Už dříve vědci věděli, že vinný průmysl se v Itálii rozvíjel od starověku, konkrétně od roku 1200 před Kristem, ale nález týmu univerzity z Floridy tenhle mezník posouvá ještě o další tři tisíce let do minulosti.
V roce 2012 našli výzkumníci ve vápencové jeskyni v Monte Kronio staré nádoby. „Provedli jsme chemickou analýzu antických nádob a objevili v nich takzvanou kyselinu vinnou a její soli,“ uvedl pro The Guardian chemik Enrico Greco.
Kyselina vinná je hlavní kyselinou obsaženou v hroznech, a přirozeně se uvolňuje při výrobě vína. „Díky nálezu jejích molekul můžeme potvrdit, že tyhle nádoby sloužily k uchování vína,“ dodal.
Někteří odborníci se domnívají, že člověk víno vyráběl už před deseti tisíci lety, ačkoliv dosud nejstarší nalezené stopy malvidinu, barviva typického pro mladá červená vína, pocházejí z Arménie a datují se do doby před šesti tisíci lety.
Avšak v případě Arménie nemohli vědci vyloučit možnost, že malvidin pocházel z granátových jablek, v nichž se také nachází a které jsou v Arménii běžným ovocem. Arménci je dokonce používají jako svůj státní symbol.
V případě Sicílie ale objevený malvidin může pocházet jedině z hroznů, protože granátová jablka v té době v této oblasti nerostla.
„Tento objev nás naplňuje radostí,“ řekl Alessio Planeta, vinař a historik ze Sicílie, která je jedním z největších producentů vína v Itálii. „Dřív jsme si mysleli, že vinařství dorazilo na Sicílii se starověkými kolonizátory, ale tohle vrhá na celou věc nové světlo.“
