Fronta je křehčí, než se z postupu Rusů zdá. Hrozí průlom, varují analytici

  • 210
Současné ukrajinské linie jsou mnohem křehčí, než by se z pomalého ruského postupu na určitých úsecích fronty mohlo zdát. Důvodem je nedostatek munice a dalšího válečného materiálu, uvádí americký Institut pro studium války (ISW). Rusko by toho mohlo využít k zatlačení na oslabené části ukrajinské obrany a dosažení průlomu.

ISW připomíná, že sám ukrajinský vrchní velitel generálplukovník Oleksandr Syrskij varoval, že existuje hrozba postupu ruských jednotek hluboko do ukrajinských formací v blíže neurčených oblastech fronty.

Institut odkazuje též na německý týdeník Der Spiegel, který v březnu zveřejnil rozhovor s ukrajinskými veliteli, kteří musí schraňovat munici kvůli jejímu nedostatku.

Velitelé listu sdělili, že některé ukrajinské jednotky dokážou udržet své pozice pouze v případě, že Rusové „nezaútočí s plnou silou“. Ukrajinci poznamenali, že bez další vojenské pomoci „takto dlouho nevydrží“.

ISW dospívá k názoru, že ukrajinské síly se snaží zmírnit problémy způsobené nedostatkem munice tím, že ji přednostně přidělují do těch sektorů fronty, které čelí rozsáhlejším ruským útočným operacím. „Nižší intenzita ruských ofenzivních snah proti sektorům, které v současné době nemají prioritu, pravděpodobně zastírá rizika pro ukrajinské síly v těchto oblastech vyplývající z nedostatku munice,“ píší analytici.

Současnou frontovou linii ISW vyhodnocuje jako pravděpodobně nestabilní. Varuje, že ruské síly mohou v krátké době těžit ze své současné iniciativy a oslabení některých ukrajinských obranných linií a dosáhnout průlomu.

Munici z české iniciativy dostaneme už brzy, řekl ukrajinský ministr Kuleba

„Včasné zásobování ukrajinských jednotek západními zdroji je nezbytné, aby Rusko nemohlo identifikovat a využít příležitost k průlomu na zranitelném úseku fronty,“ naléhají analytici na západní pomoc. Ta se nyní pozastavila kvůli vnitropolitickým sporům v americkém Kongresu. Evropští činitelé přiznávají, že nemají momentálně dostatek prostředků k nahrazení amerických vojenských dodávek.

Tento nedostatek se pokusila aspoň pro danou chvíli vyřešit česká iniciativa nákupu munice mimo EU. Britský list The Daily Telegraph ji vyzdvihl s tím, že pomohla zastavit Ukrajincům ruský postup u Avdijivky, protože nemuseli na tomto úseku municí tolik šetřit. Podle vojenských pozorovatelů je nicméně zpomalení ruského postupu po záboru Avdijivky spíše dáno vyčerpáním invazních sil, které mají mohutné ztráty a musejí čekat na doplnění záloh.

Český plán s municí Ukrajině zachránil celé vesnice, chválí britský list

ISW též poznamenává, že došlo ke zpomalení ruského tlaku v této oblasti. Zdůrazňuje ale, že Rusové si uchovávají schopnost zde „zintenzivnit útočné operace v okamžiku, který si zvolí“.

Stoltenberg: Ukrajina má odvahu, ale munice schází

Též generální tajemník NATO Jens Stoltenberg upozornil, že Ukrajincům nedochází odvaha, ale dochází jim munice. Proto Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned.

Stoltenberg zveřejnil výroční zprávu Severoatlantické aliance za rok 2023. Podle něj má NATO za sebou v loňském roce velké množství úspěchů. Podařilo se posílit obranu celé Aliance, více aliančních sil je nyní ve stavu připravenosti a členské státy navýšily své výdaje na obranu. „Svět se stal nebezpečnějším, ale NATO se stalo silnějším,“ prohlásil šéf NATO.

Připravili jsme pro Ukrajinu pomoc za 300 milionů dolarů, oznámil Bílý dům

Citoval rovněž nedávný průzkum veřejného mínění v zemích aliance, podle kterého je podpora NATO na obou stranách Atlantiku velmi silná. „Například v USA by jen 13 procent dotazovaných nyní hlasovalo proti vstupu země do aliance,“ uvedl Stoltenberg.

Stejně tak obyvatelé aliančních zemí ve velkém podporují Ukrajinu a její obranu proti ruské agresi. Tato podpora musí podle šéfa NATO pokračovat, protože každý výpadek v dodávkách má velké dopady na bojišti. „Bylo by historickou chybou nechat (ruského prezidenta Vladimira) Putina vyhrát,“ poznamenal generální tajemník Aliance.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video