Bývalý diktátor bude souzen za zločiny, které spáchal během své vlády.
Podle žalobců je ještě se třemi obžalovanými zodpovědný za masakr v převážně šíitském městečku Dudžail v červenci 1982. Když tam bylo odhaleno údajné spiknutí proti Saddámovi, pobili jeho agenti na 140 lidí.
Podle iráckého práva musí mezi vznesením obvinění a začátkem procesu uplynout nejméně 45 dní. Podle diplomatických zdrojů půjde tedy o zahájení předběžného řízení než vlastního procesu.
Spoluobžalovanými jsou vysocí představitelé Saddámova režimu Barzán Tikrítí, Saddámův nevlastní bratr a bývalý šéf irácké tajné služby, bývalý místopředseda vlády Táhá Jasín Ramadán a bývalý nejvyšší soudce revolučního tribunálu Avád Hamad Bandar.
Urychlení příprav je podle Reuters poněkud překvapivé. Američané se dali slyšet, že by uvítali spíš odklad líčení. Obávají se totiž, že proces by mohl ovlivnit přípravu ústavy a vyvolat další napětí v zemi.
Irácká vláda musí její návrh dokončit do poloviny srpna, aby o něm mohla uspořádat referendum ještě před prosincovými volbami.
Osmašedesátiletý Saddám Husajn je od prosince 2003 v americkém vězení poblíž bagdádského letiště, kde píše paměti. Britskému deníku Financial Times to řekl jeden z jeho advokátů Giovanni di Stefano. "Bude tam řada důležitých podrobností," řekl právník. Američané, kteří Saddáma vězní, prý bývalého iráckého vůdce nechávají v klidu tvořit. - více zde
Saddámu Husajnovi hrozí stejně jako dalším prominentům jeho režimu trest smrti, který Iráčané obnovili. Než ale verdikt padne, uteče mnoho měsíců, možná dokonce let. Materiálů, které bude muset vyšetřující soudce prozkoumat, se totiž za desítky let Saddámovy vlády nashromáždily tisíce.
Sedm bodů obvinění Saddáma Husajna
- Irácká invaze do sousedního Kuvajtu 2. srpna 1990, která vyústila v první válku v Perském zálivu.
- Zločiny při brutálním potlačení kurdského a šíitského povstání na severu a jihu země v březnu 1991.
- Likvidační operace Anfal proti Kurdům na severu Iráku v roce 1988, při které podle BBC zahynulo do roku 1993 na 200 tisíc lidí.
- Užití chemických zbraní při bombardování kurdského městečka Halabdža 17. března 1988, při kterém zahynulo na pět tisíc lidí.
- Popravy politických aktivistů, kteří se stavěli proti politice jeho režimu, po dobu uplynulých 30 let.
- Zabití pěti až osmi tisíc obyvatel domovské oblasti vůdce Demokratické strany Kurdistánu (KDP) Masúda Barzáního v roce 1983.
- Popravy duchovních hodnostářů v roce 1974, kdy byl Saddám Husajn ještě viceprezidentem. Zatknout a popravit řadu členů šíitského i sunnitského kléru, kteří se stavěli proti politice Saddámova klanu, nechal i v letech 1969, 1977 a 1979.
