Opoziční lidovci ve španělských regionálních volbách výrazně posílili. (28....

Opoziční lidovci ve španělských regionálních volbách výrazně posílili. (28. května 2023) | foto: Profimedia.cz

Španělští socialisté v regionech propadli, Sánchez vyhlásil předčasné volby

  • 17
Španělští vládní socialisté utrpěli v místních a regionálních volbách značné ztráty. Z nich naopak těžili opoziční lidovci. Výsledky v regionech se považovaly za barometr pro parlamentní volby, které Španělsko měly čekat na konci roku. Premiér Pedro Sánchez však po oznámení výsledků prohlásil, že rozpustí parlament a vyhlásí předčasné volby na 23. července.

Španělská vláda v pondělí schválila výnos, kterým svolala červencové parlamentní volby. Vydáním výnosu v oficiálním oběžníku, které se uskuteční podle španělského tisku v úterý, bude rozpuštěn parlament. Podle agentury EFE tak parlamentní volby budou ve Španělsku od návratu demokracie v roce 1979 vůbec poprvé v době letních prázdnin.

„Ačkoli včerejší (nedělní) volby byly regionální a místní, mají širší význam. Myslím, že je nutné na to reagovat. Je lepší, aby se Španělé a Španělky vyslovili bez odkladu a určili politický kurz země,“ řekl předseda španělské vlády. Dodal, že přijímá osobní zodpovědnost za porážku své strany.

Sánchezovi socialisté utrpěli v neděli výrazné ztráty v místních volbách. Největší opoziční formace, Lidová strana (PP), získala 31,5 procenta, socialisté dostali asi 28 procent hlasů a třetí skončila krajně pravicová strana Vox se sedmi procenty. Ve srovnání s rokem 2019 socialisté přišli o 400 tisíc hlasů a ztráty zaznamenali také jejich vládní spojenci Unidas Podemos.

V regionálních volbách PP vyhrála v sedmi z dvanácti autonomních oblastí, kde se v neděli volilo. Dosud přitom v deseti z těchto dvanácti autonomních regionů vládli socialisté, buď sami, nebo v koalici. PP se nicméně bude muset ve většině nově získaných regionů spoléhat na koaličního partnera, podle místních médií zřejmě hlavně na krajně pravicovou stranu Vox.

Jednání o koalicích mezi konzervativci a krajní pravicí se zřejmě budou konat v době kampaně před parlamentními volbami. Toho se podle politologa z madridské Univerzity Karla III. Pabla Simóna může premiér Sánchez snažit využít a „mobilizovat levici za použití strachu z Voxu“.

„Co se týče hlasů, tak se pravicový blok rozšiřuje, ale nijak dramaticky. Tento výkyv však stačí k tomu, aby se (politické) těžiště přesunulo zleva doprava,“ uvedl politolog z univerzity v Madridu Ignacio Jurado, který výsledky považuje za povzbuzení pro opozičního předáka.

Předseda PP Alberto Núňez Feijóo dřívější termín voleb uvítal. Konzervativní politik vyzval španělské voliče, aby mu v parlamentních volbách pomohli získat jasnou většinu, a zvolili ho tak příštím premiérem, napsala agentura EFE. „Žádám jasnou, nezpochybnitelnou a přesvědčivou většinu pro začátek nové cesty,“ řekl v pondělí s odkazem na červencové volby.

Předseda Voxu Santiago Abascal pak uvedl, že konání voleb v dřívějším termínu je jedinou dobrou zprávou, která Sánchezovy vlády přišla. Volby podle něj představují možnost, jak „uzavřít jednu z nejčernějších kapitol španělských dějin“. Dodal, že jeho strana je ochotná jednat s lidovci na místní úrovni. Feijóoa vyzval, aby společně vytvořili alternativu současné levicové vládě.

Lidovci vládní politiky kritizují za koalici s aliancí Unidas Podemos, označovanou někdy za radikálně levicovou. Vyčítají jim také spojenectví s katalánskými separatistickými a baskickými nacionalistickými stranami, s jejichž podporou vláda prosazuje zákony v parlamentu.

Lidovci ovládnou i radnice velkých měst

Ve Španělsku je celkem sedmnáct autonomních oblastí a dvě autonomní města Ceuta a Melilla, která leží v Africe. Regionální volby se v neděli nekonaly v Katalánsku, Baskicku, Andalusii, Galicii a v regionu Kastilie-León.

Lidovci po nedělních volbách ovládnou radnice ve třech desítkách z padesátky hlavních měst španělských provincií, ve čtrnácti z těchto měst seberou vedení radnic socialistům. PP získala nejvíc hlasů také v Madridu, Valencii, Seville, Zaragoze či Málaze.

Španělská televize RTVE v pondělí citovala politologa Paka Camase, podle něhož dřívější volby Sánchezovi spíše uškodí, protože za tak krátkou dobu od nedělní porážky se mu nepodaří vylepšit obraz socialistů. Další analytici se však domnívají, že časnějším termínem voleb se Sánchez snaží zvrátit situaci ve svůj prospěch a omezit škody. „Jedinou alternativou bylo (dívat se) šest měsíců na vládní krvácení,“ uvedl politolog Oriol Bartomeus.

Jak zaplnit prázdné Španělsko. Zchudlý venkov se obrací i ke krajní pravici

Brzké datum voleb ztěžuje situaci vládních partnerů socialistů. Vicepremiérka Yolanda Díazová vytvořila na levici novou platformu Sumar a jedná o dohodě s uskupením Unidas Podemos. Jednání za poslední týdny moc nepokročila a strany teď mají čas jen do 9. června, aby se dohodly na koalici. Díazová uvedla, že tuto výzvu přijímá.

Parlamentní volby se uskuteční poprvé od roku 1979 během letních prázdnin a také krátce poté, co začne španělské předsednictví Rady Evropské unie. Je tak možné, že předsednictví začne s jednou vládou a skončí s jiným kabinetem, informuje stanice RTVE.

Situace to není zcela neobvyklá, jak ukazuje i první české předsednictví v roce 2009, během kterého padla tehdejší vláda premiéra Mirka Topolánka. Podle RTVE však řada diplomatů v Bruselu byla Sánchezovým rozhodnutím překvapena. Začátek předsednictví se totiž uskuteční v nejvíce horké fázi předvolební kampaně.

Sánchez je premiérem od června 2018, kdy se stal šéfem vlády po vyslovení nedůvěry pravicovému kabinetu Mariana Rajoye. Po posledních volbách v listopadu 2019 se však Sánchezovi nepodařilo sestavit jednobarevný kabinet a vládu nakonec vytvořil spolu s druhou nejsilnější levicovou aliancí Unidas Podemos. Španělsko má tak od ledna 2020 první koaliční vládu v zemi od občanské války ve 30. letech minulého století.

Průzkumy před parlamentními volbami favorizují opoziční lidovce:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video