Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová (27. března 2023)

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová (27. března 2023) | foto: Profimedia.cz

Pomoc Ukrajině se vyčerpává, varuje Čaputová. Fico v průzkumech sílí

  • 85
Podpora Ukrajině se vyčerpává materiálně i morálně, na Slovensku možná ještě výrazněji než jinde, upozornila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Bratislava od začátku ruské války opakovaně pomohla Kyjevu dodávkami vojenského materiálu. To kritizuje slovenská opozice v čele s expremiérem Robertem Ficem. Ten už se nyní dostal na vrchol předvolebních průzkumů.

„Co se týče možné vojenské pomoci, zdroje nejsou nevyčerpatelné. Pokud neinvestujeme i do obranného průmyslu, nebudeme se moci pohnout dále ani při naší vlastní obraně. Podpora Ukrajině se vyčerpává i z hlediska podpory veřejnosti, na Slovensku patrně nejvíce,“ uvedla Čaputová v pondělí na bratislavské konferenci o zahraniční politice.

Podle ní je většina Slováků stále nakloněna přijetí uprchlíků z Ukrajiny, většina si však také myslí, že jejich život se příchodem běženců zhoršil. „Dezinformace a dezinterpretace jsou využívány k tomu, aby snížily veřejnou podporu pro kroky, které jako země děláme. I díky tomu narůstá rozdíl mezi rozhodnutími, která jako stát děláme, a postoji našich občanů,“ míní.

První slovenské migy už jsou na Ukrajině. Sestřelíme je, hrozí Moskva

Slovenský premiér Eduard Heger připomněl fenomén ruské propagandy, a to také v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. „Slovensko patří na západ a vždy patřilo, geograficky, mentálně, ekonomicky,“ řekl Heger v projevu na konferenci. Ocenil spojence, kteří vyslali své vojáky a techniku na Slovensko v rámci posílení východního křídla NATO. Tamní mnohonárodní bojové jednotce velí Česká republika.

Čaputová uvedla, že v zemi stoupá riziko ztráty společenské podpory pro zahraniční politiku. Budoucnost zahraniční orientace Slovenska se v souvislosti se zářijovými předčasnými parlamentními volbami stává podle ní patrně nejdůležitějším tématem svého druhu od druhé poloviny 90. let, kdy země na rozdíl od svých sousedů vypadla z první vlny rozšiřování NATO.

Slovenská prezidentka za důležité označila potřebu neustále vysvětlovat lidem význam pomoci Ukrajině, a to také nejen v souvislosti s obranu hodnot, ale i bezpečnostních a ekonomických zájmů Slovenska. Shoda ohledně vojenské podpory Ukrajině přitom nepanuje ani mezi politiky. Projevilo se to také při nedávném rozhodnutí země předat Ukrajině nevyužívané stíhačky MiG-29.

Fico se Směrem ovládl předvolební průzkumy

Strany nynější proevropské a proatlantické vlády premiéra Hegera by podle průzkumů už neshromáždily potřebnou většinu ve sněmovně. A zhruba půl roku před předčasnými volbami se podle tří různých průzkumů veřejného mínění stali nejpopulárnější stranou opoziční sociální demokraté (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica.

Směr z čela žebříčku popularity sesadil stranu Hlas-SD, kterou po odchodu z Ficovy partaje v roce 2020 založil někdejší premiér Peter Pellegrini. Agentury Focus, AKO a Median SK naměřily Směru ve svých sondážích či volebním modelu preference od 17,6 do 19,5 procenta. Popularita Hlasu naopak mírně klesla, a to na 14,5 až 17,1 procenta.

Ruská propaganda má nového hrdinu, Roberta Fica. Sdílí jeho kritiku EU

Fico se svými stranickými kolegy dlouhodobě kritizuje současnou vládní koalici a také prezidentku Čaputovou, strana rovněž vystupuje proti dodávkám zbraní na Ukrajinu. Směr skončil v opozici po porážce ve volbách z konce února 2020, předtím byl u moci nepřetržitě osm let a také v letech 2006 až 2010.

Podle nejnovějších sondáží se kolem pětiprocentní hranice, která zaručuje vstup do parlamentu, pohybují preference několika stran, včetně nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO). Uskupení někdejšího premiéra a bývalého ministra financí Igora Matoviče poslední volby vyhrálo se ziskem 25 procent hlasů, nyní však popularita OLaNO dosáhla 4,3 až 5 procent.

Preference neparlamentní strany Demokraté, do které letos v březnu přestoupili z OLaNO například premiér Heger a ministr obrany Jaroslav Naď, dosáhly 4,9 až 5 procent. Průzkum Medianu SK skončil ještě předtím, než Heger oznámil, že se stal lídrem Demokratů. Zatím se nenaplnily výzvy některých politiků ke spojování stran, aby případně nepropadly hlasy proevropských voličů.

Podám, nepodám. Matovič potupně padl a stáhl s sebou vládu, jež ani nebyla jeho

Do sněmovny by se podle sondáží mohlo dostat nejméně osm stran a hnutí, a to včetně hnutí Republika, do kterého v minulosti přestoupili někteří poslanci krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová stana Naše Slovensko (LSNS). Její preference dosáhly v posledních sondážích jen 1,2 až 3,1 procenta, LSNS by tak vypadla ze sněmovny.

O vypsání nových voleb rozhodl slovenský parlament poté, co loni v prosinci vyslovil nedůvěru menšinové Hegerově vládě. Kabinet přišel o většinu ve sněmovně kvůli sporům ve vládní koalici, kterou opustila liberální strana Svoboda a Solidarita (SaS). Preference SaS oproti minulosti klesly a nyní se pohybují od 5,1 do 9,2 procenta.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video