Opatření vyvolává kritiku, podle níž je svobodný internet základní lidské právo. Ruští aktivisté se brání rostoucí cenzuře, co je v jejich silách.
Proti přísným omezením úřadů už několik let například bojuje „pirátská“ skupina Roskomsvoboda, která vznikla jakožto protipól ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor. Sami aktivisté se přitom restrikcím jako zázrakem vyhnuli a na své konto si připsali i několik úspěchů.
Suverénní ru-net
Zákon o „ochraně“ ruského internetu schválili ruští poslanci letos na jaře. Jeho autoři argumentovali tím, že nařízení ochrání ruský internet v případě, že se Západ v čele se Spojenými státy rozhodne odpojit zemi od globální sítě.
Od listopadu si tak ruští poskytovatelé internetu budou muset zřídit zvláštní technologii, která bude filtrovat proud informací, a úřady budou přímo monitorovat a případně blokovat obsah, který si uživatelé na internetu prohlížejí. Lidé změnu hned nepocítí, tvrdí odborníci. Ta se projeví za několik let, a to už bude pozdě.
Systém by měl fungovat podobně jako čínská internetová cenzura známá jako velký firewall, která v podstatě sama rozhoduje o tom, co je vhodné pro oči uživatele a co ne. Šikovným pomocníkem bude pro Kreml zejména v palčivých situacích, jakými jsou například masové protivládní demonstrace.
Utahovat opratě internetu přitom začala Moskva právě po vládních protestech v roce 2012. Do prezidentského úřadu tehdy potřetí nastoupil Vladimir Putin a organizátoři mítinků poprvé svolávali demonstranty na sociálních sítích. Ty jsou přitom hlavním nástrojem dnešní opozice a za příspěvek, který vyzývá k účasti na nepovolené akci, je možné skončit i na několik dní za mřížemi.
Za posledních sedm let přijala Moskva řadu dalších omezení, kvůli „extremistickému obsahu“ nechaly úřady zablokovat více než 270 tisíc webů. Ruští činitelé si došlapují na jedince, kteří si na sociálních sítích tropí žerty například z Putina, a dovolávají se přístupů k osobním údajům ruských uživatelů, například ze seznamovací aplikace Tinder.
„Každý rok, každý měsíc, každý den ztrácíme více a více internetových svobod,“ prohlásil jeden ze zakladatelů pirátské Roskomsvobody Sarkis Darbinjan pro americký list The Wall Street Journal.
Boj za svobodný internet
Roskomsvoboda jakožto protipól cenzurního Roskomnadzoru (v překladu doslova komunikační dozor) už sedm let bojuje s internetovými regulacemi. Skupina dokázala například pohřbít návrh zákona, podle nějž by museli uživatelé platit daň za sdílení jakéhokoli obsahu, na nějž se vztahují autorská práva. Zasloužila se také za zrušení obvinění vůči několika Rusům, kteří sdíleli „politicky nepřípustný“ obsah. A zasadila se i o odblokování řady serverů. Mimo jiné poskytla Rusům i podrobný návod, jak se k zablokovanému serveru dostat.
Rusko chce vytvořit vlastní internet. Nutná obrana proti Západu, tvrdí |
Sami aktivisté ale přiznávají, že vzhledem k politické situaci v zemi je těžké dobrat se k významnějšímu posunu. „Nečekali jsme, že vláda přijme tolik zákonů proti internetové svobodě,“ řekl Darbinjan. Podle něj měla skupina štěstí, že zůstala víceméně apolitická, a tak se sama restrikcím dokázala vyhnout. I když v roce 2016 i její web na krátkou dobu skončil na černé listině, úřady nakonec příslušné rozhodnutí zrušily.
Hlavním cílem aktivistů je nyní zabránit odříznutí Ruska od globální sítě. Jejich naděje na úspěch zatím příznivé nejsou.
