Na Sibiři se vzbouřili vězni. Chtějí nás zabít, volali před hořící káznicí

  • 85
V trestanecké kolonii na jihu Sibiře se vzbouřili vězni. Tvrdí, že se na nich dozorci dopouštějí nepřijatelného násilí. Přes 300 vězňů utrpělo zranění, mnozí se na protest pořezali. V plamenech se ocitly některé budovy areálu. V nemocnici pak skončil nejméně jeden strážný. Situace v Angarsku je už podle mluvčího věznice pod kontrolou. Incident vyšetřuje policie.

Vzpoura vypukla poté, co trestanec napadl dozorce, uvedl mluvčí irkutské vězeňské služby. Z druhé strany se nicméně ozývá, že se dozorci na vězních dopouštějí brutálního násilí a že právě to bylo spouštěčem protestu. „Policie se vymkla kontrole. A ne poprvé,“ uvedl jeden z vězňů.

Aktivisté z nevládní skupiny Pro lidská práva uvádějí, že do káznice číslo 15 dorazily už ve čtvrtek speciální jednotky, které měly vzpouru potlačit. Videa, která nyní kolují na sociálních sítích, ukazují věznici v plamenech a výkřiky trestanců. List The Guardian píše, že vzbouřenci zapálili pracovní dílny a zabarikádovali se. Oheň se hasičům podařilo uhasit až v sobotu.

„Vraždí nás, pomozte nám,“ říkají neznámí muži na záběrech, které údajně sami vězni poslali organizaci Sibiř bez mučení. Tvrdí také, že strážci zabili dva lidi. Aktivista z této organizace Svjatoslav Chromenko pak uvedl, že není jasné, zda vzpoura souvisí s opatřeními, která se ve věznicích zavádějí kvůli pandemii koronaviru.

V zařízení si svůj trest odpykává asi 1 300 lidí, přes tři sta z nich údajně utrpělo zranění. Někteří obyvatelé vězeňské kolonie v Angarsku se totiž na protest také pořezali střepy z rozbitých bezpečnostních kamer, píše agentura  AFP

Napadený dozorce skončil v nemocnici. Mluvčí podle Rádia Svobodná Evropa dodal, že teď už je situace pod kontrolou. Irkutská policie zahájila vyšetřování incidentu. 

V troskách se našlo tělo oběšeného vězně

Deník Kommersant s odvoláním na ombudsmana Irkutské oblasti, který v sobotu vězeňský tábor navštívil, pak informoval o nálezu mrtvého vězně v troskách věznice. Zesnulý byl oběšený a zřejmě nešlo o sebevraždu, uvedl list.

„Vím o tom, že když začali odklízet trosky, našli tělo oběšence. Všechny příznaky svědčí o tom, že to nebyla sebevražda. Podle jedné hypotézy, která se nyní ověřuje, jej pověsili vězni za to, že spolupracoval s vedením věznice,“ řekl Viktor Ignatěnko. Podle něj šlo o asi jednatřicetiletého muže z Irkutské oblasti.

Kommersant přináší trochu také trochu jinou verzi průběhu vzpoury. Uvádí, že na začátku stál vězeň zavřený na samotce, který bránil prohlídce cely a vyzýval ostatní vězně k protiprávní činnosti. V bloku jich byly asi dvě desítky. 

Podle ochránce lidských práv Pavla Glušenka tyto vězně nechalo vedení odvézt neznámo kam. Následujícího dne ostatní uvěznění na protest odmítli nastoupit a požadovali od vedení, aby objasnilo osud zmizelých lidí. Obávali se totiž, že jsou zrovna surově biti. 

Vedení věznice však místo vysvětlení nasadilo speciální komando. Nakonec se do vzpoury zapojily tři stovky vězňů, které po potlačení nepokojů - to už si podle něj další oběti ani těžce raněné nevyžádalo - rozvezli do dalších věznic v Irkutsku a Angarsku.

Vězeňský tábor nyní podle ombudsmana vypadá „jako po bombardování“ a „škody jsou ohromné“, protože shořely dílny, učiliště, škola, kravín, vepřín a další hospodářské budovy. Hodně zvířat v ohni zahynulo. Na záznamu z videokamer viděl, že se vězni dostali z cel, protože měli klíče, a že napadli dozorce. Jednoho z nich zmlátili, ostatní se stačili zabarikádovat.

V nápravném zařízení IK-15 v Angarsku si odpykávají trest recidivisté. Věznice se vyznačuje přísným režimem. Ve věznici nyní zůstává 835 lidí, dodal Kommersant s tím, že je zařízení podle aktivistů nepřístupné nezávislým pozorovatelům a advokátům kvůli opatřením proti koronaviru, takže oficiální informace nelze ověřit.

Angarsk leží asi 4 000 kilometrů na východ od Moskvy a asi 50 kilometrů severně od Irkutska a jezera Bajkal.

Angarsk leží na jihovýchodě Sibiře nedaleko Irkutsku.

Angarsk leží na jihovýchodě Sibiře nedaleko Irkutsku.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video