Poté ji s odvoláním na ruské zpravodajské zdroje podpořila i zpráva vlivného amerického institutu Stratfor.
Obávaný plán zní trochu jako scénář laciného a nepříliš originálního filmu: čečenští bojovníci v několika vlnách zaútočí na nevelké severokavkazské město a jejich elitní jednotka se ve zmatku zmocní vojenského letadla. Naloží do něj výbušniny a při sebevražedné misi - tak jako teroristé při úderech 11. září - zničí významný cíl: třeba jadernou elektrárnu, či dokonce Kreml.
"Naše kontakty v ruské armádě a další zdroje nám sdělily, že události v Nalčiku byly zřejmě první fází plánu, jehož hlavním cílem bylo zničit uneseným letadlem s výbušninami významný cíl někde v Rusku," uvedl Stratfor v textu s názvem "Nalčik, 11. září, které se nekonalo".
Právě zpráva institutu, jemuž se někdy přezdívá "stínová CIA", dává spekulacím nový rozměr.
Stratfor, soukromá "zpravodajská agentura", má vskutku pověst instituce s mimořádně dobrými kontakty a informacemi.
Například kniha jejího prezidenta George Friedmana o počátcích americké války s terorismem odhalila obrovské množství detailů o pozadí tajných diplomatických i vojenských operací. Ukázala také, že nad informacemi Stratforu není možné jen tak mávnout rukou, neboť většinou "sedí".
Autor textu, expert na terorismus Fred Burton, samozřejmě připomíná, že s podobnými spekulacemi je třeba pracovat obezřetně - přesto však dochází k závěru, že tento scénář opravdu mohl proběhnout a že ho mohla překazit kvalitní práce ruských tajných služeb, které se o něm dozvěděly předem.
"Pokud by se operace uskutečnila, v mnohém by opravdu kopírovala 11. září, otevřela by novou frontu války džihádistů a mohutně by podpořila islámské militantní skupiny v dalších částech světa," uvádí zpráva.
V Nalčiku v polovině října zaútočily skupiny ozbrojenců na řadu objektů, mezi nimi i na letiště. Několik desítek útočníků v bojích zahynulo.
Spekulace o smyslu akce byly různé: nejčastěji se mluvilo o pokusu osvobodit zajaté spolubojovníky či o snaze ukázat po delší době, že radikálové jsou schopni udeřit. K útokům se později přihlásil polní velitel Šamil Basajev, ruský "terorista č. 1".
Právě snaha obsadit letiště hrála roli v úvahách, že záměr byl ve skutečnosti mnohem ambicióznější: získat letadlo a zaútočit na strategický cíl. Pokud tomu tak bylo, vše selhalo - dílem kvůli tomu, že "prvních fází" se zřejmě účastnili nepříliš zkušení bojovníci, a ruské bezpečnostní síly byly tak schopny útok poměrně rychle odrazit.
