„Z jakého důvodu jdete na potrat? Za A, hmotná nouze. Za B, ohrožení kariéry. Za C, těhotenství je důsledek náhodné známosti. Za D, dosáhla jsem požadovaného počtu dětí. Za E, nepřipravenost být matkou. Za F,...“ I tak by mohl vypadat formulář, který Slovenky před interrupcí podstupují, pokud Záborská s novým návrhem uspěje.
Její poslední pokus zpřísnit potraty loni neprošel o jediný hlas. Tentokrát navíc poslankyně podle strany Progresivní Slovensko využila zmatků kolem odvolávání ministra financí Igora Matoviče a předložila návrh na stejné téma, jaký už v parlamentu leží. Obvykle to totiž není možné.
Obtížnější interrupce na Slovensku? Na přísnější podmínky tlačí konzervativci |
Národní rada by o „pomoci těhotným ženám“ měla hlasovat během podzimu, píše slovenský list Denník N s tím, že kromě vyšších příspěvků pro matky čtyř dětí zachází návrh zákona i do takto intimních detailů. Zatím není jasné, zda by vyplnění kolonky o důvodu potratu byla povinná.
„Příčiny umělého ukončení těhotenství (jiné než zdravotní) na Slovensku do velké míry zůstávají neznámé. Jejich zjištění umožní lépe reagovat na skutečné potřeby žen zvažujících umělé ukončení těhotenství,“ uvádí se v důvodové zprávě k návrhu.
Kromě zmíněného se chce Záborská žen ptát, jakou antikoncepci při početí používaly. Údajně proto, že taková informace pomůže statistikům při sbírání dat. I samotný název medicínského zákroku by poslankyně ráda změnila. Nově by to nemělo být umělé přerušení, nýbrž umělé ukončení těhotenství.
Plod zemřel, ale počkejte ještě dva dny
V současnosti je potrat na Slovensku legální do 12. týdne, stejně jako v České republice. Ženy, které se tam pro zákrok rozhodnou z jiných než zdravotních důvodů, však musí nejdříve čekat 48 hodin. Lhůtu mají využít k tomu, aby si své rozhodnutí ještě rozmyslely. Tuto povinnost chce nyní Záborská rozšířit tak, aby se týkala i zákroků prováděných na základě doporučení lékaře.
Ženy by tak musely čekat ještě dva dny třeba i v případě, že plod v jejich těle zemřel. A to ještě podle Denníku N ona lhůta začíná až ve chvíli, kdy lékař pacientce odevzdá příslušné informace v papírové podobě a do Národního centra zdravotnických informací, což je příspěvková organizace při slovenském ministerstvu zdravotnictví, odešle hlášení.
V praxi to tak může faktický začátek lhůty ještě odsunout a v krajních případech i ohrozit život dané ženy, varují kritici. Říkají také, že jsou mnohá ustanovení návrhu v rozporu s mezinárodními lidskoprávními závazky Slovenska a se standardy Světové zdravotnické organizace (WHO).
„Je to podle mě absolutně nelidské a je ironie, že je to součástí zákona, který nazývají zákonem o pomoci ženám,“ míní poslankyně za opoziční stranu Svoboda a solidarita Jana Bittó Cigániková.
Mezi informacemi, které má lékař ženě dát, pak jsou i seznamy církevních a dalších organizací, jež poskytují pomoc v těhotenství. A dodržení lhůty 48 hodin má kontrolovat resort zdravotnictví. Pokud zákon projde, bude platit od příštího roku.
Záborská je předsedkyní neparlamentní strany Křesťanská unie a proti potratům brojí už dlouhá léta. Pravidelně předkládá příslušné návrhy, ale činí se i v dalších oblastech. Bojovala například proti směrnici, díky které by transgender Slováci nemuseli podstupovat kastraci před tím, než jim úřady oficiálně povolí změnu pohlaví.
Poté, co se poslankyně stala zplnomocněnkyní vlády pro ochranu svobody vyznání, přes 12 tisíc lidí podle listu Sme podepsalo petici žádající její odchod z funkce. Ochránci lidských práv například upozornili, že Záborská nepoměrně více chrání práva katolíků než ostatních věřících.
