Režisér Cameron a tým expertů ukázali ve filmu dvě kamenné schránky na kosti, které podle nich možná obsahovaly ostatky Ježíše a Máří Magdalény. Nálezy jsou tématem dokumentu The Lost Tomb of Jesus (Ztracená Ježíšova hrobka) a knihy The Jesus Family Tomb (Hrobka Ježíšovy rodiny).
Před sedmadvaceti lety, v roce 1980, bylo na stavbě na jihu Jeruzaléma objeveno celkem deset takovýchto schránek, přičemž několik neslo nápisy překládané jako Ježíš, Máří Magdaléna či Juda, syn Ježíšův, uvedl Cameron.
Izraelští památkáři agentuře Reuters přiznali, že schránky povolili vyvézt, což však podle nich neznamená, že se závěry Cameronova týmu souhlasí.
Archeologové tvrzení filmařů zpochybňují
Šimon Gibson, jeden z archeologů, který hrobku objevil, prohlásil, že je "zdravě skeptický" k názoru, že by mohla patřit rodině Ježíše Krista.
Izraelský archeolog Amos Kloner, který byl jedním z těch, kteří v pohřební jeskyni prováděli výzkum, rovněž tvrzení filmařů zpochybnil. Schránky staré 2000 let podle něj patřily nějaké židovské rodině, jejíž jména se podobají jménu Ježíše a jeho příbuzných.
"Mohu jasně říct, že nepřijímám tuto identifikaci... Nepřijímám, že rodina Marie a Josefa, Ježíšových rodičů, měla hrob v Jeruzalémě," řekl. Kloner připomněl, že jména odhalená na rakvích byla v této oblasti velmi rozšířená.
Statistiky: Shoda jmen je nepravděpodobná
Podle agentury AP se filmaři obrátili také na statistiky a nechali si od nich vypočítat pravděpodobnost, že by jedna rodina mohla mít v té době tak podobná jména jako rodina Ježíšova.
"Čísla se různí od jedna ku stu až po jedna ku tisíci," oznámil profesor matematiky na Torontské univerzitě Andrey Feuerverger. Filmaři prý v dokumentu stanovili šance, že jména nepatřila Ježíšově rodině, na 1:600.
"Toto je začátek dlouhodobého výzkumu. Pokud vyjdou na světlo věci, které tento výzkum nahlodají, budiž," poznamenal Cameron.
Po objevení byly kosti pohřbeny v souladu s ortodoxní tradicí. Testům DNA tak byly podrobeny jen schránky s nápisy.
"Snaží se jen prodat svůj film"
O prohlášení filmařů pochybuje i profesor Texaské univerzity Michael White. "Snaží se tím dokument prodat," usoudil.
Jeskyně, v níž byly ostatky nalezeny, leží v jeruzalémské čtvrti Talpiot. Jedna z rakví prý nesla nápis "Juda, syn Ježíšův", což by mohlo potvrzovat domněnky některých znalců bible, že Kristus mohl mít syna s tímto jménem.
Dokument přichází nedlouho poté, co velký úspěch slavil román Šifra mistra Leonarda (Da Vinci code) Dana Browna. V něm jeho autor zmínil i to, že Máří Magdaléna s Ježíšem měla dítě.
Podle bible byl Ježíš ukřižován na Velký pátek a římský prefekt Pilát Pontský Kristovo tělo ještě týž den daroval bohatému obchodníkovi z Arimatie Josefovi. Ten nechal koupit plátno, do něhož bylo tělo zavinuto, a pohřbil ho do hrobky, kterou si nechal Josef vybudovat nedaleko Golgoty, pravděpodobně někde k okolí dnešní Damašské brány v Jeruzalémě.
Před vchod s tělem byl přivalen mohutný kámen a hrob hlídala stráž. Když tam v neděli přišli Ježíšovi blízcí, kámen nebyl na místě a hrob byl prázdný. Dalších 40 dní se pak prý Ježíš zjevoval svým učedníkům.
