Zatímco mnozí diváci Novy mají ještě v živé paměti Gumáky, Rusové se v devadesátých letech smáli karikaturám politiků v televizním pořadu Kukly. U vzniku politické satiry, která skončila dva roky po nástupu Vladimira Putina do Kremlu, stál známý spisovatel a scénárista Viktor Šenderovič.
Nekompromisní kritik současného režimu toto úterý oznámil, že opustil ruskou půdu a odjel do zahraničí. Kam, není zatím známo. Podle The Moscow Times minulý rok získal izraelské občanství (Šenderovič se narodil v Moskvě do židovské rodiny pocházející z Běloruska).
 |
Třiašedesátiletý autor a komentátor tak po dvou desetiletích podlehl sílícímu tlaku ze strany moci. Na sklonku minulého roku ho úřady přidaly na seznam „zahraničních agentů“ a soud v Petrohradě mu nakázal zaplatit 1,1 milionu rublů jako odškodné oligarchovi Jevgeniji Prigožinovi, jehož v éteru nazval zločincem a vrahem.
Podle Šenderoviče byla žaloba ze strany miliardáře s velmi dobrými styky v Kremlu poslední kapkou. V posledních letech podle svých slov čelil neustálé šikaně, sledování, anonymním telefonátům a hrozbám smrtí. „Kreml mi dvacet let nekonečnými a demonstrativními zločiny proti mé osobě naznačoval, že bych měl odjet,“ uvedl Šenderovič.
Z Ruska se stal retro národ, exportuje hlavně strach, říká historik |
„Samozřejmě, cítím stesk a ponížení, že se kvůli takovým mizerům nemohu procházet po ulicích svého města. Kremlu asi stačí, že mě vykopli ze země. Ale co se týče Prigožina, to je vrah. Netuším co by tu lysou kebuli mohlo napadnout, že se mnou udělá. Nebudu se cítit v bezpečí, dokud bude na svobodě,“ vysvětlil důvody své emigrace.
Jako bílá emigrace
Podobných příběhů se v posledních měsících vyskytly stovky. Podle organizace Free Russia Foundation z Ruska během minulého roku odjelo více než patnáct set politických aktivistů a novinářů. Organizace zdůrazňuje, že do této statistiky nejsou zahrnuti příbuzní politických emigrantů. Nepočítá ani lidi, kteří zemi opustili například z ekonomických důvodů.
Novodobá vlna politické emigrace se zvedla na jaře 2021, kdy velká ruská města zažila protesty proti uvěznění Alexeje Navalného. Policie na nich zadržela stovky lidí, v následujících týdnech bylo mnoho členů Navalného organizací obviněno z pořádání nepokojů nebo porušování hygienických pravidel v době pandemie koronaviru.
1. února 2021 |
„Vlna začala narůstat. Začali odjíždět Navalného lidi, když pak začali dusit novináře, odjížděli novináři. Zaklekli na obránce lidských práv a začali odjíždět lidskoprávní aktivisté. Je to lidský proud, který se ještě nezastavil, protože stíhání stále pokračuje,“ uvedl pro portál Znak.com Anton Michalčuk z Free Russian Foundation.
Zásah proti Navalného síti byl počátkem toho, co The Moscow Times nazvaly „annus horribilis“ ruské opozice. Většina kritických médií byla loni opatřena nálepkou zahraničního agenta a donucena skončit, ze zářijových volby do Dumy byla skutečná opozice vyloučena a na konci roku byla rozpuštěna organizace Memorial mapující hrůzy stalinismu či zločiny kadyrovského režimu v Čečensku.
Ruský soud rozpustil organizaci Memorial zkoumající zločiny stalinismu |
Podle statistiky Free Russia Foundation dnešní političtí emigranti směřují především do Gruzie, Litvy a na Ukrajinu. „K vstupu do Gruzie jim stačí pouze pas. Je to taková přechodná zóna, kde řeší, kam pojedou dál, nebo jestli tam zůstanou. Žije se tu docela dobře a je tu demokracie,“ vysvětlil Michalčuk, který sám žije v Tbilisi a pomáhá nově příchozím krajanům.
Podle Svobodné Evropy do Gruzie během minulého roku přesídlily asi tři stovky ruských aktivistů. Je mezi nimi například i obhájce Ivan Pavlov, který se dostal do hledáčku bezpečnostních struktur kvůli zveřejnění informací z vyšetřování Ivana Safronova obviněného ze špionáže pro Českou republiku (o kauze více zde).
Když policie v dubnu prohledala petrohradský byt Ivana Pavlova, zabavila několik předmětů a na pracovním stole zanechala položený jeho cestovní pas. Byl to výmluvný vzkaz: máš šanci odejít a vyhnout se tak další šikaně, domovním prohlídkám, vězení a možná že i něčemu horšímu.
Ruská policie provedla razii u investigativního novináře, má nálepku agenta |
„Pro ruský stát není výhodné mít příliš mnoho politických vězňů za mřížemi. Znamenalo by to velký mezinárodní tlak na jejich propuštění,“ vysvětluje Pavlov a vzpomíná, jak ho na počátku září během cesty na petrohradské letiště sledovali dva neznámí muži. Po celou dobu si ho natáčeli, ale nepokusili se ho zastavit.
Někteří emigranti věří, že v zahraničí budou mít větší svobodu a prostor organizovat akce proti současnému ruskému režimu. Například Navalného spolupracovník Leonid Volkov se z Vilniusu během zářijových voleb do Dumy snažil koordinovat projekt „chytrého hlasování“ proti vládní straně Jednotné Rusko.
Analytici jsou ovšem k takovým nadějím spíše skeptičtí. „Michail Chodorkovskij nebo Leonid Volkov jsou v exilu a snaží se organizovat politický odboj. Respektuji je, ale obávám se, že jejich snahy nemají velké šance na úspěch. Připomíná mi to bílou emigraci, která ve 20. letech minulého století organizovala z ciziny opozici proti bolševickému režimu a snila o návratu cara,“ uvedl pro iDNES.cz v nedávném rozhovoru politolog Sergej Medveděv.
31. prosince 2021 |
