Ruští vojáci na střelnici v Doněcké oblasti (31. ledna 2023)

Ruští vojáci na střelnici v Doněcké oblasti (31. ledna 2023) | foto: AP

Brutální mučení, bezostyšné rabování. Ruský poručík popsal zvěrstva na Ukrajině

  • 99
Ruští vojáci na Ukrajincích provádí brutální výslechy, během kterých do nich střílí a vyhrožují znásilněním, přiznal bývalý ruský poručík Konstantin Jefremov v rozhovoru s novinářem ruské redakce BBC. Stal se svědkem rabování Rusů v Melitopolu a násilí. Z armády se pokusil odejít, ale vyhrožovali mu vězením za dezerci. Z Ruska se mu nakonec podařilo uprchnout.

Jefremov na ukrajinský poloostrov Krym, anektovaný již dříve Rusy, přijel 10. února 2022, tedy jen dva týdny před vypuknutím války na Ukrajině. Do té doby sloužil jako velitel odminovací jednotky 42. motostřelecké divize, která většinou působí v Čečensku na ruském severním Kavkaze. V únoru byl však se svými muži přeložen, aby se zúčastnil „vojenských cvičení“.

„V té době nikdo nevěřil, že dojde k válce. Všichni si mysleli, že jde jen o cvičení. Určitě to nevěděli ani vyšší důstojníci,“ říká Jefremov v rozhovoru s BBC.

Mučí pro zábavu. Mladý Ukrajinec popsal tři měsíce v ruském zajetí

Poručík s válkou údajně nechtěl mít nic společného, a tak se z armády pokusil odejít. „Rozhodl jsem se skončit. Šel jsem za svým velitelem a vysvětlil mu svůj postoj. Ten mě odvedl k vyššímu důstojníkovi, který mě označil za zrádce a zbabělce. Chtěl jsem se vrátit na svou základnu v Čečensku a oficiálně podat výpověď, pak mi ale soudruzi zatelefonovali s varováním,“ uvádí a tvrdí, že plukovník, který ho kontaktoval, vyhrožoval až desetiletým vězením za dezerci. Pohrůžky vězení se Jefremov zalekl a ke své jednotce se vrátil.

Tři dny po začátku ruské invaze byl dočasně pověřen velením střelecké čety, se kterou se přesunul na sever od Krymu, do Melitopolu, kde byli několik dnů na letecké základně, kterou už předtím obsadily ruské jednotky. Tam byl svědkem ruského rabování.

„Vojáci a důstojníci sebrali všechno, co mohli. Lezli po letadlech a procházeli budovy. Jeden voják si odnesl sekačku na trávu a prohlásil, že s ní bude sekat trávu vedle našich kasáren. Kbelíky, sekery, kola, všechno cpali do nákladních aut. Bylo toho tolik, že museli dřepět, aby se tam také vešli,“ vzpomíná a vše dokládá fotografiemi, které BBC prověřila jako autentické.

Jefremov v Melitopolu měsíc a půl střežil ruskou dělostřeleckou jednotku. Během tohoto období spolu s osmi vojáky pod svým velením spali venku. Měli takový hlad, že lovili bažanty a zajíce, uvádí.

„Viděl jsem výslechy a mučení“

Skupina Konstantina Jefremova se v dubnu přestěhovala do města Bilmak severovýchodně od Melitopolu, kde měla na starost „logistické velitelství“. Tam se Jefremov stal svědkem výslechů a špatného zacházení s ukrajinskými zajatci.

Brutální výslechy a mučení podle něj trvaly i týden. „Každý den, v noci, někdy i dvakrát denně,“ říká v rozhovoru a vzpomíná na den, kdy přivezli tři ukrajinské zajatce. „Jeden z nich se přiznal, že je odstřelovač. Když to slyšel ruský plukovník, rozčílil se. Udeřil ho, stáhl Ukrajinci kalhoty a zeptal se ho, jestli je ženatý. Zajatec odpověděl, že ano. ‚Tak mi někdo přineste mop,‘ řekl plukovník. ‚Uděláme z tebe holku a pošleme tvé ženě video‘,“ vzpomíná na děsivý zážitek Jefremov.

