Igor Obodkov z moskevského letiště Šeremeťjevo tvrdí, že výbuch na palubě letadla Tu-154 nelze vyloučit. Možná je i chyba pilota, i když posádka prý byla velmi zkušená. Podle bývalého leteckého dispečera Vitalije Andrejeva mohla pád letadla vyvolat „mimořádná situace“ na palubě, která pilotovi zabránila vyslat nouzový signál.
Pokud by se letoun dostal do technických potíží, nic by nebránilo tomu, aby posádka informovala dispečery v Soči. „Pouhé dvě minuty po startu se letadlo ztratilo z radarů a nevyslalo na zemi žádný signál. To svědčí o tom, že stroj mohl být vystaven nějaké vnější síle,“ řekl Andrejev moskevskému rozhlasu.
Fotogalerie |
Některým ruským expertům nedělní katastrofa připomíná loňskou tragédii ruského boeingu nad Sinajským poloostrovem s 224 oběťmi, která byla přičtena na vrub teroristům. Letec Sergej Knyšov novinářům z agentury RBK řekl, že pokud na palubě vznikl problém, posádka z nějakých důvodů nestihla reagovat. „Chyba pilotáže není pravděpodobná, za kniplem neseděly děti,“ řekl Knyšov.
Rozhlasová stanice Echo Moskvy si klade otázku, proč letoun provedl v Soči mezipřistání, když letadla stejného typu obvykle z Moskvy do Sýrie létají přímo. Podle oficiální zprávy měl stroj v Soči doplnit palivo. „Je ale možné, že Tu-154 tam přistál z jiných příčin,“ uvedla stanice.
Podle oficiálních zpráv vyšetřovatelů možnost teroristického útoku mezi vyšetřovací verze nebyla zařazena. Podíl teroristů na zkáze letadla odmítají i politické zdroje v Kremlu. Podle ministra dopravy Maxima Sokolova však vyšetřovatelé zvažují všechny možné verze, hovořit o teroristickém útoku je ale podle něj prozatím předčasné.
Petrohradský zpravodajský server fontanka.ru v neděli s odvoláním na své zdroje v tajné službě napsal, že do vyšetřování katastrofy se vložila kontrarozvědka FSB. Její agenti prý prověřují každého, kdo se mohl k letounu přiblížit jak na letišti Čkalovskij severovýchodně od Moskvy, odkud stroj startoval, tak na letišti v Adleru u Soči, kde naposledy přistál.
V Černém moři pokračuje pátrání po obětech
Sokolov, který na místě řídí vyhledávací práce, novinářům řekl, že předmětem zkoumání bude i technická zdatnost posádky. Šéf ruských vyšetřovatelů Alexandr Bastrykin se už seznámil s prvními výsledky vyšetřování, uvedla bez dalších podrobností agentura TASS.
Do hledání těl obětí letecké katastrofy se během dne zapojilo už 32 lodí, pět vrtulníků a desítky potápěčů. Ruská armáda povolala na pomoc dalších 1 300 vojáků a do hledání obětí zapojila i dálkově řízené miniponorky a bezpilotní aparáty, uvedla TASS. Hledání obětí a trosek se rozšířilo i na území sousední Abcházie, gruzínské provincie, která po válce Gruzie s Ruskem v roce 2008 vyhlásila s pomocí Moskvy nezávislost.
Dosud bylo nalezeno deset mrtvých. Jejich těla jsou převážena do Moskvy, kde proběhne identifikace a ohledání. Největší počet obětí lze podle některých odborníků očekávat v trupu letounu, který se dosud nenašel. Černé skříňky, které obsahují záznam datové a hlasové komunikace na palubě, nebyly vybaveny vlastní signalizací a dle TASS tak může být obtížné je najít. Ministr dopravy k tomu poznamenal, že hledání obětí může trvat dlouho.
Smrt členů pěveckého souboru, který byl mnohými považován za symbol země, Ruskem otřásla s mimořádnou silou. Centrální a regionální televizní kanály ruší zábavné programy, vlajky na státních budovách po celé zemi jsou spouštěny na půl žerdi (více o pietních akcích čtěte zde).
V Moskvě u sídla Alexandrovova souboru živelně vznikl improvizovaný památník, k němuž lidé přinášejí květiny a svíčky. Květiny a věnce se během dne objevily i u televizního centra v moskevském Ostankinu, kam Moskvané přicházejí uctít památku devíti novinářů, kteří v letadle cestovali.
