V centru Varšavy odhalili pomník obětem letecké havárie u Smolenska. (10. dubna...

V centru Varšavy odhalili pomník obětem letecké havárie u Smolenska. (10. dubna 2018) | foto: Reuters

Letadlo u Smolenska zničily nejméně dva výbuchy, tvrdí polská komise

  • 160
Polské vládní letadlo, které se v dubnu 2010 zřítilo u ruského Smolenska, zničily „nejméně dva výbuchy“ na palubě stroje ještě ve vzduchu. Uvedla to ve středu podkomise vedená bývalým ministrem obrany Antonim Macierewiczem. V letadle zahynul tehdejší polský prezident Lech Kaczyński a celá vládní delegace.

„Letoun Tu-154M podlehl zničení ve vzduchu v důsledku explozí,“ praví se ve zprávě podkomise. O výsledcích její práce informoval na tiskové konferenci osobně Macierewicz.

Podkomise také anulovala předchozí vyšetřování polských úřadů, které dospělo k závěru, že neštěstí u Smolenska bylo leteckou havárií, zaviněnou hlavně špatným počasím a chybami polské posádky i ruských dispečerů na smolenském letišti. 

K obdobnému závěru - s výjimkou viny ruských dispečerů - před lety dospělo i ruské vyšetřování. 

Podle Macierewicze se předchozí vyšetřování odehrávalo pod politickým tlakem a není pochyb, že na palubě letounu došlo k výbuchu, který zavinil smrt polské elity. 

„Zpráva se zabývá výlučně technickou problematikou, a vůbec ne politickou interpretací, návrhy a narážkami, neukazuje na viníky a odpovědné. Týká se jen technické stránky, faktů, které vedly k tragédii,“ zdůraznil na vysvětlenou, že ve zprávě není ani slova o atentátu.

První exploze podle zprávy zničila levé křídlo a k dalšímu výbuchu došlo v levé části trupu, kde tlaková vlna utrhla levé dveře pro cestující. „(..) Těla několika cestujících ze salonku byla zničena a roztroušena na ploše více než sto metrů,“ praví se ve zprávě. O explozích podle Macierewicze není pochyb, vyžadují však ještě další zkoumání.

Exministr na dotaz, zda informoval o výbuších na palubě letounu prokuraturu a proč prokuratura (podřízená nynějšímu ministru spravedlnosti) nereaguje, odpověděl, že zprávu nejprve dostali pozůstalí po obětech, prokuratura ji obdržela ve středu.

Exministr stále nemá důkazy, píše tisk

Podle opozičního tisku však Macierewicův tým ani ve středu nepředložil žádné důkazy, které by hypotézu o výbuchu potvrzovaly. Televize TVN 24 oslovila experty, podle kterých exministrova tvrzení představují nesmysl. Opoziční list Gazeta Wyborcza označil tiskovou konferenci za Macierewiczovu show. 

„Exploze v prezidentském salonku není nová hypotéza. Objevila se již před pár lety, ale rychle byla vyvrácena, protože na snímcích z místa neštěstí je vidět, že stěny salonku, okna a nouzový východ byly jen nepatrně poškozeny. Salonek byl jednou z nejlépe zachovaných částí trupu, bez stop po ožehnutí (výbuchem), okna nebyla rozbita a dvířka v trupu pod podlahou salonku nebyla vytlačena ven. Vojenští prokurátoři v salonku hledali stopy výbušnin, ale nenašli je,“ napsal deník.

Letadlo s Kaczyńskim vybuchlo, tvrdí polská komise s odkazem na záznam

Dodal, že podkomise až dosud neposkytla prokuratuře žádné důkazy o výbuchu, ačkoliv o to prokurátoři žádali.

Při smolenské katastrofě zahynul prezident Kaczyński s manželkou a další členové delegace, kteří letěli uctít památku polských důstojníků, zavražděných sovětskou tajnou policií v nedaleké Katyni na jaře 1940. Celkem má tragédie 96 obětí.

Vyšetřování smolenské tragédie dlouhodobě rozděluje polský národ na dvě nesmiřitelné skupiny. Zatímco příznivci tehdy vládnoucích liberálů z Občanské platformy (PO) vesměs považovali obnovené vyšetřování a vytvoření nové komise za zbytečný politický krok a otevírání starých ran, stoupenci současné vlády a někteří příbuzní obětí tento krok uvítali. 

Spekulace o atentátu umocňuje to, že Rusko dál odmítá vrátit trosky havarovaného prezidentského letounu Polsku. Rusové to zdůvodňují tím, že nehodu ještě vyšetřují. Polský prezident Andrzej Duda v úterý Moskvu vyzval, aby vrátila trosky i černé skříňky z letadla.

Polsko si smolenskou katastrofu připomnělo pomníkem

V centru Varšavy v úterý odhalili pomník obětem Smolenska. Kaczyński bude mít samostatnou sochu, jejíž základní kámen byl na osmé výročí smolenské tragédie položen před nedalekým sídlem varšavské posádky, vzdáleným od pomníku jen několik desítek metrů. 

„Je to pomník paměti, důstojnosti a věrnosti. Je tam 96 jmen, bez všech titulů a funkcí, 96 Polek a Poláků, lidí, kteří se vydali do Katyně, aby zachovali památku, a to je dostatečný důvod k tomu, aby tady tento pomník stál,“ prohlásil při slavnosti předseda vládní strany Právo a spravedlnosti (PiS) Jaroslaw Kaczyński, dvojče zesnulého prezidenta.

„Chceme jednotu Poláků, ale okolo dobra, ne zla,“ zdůraznil Kaczyński v narážce na spory, které rozdělují zemi. „Modleme se, aby nás tento pomník všechny sjednotil,“ prohlásil kardinál Kazimierz Nycz, který památník vysvětil. „Ať tento památník promlouvá ke všem pokolením. Ať nutí kolemjdoucí se zamyslet, ať učí konat pro společné blaho. Ať odtud odcházejí lidé silnější, naplněni novou nadějí,“ dodal duchovní.

K pomníku pak položili věnce příbuzní obětí, po nich prezident Andrzej Duda a premiér Mateusz Morawiecki. Duda ještě dříve položil věnec ke hrobům Lecha Kaczyńského a jeho choti Marie. Ti jsou pochováni v historické katedrále na krakovském hradě Wawel, kde spočívají i ostatky polských králů.

Vchod na Pilsudského náměstí v centru Varšavy, kde byl pomník odhalen, byl podle televize TVN 24 možný jen na zvláštní vstupenky.

„Ve Smolensku zahynuli jak moji přátelé, tak i političtí soupeři. Zemřeli skvělí lidé, pro které byla vlast nejdůležitější. Je těžké ctít jejich památku v Polsku, rozděleném napůl, v halasu stranického shromáždění a hloupostí. Dnes nastal čas vzpomínat, mrtví si zaslouží klid,“ napsal na Twitteru předák hlavní opoziční strany Občanská platforma Grzegorz Schetyna.

Podle průzkumu, který v úterý zveřejnil list Super Express, 57 procent Poláků nevěří verzi o atentátu. Naopak 20 procent dotázaných je o ní přesvědčeno. Zbývajících 23 procent nemělo názor.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video