Irácké ministerstvo plánování vzplálo po jednom z amerických náletů. (20. března 2003)

Irácké ministerstvo plánování vzplálo po jednom z amerických náletů. (20. března 2003) | foto: Profimedia.cz

Před pěti lety dopadly na Irák první bomby. Konec války je v nedohlednu

  • 46
Irácké tažení George W. Bushe načíná šestý rok. Navzdory snahám o demokratizaci udržuje pořádek v zemi na 170 tisíc zahraničních vojáků. Stoupá počet mrtvých a uprchlíků, roste i účet za válku. Vše přitom mělo proběhnout rychle a úspěšně.

"Věříme, že Saddám Husajn nyní doopravdy má jaderné zbraně," prohlásil 16. března 2003 americký viceprezident Dick Cheney. Pouhé dva dny poté dostal irácký prezident z Bílého domu jasný vzkaz: buď do 48 hodin opustíš Irák, nebo padneš.

Saddám necouvl, a tak v noci na 20. března dopadly na Bagdád první bomby. Oficiálním důvodem byly právě zbraně hromadného ničení. "Zločinec 'Bušík' spáchal ostudný zločin proti lidskosti," hřímal tehdy ve státní televizi diktátor. Američané nešli proti Saddámovi sami - po boku jim stáli Britové a Španělé.

Konec v nedohlednu
Postup spojeneckých jednotek byl překvapivě rychlý a začátkem dubna slavily v Bagdádu. Vše nasvědčovalo tomu, že režim padl a země může začít vzhlížet ke světlejším zítřkům. Skutečnost je ale úplně jiná.

. Neslavný konec diktátora

Američtí politici označovali Saddáma Husajna téměř za ztělesnění ďábla. Srovnávali ho například s Hitlerem.

Po zahájení invaze Saddám zmizel a spojencům téměř tři čtvrtě roku unikal. Lapili ho v polovině prosince 2003. Diktátor, jehož sochy ještě nedávno zdobily celou zemi, se skrýval v díře v zemi.

O tři roky později jeho život ukončil kat poté, co ho soud poslal na šibenici za masakr šíitů z roku 1982.

Ani po pěti letech se totiž nepodařilo donutit většinové šíity a menšinové sunnity, aby při obnově země bez výjimek táhli za jeden provaz. Irák má sice vlastní vládu a oficiálně už není čtyři roky okupován, ale to nic nemění na tom, že na bezpečnost stále dohlíží bezmála 170 tisíc vojáků z různých koutů světa.

Velkým problémem nadále zůstávají především radikálové, kteří takřka denně podnikají sebevražedné útoky. Dosud nejkrvavější atentát se odehrál loni v srpnu na severozápadě země. Čtyři sebevrazi tehdy udeřili proti náboženské komunitě jezídů a zabili přes čtyři stovky lidí.

Americká administrativa se snaží útoky eliminovat. Právě proto loni v červnu vyslal Pentagon do země dalších třicet tisíc mužů. A strategie slaví úspěch - počet útoků od té doby klesl o šedesát procent.

Počet mrtvých roste každým dnem
Atentáty jsou ostatně podle odborníků jedním z hlavních důvodů, proč své domovy musely opustit čtyři miliony Iráčanů. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky zamířila celá polovina z nich do zahraničí.

. Neodpustitelné prohřešky

Válka v Iráku se neobešla bez několika skandálů, o něž se přičinili američtí vojáci. V roce 2004 obletěly celý svět fotografie z věznice Abú Ghrajb, kde vojáci týrali zadržované Iráčany. Soud za mučení rozdal několik trestů.
Spoustu práce měli vyšetřovatelé i kvůli masakru civilistů v Hadíse, kde příslušníci námořní pěchoty zabili granáty a střelbou přes dvě desítky lidí včetně žen a dětí. Šlo o reakci na smrt jejich kolegy. Nadřízeným ale tvrdili, že Iráčany zabil výbuch bomby u silnice.

Neúprosně hovoří řeč čísel i o mrtvých. Během válečného tažení George W. Bushe dosud zemřely bezmála čtyři tisíce Američanů, přičemž nejhorší byl paradoxně loňský rok - zahynulo 901 vojáků.

Zatímco bilance amerických obětí je přesná, u Iráčanů se ale údaje značně rozcházejí. Server IraqBodyCount hovoří o smrti bezmála 90 tisíc lidí, ale zdravotníci na podzim 2006 spočítali, že válka jich připravila o život až 655 tisíc.

Nejblíže pravdě tak zřejmě bude letošní studie Světové zdravotnické organizace, která tvrdí, že od března 2003 do června 2006 zahynulo na 151 tisíc Iráčanů. Jejich počet ale - především zásluhou sebevrahů - každý měsíc výrazně stoupá.

Určí osud Iráku nový prezident?
Šéf Bílého domu Bush ale ani po pěti letech nepochybuje, že se rozhodl správně. Ačkoliv je pranýřován ze všech stran, stojí si za svým: předčasné stažení z Iráku by posílilo Írán a umožnilo Al-Kajdě získat peníze na nákup zbraní hromadného ničení, s jejichž pomocí by zaútočila na Spojené státy.

Irácká válka je ostatně jedním z hlavních témat nadcházejících prezidentských voleb. (speciální přílohu iDNES.cz najdete zde) Zatímco demokratičtí politici volají po rychlém odchodu z Perského zálivu, většina republikánů stojí za Bushem. Ostatně i jejich prezidentský kandidát John McCain je pro setrvání v zemi.

Co bude dál s násilím zmítanou zemí, tak zřejmě ukážou až výsledky listopadového klání. A nic na tom nezmění fakt, že se v Iráku nenašly zbraně hromadného ničení, ani se neprokázaly údajné vazby Saddámova režimu na teroristy z Al-Kajdy.

. Drahá válka

Každá americká domácnost platí na válku 138 dolarů měsíčně. Nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz a harvardská ekonomka Linda Bilmesová tvrdí, že konflikt přijde na tři biliony dolarů.

Rozpočtový úřad Kongresu vyčíslil výdaje na válku (včetně Afghánistánu) do roku 2017 ve výši 1,2 až 1,7 bilionu. Pentagon uvádí asi 700 miliard, ale nezapočítává například náklady na léčbu vojáků. - čtěte Účet za Irák: Tři biliony dolarů za pět let


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video