Půl roku po velkém krachu Rusko marně vyhlíží konec krize

M o s k v a, P r a h a - Šest měsíců po začátku hluboké hospodářské krize v Rusku je zřejmé, že následky otřesu nebyly pro zemi tak drastické, jak se čekalo. Katastrofické scénáře se zatím nenaplnily, světlo na konci tunelu však stále není vidět. Spíše se vzdaluje. "Nebyl to tak zlý půlrok, jak mnozí původně předpovídali," shrnuje Donald Jensen, analytik Rádia Svobodná Evropa. "Snaha zastavit ekonomický kolaps však nepřinesla výraznější pokrok," dodává.

Vloni 17. srpna se začal v Rusku s rachotem hroutit finanční systém a s ním i sny o překročení stínů postsovětského chaosu. Závažnost největší krize od rozpadu SSSR tehdy překvapila i pesimisty.
Rusko, kterému dnes vládne premiér Jevgenij Primakov, se od té doby dokázalo vyhnout velkým zmatkům, hyperinflaci, vlně stávek a jiným pohromám, o kterých po srpnu spekuloval vyděšený Západ. Vládě však nadále chybí ucelený reformní program, který by alespoň nastartoval ozdravné procesy.
Kritici vládě vyčítají, že jen odsunuje řešení vážných problémů. "Lidé už začínají mít po krk čekání na to, až se věci v Rusku začnou měnit," řekl bývalý ruský premiér Sergej Kirijenko. Moskevský politolog Andrej Rjabov souhlasí. "Další ekonomické otřesy jsou poměrně pravděpodobné," dodává.
Jevgenij Primakov, bývalý šéfšpion vynesený nečekaně do světel ramp, vychází osobně z hodnocení lépe než politika jeho vlády jako celku. "Velmi významné je, že Primakov ustavil křehkou politickou rovnováhu a nepřipustil konflikty," soudí Andrej Rjabov. Primakov zastínil - alespoň dočasně - prezidenta a mnohé si získal schopností zvládat mocenské boje v Kremlu a udržovat politický smír. "V mnoha ohledech hraje roli, jakou měl Jelcin do loňského léta: vyvažuje soupeřící síly," dodává Jensen.
Jenže ani po půl roce Primakov nemá jasno v klíčové otázce: jakou cestou vyrazit za nápravou Ruska. "Vláda nemá žádnou představu o tom, jak zlepšit stav ekonomiky. Nemá žádný program reforem," postěžoval si tento týden reformátor Boris Němcov, bývalý vicepremiér ruské vlády.
"Program chybí, to je samozřejmě špatné. Potíž je, že pokud by vyhlásil radikální kroky, poruší Primakov křehké příměří s ostatními silami," podotýká Andrej Rjabov. Je to tedy mírně začarovaný kruh.
Jenže svět už nemá pro ruské začarované kruhy přílišné pochopení. Moskva zoufale potřebuje značné finanční půjčky, bez kterých by ji v příštích měsících nevyhnutelně čekaly další velké problémy. Postoj Mezinárodního měnového fondu je tentokrát velmi jednoznačný: nejdřív rozumný a patřičně radikální program obnovy, pak peníze. Peníze proto zatím chybějí.
S tím souvisí i další aspekt situace, ve které se Rusko ocitlo přesně před půlrokem: mezinárodní prestiž země dále klesá.
Pragmatičtí politici na Západě s konečnou platností slevili z vizí budování prosperujícího Ruska.
Současný cíl zní: zabránit dalšímu poklesu, udržet dobré vztahy.
A vyčkávat na další příležitost.
Málokdo očekává, že by další půlrok mohl přinést zásadní průlom v cestě za nápravou věcí.
"Pokud se nám podaří vyhnout větším otřesům, budeme mít v létě silnou vládu, která bude schopná něco dokázat," říká politolog Andrej Rjabov. "Pokud se ovšem ekonomika prudce zhorší, situace bude nepředvídatelná," dodává.
Kdesi v pozadí je stále vidět stín chřadnoucího Borise Jelcina, který čas od času dává najevo svoji autoritu nečekaným odvoláváním politiků. Ani Jevgenij Primakov si nemůže být svým postem zcela jist, byť jeho pád vypadá za současné situace nepravděpodobně.
Není pochyb, že pro Rusko bude proto klíčovým mezníkem příchod nového muže, který nejpozději příští rok Jelcina nahradí v čele Kremlu. "Až po prezidentských volbách uvidíme výrazně jiné Rusko, než na jaké jsme byli zvyklí před loňským létem," říká Donald Jensen.