Invazní druhy se do vyspělých zemí každoročně dostanou spolu s dováženými potravinami, krmivy, rostlinami či jiným zbožím. A potíž je v tom, že v takových zemích predátoři nemají přirozené protivníky.
Jen v Evropě tak způsobí ročně na zemědělských plodinách, v lesích či vodách škody za třináct miliard eur. Problém má už i Česko, kde se šíří například norek americký, motolice či bolševník.
Vyplývá to z nejnovějšího výzkumu mezinárodního týmu vědců vedeného Petrem Pyškem a Vojtěchem Jarošíkem z Botanického ústavu Akademie věd. Výsledky výzkumu zveřejnil tento týden prestižní časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA.
Odvrácená tvář volného obchodu
"I nás překvapilo, že vyspělost ekonomiky a hustota obyvatel tak silně převažuje nad klimatickými či geografickými podmínkami při šíření nepůvodních druhů," přiznává Petr Pyšek.
A hned nabízí vysvětlení: krajina s velkou hustotou obyvatelstva a rozvinutou dopravní sítí je pro živočišné či rostlinné predátory přímo ideálním prostředím, jejich populační explozi se příroda neumí bránit. Jen v Evropě je podle Petra Pyška minimálně 11 tisíc nepůvodních druhů. V Česku pak asi dvě stovky rostlin a desítky obratlovců či bezobratlých.
INVAZE ŽIVOČICHŮTypickým příkladem je klíněnka jírovcová, která ničí kaštany. Ochránci si s ní nevědí rady ani po letech. O klíněnce, která se do Česka rozšířila z Balkánu, ještě v 80. věděl jen málokdo. Dramaticky se rozšířila i motolice, což je červ napadající vnitřnosti jelenů. A stejně tak působí parazit z dovezených amerických úhořů – zabíjí ty, kteří sem doputují vodou. |
Jinou možností je dezinfekce kamionů, v jejichž zboží se může skrývat hmyz, který nemá v zemi co dělat a může zlikvidovat původní tuzemské druhy. Zprvu neviditelné narušení potravinového řetězce může mít nedozírné následky například pro populaci včel, a tedy i zemědělství.
Omezit pronikání predátorů do volné přírody mohou podle Pyška i lidé, když se nebudou zbavovat dovezených domácích zvířat jejich vypouštěním do krajiny.
Typickým příkladem je norek americký, který za několik let zaplavil Česko a v některých krajích už místy zdecimoval vodní ptáky, ryby i obojživelníky. Akvaristé zase kdysi v dobré vůli vypustili do přírody raka amerického, který se stal zhoubou pro české raky říční, bahenní či kamenáče.
A stejné to bylo s bolševníkem – ten byl do Česka původně dovezen jako okrasná rostlina, ale postupně zamořil Slavkovský les, v němž likviduje celé ekosystémy.
Jakmile bolševník začne tvořit semena, chemický postřik už nepomůže.Evropská mapa predátorů
Z evropské mapy zavlečených nepůvodních druhů, kterou vědci při několikaletém výzkumu sestavili, lze jasně vyčíst, že nejvíce jsou rozšířeny právě ve vyspělých oblastech kontinentu.
Politikům i místním samosprávám může výzkum vědců sloužit například k tomu, aby při rozvoji krajiny citlivěji zvažovali, zda ji mají narušit ještě hustší dopravní sítí. Ta totiž, jak vědci zjistili, neslouží jen lidem, ale i nepůvodním živočichům a rostlinám.
A naopak: pokud se rozhodnou kvůli zachování původního rázu krajiny její rozvoj přibrzdit, pak je nutné její "zaostávání" kompenzovat třeba dotacemi.
