Stroj se z expedice STS-104, označované jako montážní let ISS-7A, vrátil brzy ráno Na dráhu letiště kosmodromu Kennedy Space Center na Floridě dosedl ručně pilotován velitelem expedice Stevenem W. Lindseyem v 05.39. Jeho let trval dvanáct dnů 18 hodin 34 minut a 56 sekund. Hlavní úkoly letu, mezi něž patřila především instalace nové přechodové komory Quest, byly beze zbytku splněny.
Odložení posádku neohrozilo
Přistání bylo pro přeháňky a bouřky v okolí kosmodromu odloženo o jeden den, ale posádce, kterou dále tvořili pilot Charles O. Hobaugh a letoví specialisté Michael L. Gernhardt, Janet L. Kavandiová a James F. Reilly, II. nebezpečí nehrozilo. Zásoby - kyslíku na dýchání a výrobu elektřiny, vody i vodíku by posádce vydržely nejméně do pátečních ranních hodin.
Přistávací manévr začal před půlnocí
Astronauti se začali připravovat k přistávacímu manévru již dvacet minut před půlnocí našeho času. Krátce po druhé hodině SELČ byly uzavřeny dveře nákladového prostoru. Posádka si oblékla lehké skafandry, vypila větší předepsané množství vody jako zdravotní profylaktické opatření proti nepříznivým vlivům přetížení během sestupu na Zemi a zaujala svoje místa v kabině.
V 04.12 SELČ byl raketoplán otočen zádí proti letu a o 14 minut později byly zažehnuty hlavní manévrovací motory na dobu 4 minut a 17 sekund. To snížilo okamžitou rychlost raketoplánu, která činila 7690 metrů za sekundu o 142 metrů za sekundu. Manévr proběhl nad Indickým oceánem, východně od ostrova Jáva.
Tato relativně malá změna rychlosti stačila k tomu, aby raketoplán začal sestupovat směrem k zemské atmosféře. Její horní hranicí prolétl ve výšce 120 kilometrů nad rovníkovou oblastí Tichého oceánu, asi 8100 kilometrů od místa přistání.
Na start se připravuje Discovery
Na rampě LC-39A na floridském kosmodromu probíhají i přípravy ke startu raketoplánu Discovery. Ten se má zúčastnit letu STS 105, který je označován jako montážní let ISS-7A.1. Jeho posádku budou tvořit velitel Scott J. Horowitz, pilot Frederick W. Sturckow, letoví specialisté Daniel T. Barry a Patrick G. Forrester. Raketoplán má za úkol na stanici dopravit třetí základní posádku.
Tu budou tvořit Frank L. Culbertson, Jr., Vladimir N. Dežurov a Michail V. Tjurin. Náhradníky třetí dlouhodobé posádky stanice jsou Peggy A. Whitsonová, Valerij G. Korzun a Sergej J. Treščov. Zpět na Zemi pak stroj přiveze druhou základní osádku. Astronauti Jurij V. Usačev, James S. Voss a Susan J. Helmsová jsou na palubě stanice již od letošního 10. března. Start Discovery je zatím plánován na 8. srpna.
|
Raketoplán dopravil na ISS přechodovou komoru |
|
Raketoplán dopravil na ISS speciální komoru pro výstup do volného kosmického prostoru. Zařízení o váze 6,5 tuny za 164 milionů dolarů bylo upevněno pomocí robotizované ruky k americké části stanice a vybaveno kyslíkovými a dusíkovými nádržemi. Komora umožní Američanům nepřetržitý výstup do kosmu v amerických kombinézách. Dosud mohli stanici opustit jen na ruské straně, a i to jen v době, kdy byl u ní raketoplán, a pouze v ruských skafandrech. |
 Americký raketoplán Atlantis, jehož návrat byl kvůli špatnému počasí odložen o jeden den, ve středu ráno středoevropského letního času úspěšně přistál na floridském Mysu Canaveral, 25. července 2001. |
 Americký raketoplán Atlantis, jehož návrat byl kvůli špatnému počasí odložen o jeden den, ve středu ráno středoevropského letního času úspěšně přistál na floridském Mysu Canaveral, 25. července 2001. |
 Americký raketoplán Atlantis, jehož návrat byl kvůli špatnému počasí odložen o jeden den, ve středu ráno středoevropského letního času úspěšně přistál na floridském Mysu Canaveral, 25. července 2001. |
 Americký raketoplán Atlantis, jehož návrat byl kvůli špatnému počasí odložen o jeden den, úspěšně přistál na floridském Mysu Canaveral, odkud vzlétl 12. července k Mezinárodní kosmické stanici, 25. července 2001 |
