Pracovní tábor v Sovětském svazu na snímku z roku 1932

Pracovní tábor v Sovětském svazu na snímku z roku 1932 | foto: Profimedia.cz

Teplé jídlo a sociální výtah. Ruská novinářka šokovala tvrzením o gulagu

  • 347
„Vězňům se v gulazích nežilo špatně, třikrát denně dostávali teplé jídlo a večer na ně čekalo vytopené ubytování.“ Tak věznění v pracovních táborech, kde za dob Sovětského svazu přišlo o život kolem dvou milionů lidí, popsala ruská státní agentura RIA Novosti. Článek, podle kterého byl gulag pro mnohé „sociálním výtahem“ vyvolal v zemi bouřlivou kritiku.

Článek, jenž publikovala agentura RIA Novosti, sice připouští, že lidé museli v nechvalně známých táborech čelit také „nevýhodám života“, ale ocenil vězeňská zařízení za to, že lidem „umožnila dostat se z chudoby“.

„Je pravda, že elitám zvyklým na ubytování v hotelích Astoria či Metropol to asi přišlo jako kontrast. Pro chudého rolníka, chudáka z města nebo pro dítě živořící na ulici, statisíce lidí, kteří doslova celý život hladověli, to ale bylo v pracovních táborech dobré,“ píše se v textu.

„Lidé dostali třikrát denně teplé jídlo, bydleli v teple a měli určitou lékařskou pomoc. Ve srovnání s tím, co měli předtím, vedli víceméně normální život. Bylo to pro ně sociálním výtahem,“ tvrdí článek.

Historici uvádějí, že v gulazích přišlo o život kolem dvou milionů lidí, kteří nejčastěji podlehli vyčerpání nebo hladovění. Většina z nich zemřela během jednatřiceti let vlády Josefa Stalina.

Pracovní tábor v Sovětském svazu na snímku z roku 1932

Vězni gulagů museli dlouhé hodiny pracovat v otřesných podmínkách a často při teplotách sahajících hluboko pod bod mrazu. Nejčastěji byli nasazování na těžbu dřeva, práci v dolech či na různých gigantických stavbách. Dostávali jen základní ošacení a malé porce jídla.

V táborech bylo běžné bití, mučení a znásilňování. Vedoucí táborů často propouštěli na svobodu lidi na pokraji smrti, a to s cílem udržet oficiální počet obětí nižší. Historici odhadují celkový počet vězňů gulagů na 15 až 18 milionů. Oběťmi sovětských gulagů nebyly jen národy SSSR, ale i občané dalších zemí, včetně asi 25 tisíc lidí z bývalého Československa.

Začátek nového života, napsala novinářka

Autorka článku, Viktorija Nikiforová, nicméně napsala, že tábory mnoha lidem po propuštění zásadně pomohly. „Byl to pro ně skutečný začátek života, který umožnil někdejším zločincům vrátit se do řad občanů dodržujících zákony,“ napsala novinářka podle listu The Times.

Text řadu Rusů pobouřil a šokoval. Na Twitteru na něj zareagovalo několik tisíc lidí. „Toto je nejodpornější, nejsmutnější a nejohavnější text, jaký jsem v životě četla,“ tweetovala ruská stand-up komička Tatiana Sčukinová.

V Rusku mučili vězně. Tělo vrátili bez orgánů, říká rodina jednoho z nich

Článek odsoudil také Fond boje proti korupci (FBK) opozičního předáka Alexeje Navalného, jenž čeká na udělení statusu extremistické organizace.

Nikiforová v závěru textu poznamenala, že všichni, kdo se dovolávají porušování lidských práv v ruských pracovních táborech, by měli mít na paměti, že nucené práce v soukromých věznicích se v USA používají mnoho let a problém „zůstává lidskoprávními organizacemi neadresován“. „K takové krutosti by v ruské realitě nikdy nedošlo,“ prohlásila.

Vězni možná opět zamíří pracovat na Sibiř

Článek v RIA Novosti vyšel krátce poté, co šéf ruské vězeňské služby Alexander Kalašnikov navrhl, aby ruští vězni nahradili migrující pracovní sílu na stavebních projektech, včetně úprav Bajkalsko-amurské magistrály, která se táhne tisíce kilometrů z východní Sibiře až na Dálný východ.

Kalašnikov nicméně slíbil, že vězni by pracovali v dobrých podmínkách a účast by byla dobrovolná. „Nebude to gulag,“ prohlásil. Zmíněnou trať částečně vybudovali ve 30. letech tisíce vězňů gulagů, kteří pracovali v brutálních podmínkách a teplotách až kolem minus padesáti stupňů Celsia.

Ruská vězeňská správa chce obnovit práci vězňů. Gulagy to nebudou, slibuje

Zapojení vězňů do pracovního procesu by podle Kalašnikova vyřešilo problém s nedostatkem pracovních sil a současně by pomohlo k začlenění odsouzených do společnosti. Z přibližně 482 tisíc vězňů by se podle šéfa vězeňské správy mohlo do pracovního procesu zapojit 188 tisíc.

Ke zrušení gulagu došlo oficiálně v roce 1960. Ovšem i poté existovala řada pracovních kolonií, kde byli drženi i sovětští disidenti.

K známým vězňům gulagů patřil kromě spisovatele a autora díla Souostroví Gulag Alexandra Solženicyna například ruský vědec Sergej Kovaljov, šéf sovětského dobývání kosmu Serhij Koroljov, bývalý izraelský premiér Menachem Begin, někdejší sovětský disident Vladimir Bukovskij či váleční veteráni Jan Plovajko, Emil Boček a další čeští hrdinové a vlastenci.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video