Socha dívky, jak Atatürkovi předává pugét květin, stojí ve městě Zonguldak na dohled od Černého moře. Vznikla podle pětileté Ayten Alperové, která prezidenta při předání květin v roce 1931 přivítala slovy „vítejte, otče veteráne“.
Fotogalerie |
Neznámí vandalové soše, která byla odhalena veřejnosti téměř přesně před rokem, ulomili v neděli 20. srpna květiny a paže, píše turecký list Hürriyet. Incident je poslední z řady útoků na skulptury spojené s otcem Turecka.
Média už 22. května zaznamenala případ ze Sakarye nedaleko Istanbulu, kde se dav rozhodl zlynčovat muže poté, co tamní Atatürkovu sochu na náměstí Demokracie krátce před polednem polil benzínem a následně do ní začal mlátit sekyrou.
Vedle sebe měl údajně položený žebřík a tureckou vlajku a při pokusu o zničení památky zakladatele moderního Turecka si mumlal arabská slova. Poté, co sekerou zaútočil i na ty, kteří se mu v ničení sochy snažili zabránit, se na něj vrhl přihlížející dav a jeden z místních se ho také snažil udeřit zmíněným žebříkem. Ničitele soch před lynčem zachránila až policie, která si ho odvezla na služebnu, psal tehdy Hürriyet s odkazem na tiskovou agenturu Dogan.
Záběry agentury Reuters zachycují zakladatele moderního tureckého státu v roce 1923:
Historické osobnosti
Sledovat další díly na iDNES.tv„Islám neuctívá modly, příkaz zničit sochu přišel od Alláha“
Srp si na neživého nepřítele na konci července zase vzal jistý Mehmet Malbora. Ten se v tradičním muslimském oděvu a s turbanem na hlavě v Şanliurfě na jihovýchodě Turecka snažil podsekat nohy sochy od jejího kamenného podstavce.
Mustafa Kemal AtatürkTurecký vojevůdce a státník Mustafa Kemal v roce 1923 založil první Tureckou republiku a stal se jejím prvním prezidentem poté, co spolu s mladotureckým hnutím svrhl sultána Abdulhamida II. a vyhlásil konec Osmanské říše. Turecko se pod jeho vedením stalo přísně sekulární zemí a prezident si svými zásluhami o moderní stát u tureckých občanů vysloužil přízvisko Atatürk - otec Turků. Zemřel v roce 1938 na cirhózu jater v istanbulském paláci Dolmabahçe, obklopený členy své vlády. Hodiny v jeho pokoji od té doby ukazují čas 9:05. |
U toho podle Hürriyetu volal, že „uctívání model nemá v islámu místo“. „V islámu se neuctívají modly. Jsou ti, kdo uctívání ochraňuje, potomci Proroka?“ ptal se. Při ničení památky zakladatele přísně sekulární republiky se tak odkázal na islámský zákaz zobrazovat Boha i další postavy a věci.
Svědci páchání pouličního prodavače o tom brzy informovali policii a než přijela, muže ze sochy sundali místní četníci. Policisté si jej pak převzali k výslechu, kde jim Malbora svůj motiv podrobně vysvětlil. Údajně jej k činu vyzval Bůh zprávou, kterou od něj dostal ve snu.
„Ublížil jsem soše Atatürka, protože mi to nařídil Alláh. Takový příkaz nepřijde jen tak někomu, já jsem vyvolený,“ popsal s tím, že se v poslední době snažil mluvit s představiteli vlády o řešení problémů, které vláda v posledním roce prožívá.
O den později byl zatčen a za „ničení sochy, která představuje Atatürka“ mu nyní hrozí až pět let za mřížemi.
Atatürk heykeli saldırganı Mehmet Malbora; "Uyuşturucu kullanıyorum çünkü..." https://t.co/8g1Hq3wvUe https://t.co/BkfzOtJAZT
Přestěhování sochy vzbuzuje obavy opozice
Svého činu však nelituje. Prohlásil, že se o něm dozvěděl celý svět. „Ti, kteří věří v Alláha, to nepovažují za zločin. Necítím hanbu kvůli tomu, co dělám,“ míní. Malborova rodina jej popsala jako náruživého uživatele drog, což muž přiznal.
Německo vůči Turecku přitvrzujeNěmecký ministr zahraničí Sigmar Gabriel v úterý prohlásil, že by Německo a ostatní země Evropy měly podporovat „demokraticky smýšlející“ většinu Turků, kteří nejsou stoupenci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Gabriel poznámky pronesl na předvolební akci své strany SPD. „Více než polovina Turecka smýšlí demokraticky. Nepodporují Erdogana," prohlásil. „Domnívám se, že mnoho lidí v Turecku počítá s tím, že Evropa a Německo podpoří tureckou demokracii a že nebudou bezmocně přihlížet," řekl Gabriel nedlouho poté, co Erdogan označil hlavní politické strany Německa za „nepřátele Turecka“ a vyzval německé Turky k bojkotu hlavních německých stran ve volbách do Spolkového sněmu 24. září. |
„Poté, co jsem odešel z práce na městském úřadě, jsem zasvětil svůj život víře. Užíval jsem tehdy drogy společně se závislými, abych jim zabránil v tom, aby se dali na špatnou stezku,“ dodal Malbora s tím, že kromě Alláha jej k ničení sochy nikdo jiný nenavedl.
V srpnu pak došlo ještě k dalším dvěma případům útoků na Atatürkovy portréty. V pátek 11. srpna byl v Istanbulu zadržen jistý Mehmet Y., který odmontoval bustu bývalého prezidenta na dvoře tamní základní školy.
A pouhý den před útokem na dívku s květinami v Zonguldaku musela policie v Diyarbakiru na jihovýchodě Turecka řešit incident, kdy třicetiletý İbrahim Yeşil vylezl na podstavec sochy na náměstí Şeyh Said a kladivem zničil hrudník a paže Atatürka. Jeho motiv je údajně nejasný.
Vlnu nevole už také několik let vyvolává osud sochy ve městě Rize na východním pobřeží Černého moře. Socha původně stála na náměstí, které se po loňském pokusu o vojenský puč v Turecku přejmenovalo na náměstí Demokracie a republiky 15. července a začalo se také přebudovávat.
Političtí představitelé města se proto sochu rozhodli přestěhovat k budově, ve které sídlí tamní guvernér. Opozice však za tím vidí ideologické pohnutky.
„Tento plán cílil na Atatürka a republiku. Snaží se vymazat Atatürka z paměti Rize. My coby místní rodáci jsme kvůli tomu nešťastní. Už dříve chtěli sochu odstranit a nahradit ji sochou čajového šálku. Po reakcích lidí od toho upustili. Teď budují památník 15. července. Chtějí vymazat Atatürka,“ kritizuje Ömer Toprak z Asociace kemalistických myšlenek.
Starosta města Reşat Kasap to však odmítl s tím, že právě na tomto místě se nově budou konat všechny oficiální ceremonie.