Při jiném výslechu údajně „bláznivý“ plukovník střelil jednoho z vězňů do ruky a do pravé nohy pod kolenem. Kulka zasáhla kost. Jefremovovi muži krvácející ránu zajatce obvázali a ruským velitelům oznámili, že postřelený musí do nemocnice, jinak zemře.

„Oblékli jsme ho do ruské uniformy a odvezli na ošetřovnu. Řekli jsme mu, aby neříkal, že je ukrajinský zajatec. Lékaři by ho tak mohli odmítnout ošetřit, nebo by ho ruští zranění vojáci zastřelili.“

Jefremov vzpomíná také na noci, kdy ukrajinským zajatcům s muži podávali seno, aby nemuseli na rozkaz plukovníka spát na holé zemi. Podle jiného rozkazu zadržení Ukrajinci nesměli dostávat jiné jídlo než suchary a vodu.

Odsouzen jako zrádce a zběh

Jefremov se nakonec do své odminovací jednotky v Čečensku vrátil, ale ne na dlouho. Koncem května napsal rezignační dopis, ze kterého podle jeho slov „vyšší důstojníci nebyli nadšení“.

„Vyhrožovali mi. Důstojníci, kteří na Ukrajině nestrávili ani den, mě nazvali zrádcem a zbabělcem. Nedovolili mi rezignovat. Byl jsem propuštěn,“ říká a jako důkaz předkládá dokumenty, ve kterých ho velení obviňuje z vyhýbání se povinnostem a nerespektování rozkazů. Výpověď zdůvodňuje „závažným porušením disciplíny“.

Bití, elektrošoky i střelba. Ukrajinci v Chersonu objevili ruské mučírny

„Po deseti letech služby jsem byl odsouzen jako zrádce, zběh jen proto, že jsem nechtěl zabíjet lidi,“ uvádí Jefremov. Z armády tak byl sice propuštěn, v září ale ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Jefremov odmítl do bojů nastoupit znovu, a tak vymyslel plán útěku.

„V domě jsem si udělal poklop ve stropě na půdě pro případ, že by se tam vloupali policisté, aby mi doručili povolávací rozkaz. Narukovací důstojníci na mě čekali v autech před domem, a tak jsem si pronajal byt a schoval se tam. Schovával jsem se i před sousedy, ale tato situace mi připadala ponižující a nepřijatelná.“

Jefremov se tak obrátil na ruskou skupinu pro lidská práva Gulagu.net, která mu pomohla opustit Rusko.

Ukrajinské vojačky v ruském zajetí svlékali a mučili, tvrdí komisařka

„Přišel jsem jako nezvaný host“

„Omlouvám se celému ukrajinskému národu za to, že jsem k nim přišel jako nezvaný host se zbraní v ruce. Díky Bohu, že jsem nikomu neublížil. Nikoho jsem nezabil,“ říká Jefremov v závěru rozhovoru.

„Vím, že nemám morální právo žádat Ukrajince o odpuštění. Nemohu odpustit sám sobě, takže nemohu očekávat, že oni odpustí mně,“ uzavírá.

BBC se nepodařilo nezávisle potvrdit konkrétní Jefremova obvinění z mučení zajatců, nicméně korespondují s jinými tvrzeními o týrání ukrajinských zajatců.

Úřad OSN pro lidská práva dokumentuje případy špatného zacházení se zajatci na obou stranách konfliktu. Doposud vyslechl více než 400 válečných zajatců - Ukrajinců i Rusů. Ruské ministerstvo obrany se k věci Jefremovova obvinění z násilí a mučení zatím nevyjádřilo.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video