. Dostal jsem od hnutí důvěru a příležitost být součástí vlády a později řídit naši zemi,“ píše Heger v nočním statusu na Facebooku.
„S hnutím jsem si prošel dlouhou společnou cestu. Zažili jsme náročné i hezké chvíle. Dělali jsme i chyby, protože nejsme dokonalí, protože jsme jen lidé,“ dodal mimo jiné a v úterý pak na tiskové konferenci doplnil, že se stal lídrem neparlamentní strany Demokraté.
Hnutí OLaNO do dalšího politického života ještě večer popřál jen to nejlepší. „Edo, mnoho štěstí a dík za společnou cestu,“ napsal pak v komentáři šéf OLaNO Igor Matovič. Pondělí pak byl poslední den v OLaNO i pro pověřeného ministra obrany. Naď už déle prohlašoval, že v politice bude pokračovat pouze s Hegerem, nebo z ní odejde. Uvedl slovenský deník Sme.
Předčasné parlamentní volby na Slovensku budou 30. září, rozhodla sněmovna |
Spolu s Hegerem jdou do Demokratů mimo jiné ministři zahraničí, obrany, hospodářství a životního prostředí. Strana nezařazeného poslance Miroslava Kollára, která naposledy vystupovala pod názvem Modrá koalice, původně plánovala spolupráci s někdejším dvojnásobným slovenském premiérem Mikulášem Dzurindou.
Kvůli tomu se v lednu také přejmenovala z předchozího názvu Spolu právě na Modrou koalici. Ze spolupráce s Dzurindou však nakonec sešlo a Dzurinda v pondělí ohlásil založení nové strany pravého středu.
Podle Hegera budou členové kabinetu, tedy i on sám, pokračovat ve svých vládních funkcích, ve kterých jsou po prosincovém pádu kabinetu z pověření prezidentky Zuzany Čaputové.
„Chceme, aby na Slovensku pokračovaly reformy. Chceme, aby Slovensko bylo spolehlivou součástí demokratického světa, zodpovědným spojencem,“ řekl Heger při představení Demokratů. Dodal, že hodlá přispět k vítězství Ukrajiny, která od loňského února čelí ruské vojenské invazi.
Modrá koalice, Jablko... Slovenské strany se tříští, bojí se návratu Fica |
Důvody svého odchodu z OLaNO Heger nekomentoval. Řekl pouze, že ve vládní koalici přetrvávaly napjaté vztahy a priority vládních stran neumožňovaly v některých otázkách dospět k dohodě. Matovičovy výpady vůči oponentům nechával premiér obvykle bez komentáře, v jednom statusu však vyzýval ke slušné politice, aniž svého stranického šéfa přímo jmenoval.
Heger se stal předsedou vlády před dvěma roky po krizi ve vládní koalici, v zájmu jejíhož řešení z premiérské funkce odstoupil Matovič. Loni v prosinci po další koaliční krizi a po odchodu strany Svoboda a solidarita (SaS) z koalice vyslovil parlament už menšinové vládě nedůvěru a kabinet zůstal v úřadu s omezenými kompetencemi jen z pověření prezidentky.
Matovič po pádu vlády přišel o funkci ministra financí, což bylo součástí dohody Hegera s SaS ohledně její podpory v otázce například státního rozpočtu na tento rok. Předtím se Heger opakovaně Matoviče zastal, a to i v době, kdy SaS ještě jako vládní strana neúspěšně požadovala Matovičův odchod z kabinetu.
Ministr obrany Naď dříve hovořil o tom, že Matovičovy názory jsou příliš konzervativní a že voličům chybí alternativa, která má jasné směřování v zahraniční politice a je proreformní.
Podám, nepodám. Matovič potupně padl a stáhl s sebou vládu, jež ani nebyla jeho |
OLaNO se ziskem 25 procent hlasů v roce 2020 přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby na Slovensku. Popularita hnutí i samotného Matoviče ale později začala klesat. Preference OLaNO se nyní pohybují na jednociferné hodnotě a Matovič se řadí k nejméně oblíbeným politikům v zemi.
Nejpopulárnějšími stranami jsou Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) expremiéra Petera Pellegriniho a Směr-sociální demokracie (Směr-SD) bývalého předsedy vlády Roberta Fica. Pellegrini založil Hlas v roce 2020 po odchodu ze Směru. Heger už spolupráci s Hlasem a Směrem vyloučil, stejně jako s krajní pravicí.
Předčasné parlamentní volby na Slovensku se budou konat 30. září. Hlasováním o tom rozhodl parlament na konci ledna. Část opozice neuspěla s návrhy, aby nové volby byly už v květnu nebo v červnu. V řádném termínu měli Slováci přistoupit k volebním urnám v únoru příštího roku.
29. března 2021 - Premiér Igor Matovič, kterého po parlamentních volbách v únoru 2020 vyneslo k moci vítězství jeho hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), podal demisi kvůli konfliktům v koalici. 1. dubna 2021 - Předsedou nové vlády prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala Matovičova stranického kolegu Eduarda Hegera. Matovič se stal ministrem financí. 31. srpna 2022 - Šéf SaS (Svoboda a Solidarita) Richard Sulík podal demisi v reakci na oznámení premiéra Hegera, že Matovič vyhoví dřívějšímu ultimátu SaS a odejde z vlády, pokud tak učiní také Sulík a pokud bude schválena pomoc obyvatelům a další opatření. 15. prosince 2022 - Poslanci vyslovili Hegerově vládě nedůvěru. Některé opoziční strany, ale i šéf vládního hnutí Jsme rodina a předseda sněmovny Boris Kollár se v reakci vyslovili pro vypsání nových voleb. 16. prosince 2022 - Čaputová odvolala Hegerův kabinet; podle ústavy zůstane v úřadu s omezenými pravomocemi až do jmenování nové vlády. 23. prosince 2022 - Igor Matovič skončil v čele ministerstva financí. 31. ledna 2023 - Parlament schválil jako termín předčasných voleb na Slovensku 30. září. Část opozice neuspěla s návrhy, aby nové volby byly už v květnu nebo v červnu. 7. března 2023 - Premiér Heger oznámil odchod z vládního hnutí OLaNO. Podle listu Sme v OLaNO končí také ministr obrany Jaroslav Naď. |
