Písmeno ë to v ruských textech skutečně nemá lehké. Ležatá dvojtečka mu často chybí, lidé méně obeznámení s pravidly ruského jazyka pak ve výslovnosti chybují. Zvlášť citelný může být tento nedostatek při výslovnosti ruských příjmení.
Podle Livanova se do problémů dostávají novomanželé při registraci sňatku, novorozenci kvůli chybným zápisům v matrikách, důchodci při vyplňování penzijních formulářů, a nakonec i pozůstalí v důsledku špatně vystavených úmrtních listů. Jména se vyskytují ve dvou verzích, liší se i výslovností.
Ruský tisk si v souvislosti s novou ministerskou iniciativou připomíná kauzu jisté Taťjany Těťorkinové z Permu, která kvůli nedbalému zacházení s hláskou ë před čtyřmi lety formálně přestala existovat. V jejím občanském průkazu bylo totiž její jméno uvedeno bez osudné přehlásky jako Tětěrkinová. Kauza vyvolala skandál, protože žena téměř ztratila ruské státní občanství.
Písmeno ë do ruštiny podle dostupných zdrojů proniklo v 18. století zásluhou někdejší ředitelky petrohradské Akademie věd Jekatěriny Daškovové.
Mnozí prý tehdy jeho oficiální zavedení považovali za ústupek nižšímu jazykovému stylu. Po bolševické revoluci se v roce 1918 do věci vložilo ministerstvo osvěty, které užívání sporné hlásky označilo za "žádoucí, ale nepovinné". Tato situace podle ruských jazykozpytců prakticky trvá dodnes.
Ministr Livanov to ale chce změnit. "Problém je třeba na 100 procent vyřešit, vždyť miliony lidí trpí. Je-li zapotřebí změnit zákon o státním jazyku, je třeba připravit návrh. Lidská práva musejí být zákonem zaručena," zdůvodnil svou iniciativu.
