„Vojáci, kteří jsou občany jiného státu, se mohou podílet na plnění úkolů ve vojenských situacích a také v ozbrojených principech v souladu s přijatými principy a normami mezinárodního práva, mezinárodními dohodami Ruské federace a ruskými zákony,“ stojí podle stanice RT v dekretu. Podmínkou pro přijetí do ruské armády je trestní bezúhonnost a schopnost domluvit se rusky.
Opatření je součástí snahy o profesionalizaci ruské armády, míní vojenský analytik BBC Jonathan Marcus. Nový dekret podle expertů legalizuje praxi, která už nyní funguje na ruských vojenských misích v zahraničí.
V ruské armádě podle odhadů nyní slouží kolem tří set zahraničních vojáků. Rusko provozuje vojenskou základnu v Arménii a vojáky má i v Abcházii a Jižní Osetii, tedy gruzínských separatistických oblastech. „Dříve museli získat ruské občanství nebo alespoň dokument, který by jim zaručoval podobná práva, jako mají ruští občané. Teď však mohou v armádě sloužit i bez ruského občanství,“ řekl BBC vojenský expert Pavel Felgenhauer.
Kromě Kavkazu Moskva zřejmě počítá i s novými branci především z Podněstří a Střední Asie. „Posílat ruské vojáky do Střední Asie je nákladné, mnoho lidí tam navíc zůstane. Nabírat místní je tak velmi praktické,“ míní Felgenhauer. Rusko podle něj možná posílí svou vojenskou přítomnost ve Střední Asii, kde i s ohledem na odchod vojsk NATO z Afghánistánu hrozí eskalace napětí. Hromadný nábor cizinců však zřejmě Rusko nechystá.
Vladimir Putin koncem prosince podepsal novou vojenskou doktrínu. Za jedno z největších vnějších rizik v ní Moskva označila rozšíření bojových kapacit NATO nebo americkou koncepci rychlého nasazení na globální úrovni. Moskva si taktéž vyhrazuje právo preventivních vojenských úderů (více čtěte zde).
