„Situace ve světě se stala méně stabilní,“ vysvětloval Putinovy motivy ve čtvrtek kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Mezi faktory, které vedly ruského prezidenta k tomuto rozhodnutí, uvedl pandemii koronaviru, riziko globální recese, akutní regionální konflikty a západní protiruské sankce.
„V těchto složitých letech má stabilita úřadů, pevnost a stálost vlády nesmírný význam. A v takové době se některé země rozhodly přijmout opatření, která úřadujícímu prezidentovi umožní setrvat na cestě do budoucnosti.“
Předseda Státní dumy dokonce Putina označil za největší ruskou výhodu v nejisté době. „Dnes je svět plný výzev a hrozeb. Naší hlavní výhodou není zemní plyn a ropa. Cena ropy i plynu může spadnout. Naší hlavní výhodou je Putin, a proto ho musíme chránit,“ uvedl Vladimir Volodin.
Déle než Stalin
Ústavní změny, které Putinovi umožní kandidovat i v příštích volbách hlavy státu, schválily obě komory ruského parlamentu ve středu. Rusové je ještě musí odsouhlasit v referendu, které se bude konat 22. dubna.
Přepisování konstituce navrhl sám Putin už v lednu. Prohlašoval však, že hodlá respektovat omezení počtu funkčních období. Očekávalo se proto, že se pro něj po odchodu z Kremlu najde nová funkce, v níž si zachová vliv na chod Ruska. Například v čele Státní rady (více zde: Putin, věčný vůdce národa? Svět řeší mocenské zemětřesení v Rusku)
Během jednání v Dumě však poslankyně Jednotného Ruska a první kosmonautka světa Valentina Těreškovová přišla s dodatkem, který vynuluje jeho předchozí funkční období. Putin tak teoreticky může v nejvyšším úřadu zůstat další dvě období až do roku 2036. To mu bude 83 let a bude mít za sebou 36 let u kormidla moci. Tím by překonal i Josifa Stalina.
Putin si chce nechat volné ruce
Zatímco opozice je z posledního Putinova tahu znechucená, některým Rusům to není proti srsti.
„Kvazimonarchie, která dnes u nás nyní existuje, je vlastně docela dobrá věc. Kdybychom dnes začali Putina nazývat carem a ne prezidentem, tak bychom ani nemuseli měnit ústavu,“ řekl listu The New York Times milionář a dlouholetý stoupenec monarchie Konstantin Malofejev.
Podle politologů nejsou argumenty Kremlu pro resetování Putinových funkčních období přesvědčivé. „Dneska to je koronavirus, pár let zpátky to zase mohla být islandská sopka, která zastavila leteckou dopravu. Takové věci se prostě dějí, ale není nutné kvůli nim měnit ústavu,“ řekl agentuře Bloomberg Michail Vinogradov.
Jestli se Putin skutečně rozhodl stát se „doživotním carem“, není v současnosti vůbec jisté. S určitostí ani nelze říci, že se v roce 2024 opět rozhodne kandidovat. Podle všeho si chce prostě ponechat co největší manévrovací prostor.