Ahmadínežád - Mahmúd Ahmadínežád na tiskové konferenci v Teheránu po prvním kole prezidentských voleb. (18. června 2005) | foto: Morteza Nikoubazl, Reuters

Prezidentem Íránu je konzervativní primátor

  • 596
Íránci vybrali nástupce prezidenta Chátamího. Druhé kolo voleb nejspíš vyhrál primátor Teheránu Ahmadínedžád. Zarytý konzervativec a odpůrce reforem získal podle odhadů 61 procent. Nečekaně tak porazil favorizovaného umírněného duchovního Rafsandžáda.

"Ahmadínedžád je vítěz," potvrdil podle agentury Reuters íránský ministr vnitra.

Podle něj Rafsandžání nemůže Ahmadínedžáda předstihnout. Rafsandžáního poradci už porážku svého kandidáta uznali.

Íránské ministerstvo vnitra v sobotu upřesnilo, že Ahmadínedžád obdržel podle konečných výsledků sčítání 17,2 milionu hlasů, což je 62 procent odevzdaných lístků. Pro Rafsandžáního volilo deset milionů voličů, tedy 36 procent lidí.

Podle státní televize se voleb zúčastnilo 27,9 milionu z 46,7 milionu oprávněných voličů starších 15 let. Volební účast byla tedy 60 procent, o tři procenta méně, než v prvním kole. Na 700 tisíc volebních lístků bylo neplatných.

USA jsou skeptické
Spojené státy výsledky voleb přijaly skepticky. Podle agentury AFP by nový prezident mohl zásadně změnit tvář země a její vztahy se Západem.

"Výsledek voleb v Íránu nepřinesl nic, co by měnilo náš pohled na Írán jako na zemi, která zaostává za prosazováním svobody a demokracie v regionu, zejména v Iráku, Afghánistánu a Libanonu," prohlásila mluvčí amerického ministerstva zahraničí Joanne Mooreová.

Washington, který zařadil Írán mezi země "osy zla", pochybuje o tom, že se "íránský režim bude zabývat legitimními aspiracemi vlastního lidu a obavami mezinárodního společenství", podotkla mluvčí.

Voliči uvěřili starostovým slibům
Dosavadního teheránského starostu volili ti, jež Ahmadínedžád oslovil sliby, že bude bojovat proti korupci a že spravedlivě rozdělí zisky z ropy. "Ahmadínedžád je jako tsunami," řekl o něm jeden jeho spolupracovník.

Rafsandžáního podporovali podle odborníků studenti, duchovní,  inteligence a proreformní politické strany. "Je to konec," řekl agentuře AFP jeden z Rafsandžáního nejbližších spolupracovníků.

Írán na cestě k radikalizaci
Islámská republika by se nyní mohla vydat na cestu radikalizace, usoudila AFP. Ahmadínedžád propaguje přísnou úctu k islámským hodnotám a a neústupnost vůči Západu v době, kdy se od Teheránu očekávají záruky, že nebude vyrábět jaderné zbraně.

Ahmadínedžádovi početní kritici říkají, že z teheránských kulturních středisek nadělal modlitebny a že zavedl oddělené výtahy pro muže a ženy.

Rafsandžání, který utrpěl nejvážnější porážku ve své dlouhé politické kariéře, hodlal uchovat výsledky liberalizace z období vlády odstupujícího prezidenta Mohammada Chátamího, pokročit v naléhavých hospodářských reformách a obnovit vztahy s USA.

Veterán obhajuje islám
Ahmadínedžád nastoupí do úřadu v srpnu, ale nejdřív jeho vítězství musí potvrdit právní experti z Rady dohlížitelů. Je veteránem speciální jednotky Revolučních gard a jako teheránský starosta pracuje za učitelský plat. Kampaň postavil na obhajobě islámu. "Neměli jsme revoluci, abychom tu měli demokracii," říkal kromě jiného.

Ze sedmi kandidátů, kteří se o úřad prezidenta ucházeli v prvním kole 17. června, je považován ze nejkonzervativnějšího.

Předvolební průzkumy v Íránu neexistují, avšak Ahmadínedžádovi nikdo velké šance nedával. V kampani měl jako starosta metropole velký prostor ve sdělovacích prostředcích. Oslovil starší lidi, chudé občany a válečné veterány, protože kromě jiného slíbil spravedlivé rozdělení příjmů z ropy.

Svět íránské volby sledoval pozorně a mimo jiné se zajímal o ochotu kandidátů zlepšit vztah k Západu. Ahmadínedžád se dal slyšet, že vztahy Íránu k USA nejsou klíčem k řešení íránských problémů. "Musíme si zvolit odvážnou vládu, která bude oddána boží straně," řekl politik, který zahajuje tiskové konference dlouhým čtením z koránu.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video