Jezídové vyměnili motyky za kalašnikovy, chystají útok na islamisty

Je tomu už více než rok, co do města Sindžár na severu Iráku vpadli bojovníci Islámského státu a pobili až pět tisíc jezídů. Ti, kteří utekli do hor a masakr přežili, dnes chystají protiútok. Věří, že své město získají zpět.

Jezídové dodnes vyprávějí děsivé historky ze svého útěku ze Sindžáru i vzpomínky na dlouhé měsíce bojů s teroristy. Jsou to většinou farmáři a lidé bez větších vojenských zkušeností, kteří se nyní zařadili do jednotek kurdských pešmergů.

Paví národ

Jezídé věří, že svět stvořil Bůh, nyní však běh věcí ovlivňují andělé. Za jednoho z hlavních považují „pavího anděla“, jinak též Šajtána, který se objevuje v křesťanství i islámu. Tam je však považován za padlého anděla. Pro jezídy je naopak ztělesněním boží moudrosti a dobra. Jezídové čelí vyhlazování po celou dobu své existence.

V Iráku je jich zhruba 500 tisíc, jednotlivé odhady se ale značně liší. Významné komunity jezídů žijí i v Sýrii a Turecku, v Evropě jich je nejvíc v Německu.

Etnicky jsou to Kurdové, sami se ale pokládají za zcela svébytný národ, který svůj původ dokonce neodvozuje od Evy, ale pouze od Adama - první muž a první žena totiž prý soutěžili, kdo dokáže počít sám. Výsledkem Adamovy snahy jsou údajně právě jezídové.

Jejich náboženství se v dnešní formě zformovalo pravděpodobně ve 12. století, zná křty, obřízku, kasty i reinkarnaci. Není možné k němu konvertovat, stejně jako pro jezídy není možné uzavřít sňatek mimo jejich náboženství.

Jeden z jezídských velitelů pochází z vesnice Hardan severovýchodně od Sindžáru. „Potřebujeme mezinárodní podporu, potřebujeme těžké zbraně, teď především,“ svěřil se 66letý Cheiru Chalaf reportérům CNN.

Jeho jednotku jistí ze vzduchu americké letouny F-16, které útočí na pozice islamistů v Sindžáru či Tal Afaru. Pozemní jednotky však chybí. „Stáli jsme proti Islámskému státu jen s automatickými zbraněmi. Přežili jsme a zůstali silní. Potřebujeme vaši pomoc,“ apeluje velitel na západní mocnosti.

Jen pár set metrů od jezídského tábora stojí město, které je v držení extremistů. Jezídské přední linie tak často skropí nepřátelská střelba, země je posetá kusy oblečení a dokonce skalpů. Podle jezídů tady extremisté umučili 150 jezídských žen a dětí, které potom hodili do masového hrobu.

Kurdští pešmergové i jezídové vědí, že pokud společně zaútočí na Sindžár, neobejde se to beze ztrát. V městě je podle jejich odhadů stále asi 300 bojovníků Islámského státu, kteří jsou ochotní pro svou věc zemřít. Předpokládají také, že sunnitští radikálové okolí města zaminovali a nachystali na ně pasti.

Sindžár - strategické místo na půl cesty do Sýrie

V Sindžáru před útokem teroristů žilo okolo 88 tisíc lidí. Pro islamisty má město velký strategický význam - leží totiž na spojnici mezi jejich iráckou baštou, Mosulem, a pozicemi Islámského státu ve východní částí Sýrie.

Obsazení Sindžáru

Ofenziva islamistů v Sindžáru začala loni 3. srpna. Islámský stát část obyvatel zmasakroval, tisíce jezídů pak utekly do nedalekých hor či do iráckého Kurdistánu. Sindžár a jeho okolí zůstal vylidněný. Z místa uteklo podle některých odhadů 50 tisíc lidí, ale například OSN loni uváděla až 190 tisíc.

Jezídové oproti dobře vyzbrojeným teroristům disponují jen několika raketami z padesátých let a palnými zbraněmi včetně několika útočných pušek AK-47.

V táboře je kromě jezídů i několik západních bojovníků. Jedním z nich je Angličan, který si nechá říkat Mike a dříve sloužil ve francouzské cizinecké legii. Další přijel až z Kalifornie, když se o neutěšené situaci jezídů v severním Iráku dozvěděl. „Čelí dobře zásobenému a vycvičenému nepříteli, ale dělají, co mohou,“ zhodnotil jezídské vyhlídky na úspěšnou ofenzivu Američan.

Chrání nás Bůh, věří jezídé

Ačkoliv mnoho měst na hranicích Sýrie a Iráku je po zuřivých bojích v troskách, v horách několik domů odolalo. Jezídové zde mají opravené domy a elektřinu. Nemají tu však příliš jídla a několikrát museli odrazit útok nepřítele. Ke zbraním se dostanou jen občas.

Když se jich reportéři zeptali, jak se jim daří odolávat, ukázali k nedaleké svatyni za vesnicí. „Je to boží vůle. Daesh (arabský výraz pro Islámský stát pozn. red.) chtěl zničit náš chrám,“ říká Chalaf. Svatyně i vesničané však vydrželi.

Pro jezídy je kónická stavba v horách nad Sindžárem nejposvátnějším místem jejich náboženství. Svatyně tu stojí od roku 1274 a má pro ně stejný význam jako pro muslimy Kaaba v Mekce nebo pro židy Zeď nářků. Pokud by se islámský stát dostal až sem, byla by to pro ně tragédie. „Bylo by to jako kdyby Izrael převzal kontrolu na Kaabou,“ vysvětluje jeden z mužů.