Raketoplán Atlantis se vrátil z posledního letu do vesmíru

Na Floridě přistál americký raketoplán Atlantis. Vrátil se ze své poslední plánované cesty do vesmíru. Posádka dovezla na Mezinárodní vesmírnou stanici zásoby a nová zařízení, především ruský modul Rassvet (Úsvit). Bude sloužit k ukotvení kosmických lodí Sojuz a Progress.

Při sedmidenním pobytu u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) astronauti z šestičlenné posádky třikrát vystoupili do vesmíru. Při tom mimo jiné vyměnili baterie a vybavili stanici záložní anténou pro spojení se Zemí.

Celkově mise trvala dvanáct dnů. Raketoplán dosedl ve 14:48 SELČ na přistávací plochu Kennedyho vesmírného střediska na floridském Mysu Canaveral.

Poslední cesta Atlantisu v obrazech

Atlantis teď čeká ještě záložní pohotovost. Na podzim by totiž naposledy měli vyrazit do kosmu jeho bratříčci Discovery a Endeavour. Atlantis bude strojům krýt záda, pokud by se ocitly na oběžné dráze v úzkých.

Discovery by měl letět 16. září. "Poveze předělaný italský nákladní modul, který dostal dodatečnou tepelnou ochranu. Tentokrát zůstane už trvale u ISS a bude sloužit jako skladiště," řekl v České televizi odborník na kosmonautiku Antonín Vítek.

Raketoplán Atlantis se vrací ze své poslední mise na floridský Mys Canaveral.

Po listopadovém letu Endeavouru bude obsluha ISS už jen na ruských kosmických lodích. Americký program pilotovaných raketoplánů této generace končí. Raketoplány startovaly dodnes stodvaatřicetkrát, poprvé v roce 1981.

Atlantis v číslech

Atlantis odchází do výsluhy po 25 letech. Uskutečnil 32 misí a uletěl dohromady téměř 200 milionů kilometrů. Na oběžné dráze strávil dohromady 249 dní a Zemi obletěl 4648krát. Do vesmíru jím cestovalo 189 astronautů. ISS raketoplán navštívil jedenáctkrát, sedmkrát zakotvil na někdejší ruské stanici Mir a jednou u Hubbleova teleskopu.

Zdroj: ČTK

Flotila raketoplánů udržela Spojené státy ve vesmíru poté, co skončil program Apollo, díky němuž se astronauti dostali na Měsíc.

Poslední misi Atlantisu provázelo dojetí, jeho start sledovaly tisíce lidí. Jeden z členů posádky Piers Sellers vzal na oběžnou dráhu i odštěpek z jabloně, z níž podle legendy před 350 lety spadlo jablko, které inspirovalo Issaka Newtona k objevu gravitačního zákona

Plnohodnotná náhrada za raketoplány je z americké strany zatím v nedohlednu. "Teď se zaměřujeme na dokončení zbývajících letů, které máme před sebou," řekl dnes letový ředitel Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Tony Ceccacci. (o loňském testu rakety Ares I-X čtěte zde)

Atlantis a jeho sourozenci budou po konci letů žádanými a asi nejdražšími důchodci všech dob. Jen o dnešního šťastného navrátilce má zájem jednadvacet muzeí.

Cena je 29 milionů dolarů, tedy přes půl miliardy korun. V porovnání s pořizovací cenou kolem dvou miliard dolarů je to lidově řečeno za hubičku.