Cichanouská ve volbách kandidovala místo svého manžela, vězněného opozičníka Sjarheje Cichanouského. V pondělí odmítla přijmout vítězství Alexandera Lukašenka. Výsledek 80 procent hlasů pro prezidenta a 10 procent pro sebe označila za zfalšovaný a předala ústřední volební komisi protest.
Podle lidí, kteří ji znají léta, měla Cichanouská (rodným příjmením Pilipčuková) kuráž už ve dvanácti. Patřila totiž k dětem, jejichž zdraví v roce 1986 přímo i nepřímo ovlivnila černobylská jaderná havárie v sousední Ukrajinské SSR. Cichanouské a dalším dětem poté nabídli pomoc Irové, kteří děti hostili a poskytli jim oddech a zotavení.
Cichanouské se ujala rodina dvaasedmdesátiletého Henryho Deana, jenž o dívku v polovině 90. let pečoval společně se svou ženou Marian. Ubytovali ji ve svém domě v městečku Roscrea. „Svjatlana byla v podobném věku jako moje dcera Mary a okamžitě zapadla,“ vzpomíná Deane pro The Guardian.
„Jako dítě byla zjevně inteligentní, uměla angličtinu lépe než ostatní. Pasovala se do role tlumočnice a mluvčí ostatních,“ líčí Deane. Ten si v té době nedokázal představit cestu, kterou život pro tuto „malou holčičku“, jak Cichanouské posměšně přezdívá Lukašenko, nachystal.
Černobylská havárie děti traumatizovala
„Řada dětí byla stále traumatizovaná. Nejen kvůli havárii v Černobylu, ale také kvůli situaci v běloruských vesnicích, kde panovala obtížná ekonomická situace,“ říká Deane, jenž navštívil Mikaševiči, domovskou vesnici Cichanouské, která se nachází čtyřicet kilometrů od hranice s Ukrajinou.
Bělorusko čekají další protesty. Aktivisté volají po celostátní stávce |
V Roscree se o děti postarali lékaři, kteří jim nejčastěji léčili potíže se sluchem nebo očima. Většina dětí, jež Deanova rodina hostila, přijela na jedno či dvě léta. Světlana se ale opakovaně vracela. „Našla si tu práci, potřebovala peníze na studium v Brestu. Byla velmi skromná,“ líčí Deane.
Deana její nasazení ohromilo a Cichanouskou přirovnal k novodobé Janě z Arku. „Myslím, že nemá žádné dlouhodobé politické ambice, rozhodla se kandidovat v zájmu běloruského lidu,“ líčí Deane. To samé tvrdí i Cichanouská, která chce podle svých slov především opět sjednotit rodinu.
Cichanouská podle stanice Deustche Welle vystudovala několik cizích jazyků a poté pracovala jako překladatelka v Gomelu, druhém největším městě v Bělorusku. Tam se seznámila se svým manželem, se kterým má dvě děti. Kvůli rodině se posléze rozhodla odejít z práce.
Cichanouská musela Bělorusko opustit
„Její první dítě se narodilo hluché a ona se vzdala práce, aby mu pomohla. Přesunula rodinu do Minsku, aby syn dostal péči, kterou potřeboval. Život věnovala synovi a dceři. Je oddanou matkou. Chtěla se stát prezidentkou s cílem propustit politické vězně, což je ušlechtilé,“ uzavírá Deane.
Ačkoli Cichanouská po volbách prohlásila, že hodlá v Bělorusku zůstat a pokračovat ve svém úsilí, během úterního rána oznámila, že se rozhodla k odjezdu a nachází se v Litvě. Její emotivní videonahrávka zveřejněná na YouTube však naznačuje, že k takovému kroku byla donucena.
Morálně Lukašenko prohrál už dávno, stát se teď může cokoliv, říká expert |
„Svjatlanu Cichanouskou vyvezly ze země běloruské úřady. Její odjezd umožnil propuštění šéfky jejího štábu Maryji Marozové, zatčené v předvečer voleb. Odjely společně,“ uvedla její spolupracovnice Volha Kavalkovová.
Cichanouská podle ní neměla jinou možnost. „Část týmu Svjatlany je dál držen jako rukojmí,“ dodala.
Kvůli podezření ze zmanipulování voleb vypukly v Bělorusku dosud nevídané protesty proti Lukašenkovi. Podle pozorovatelů v případě skutečné podpory autoritářského vůdce osmdesáti procenty hlasujících voličů, při více než osmdesátiprocentní účasti, by byly nemyslitelné, a proto jsou také zásahy policie proti demonstrantům tak brutální.
