Ukrajinský parlament schválil výjimečný stav, který navrhl Porošenko

  • 1553
Ukrajinský parlament v pondělí večer schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení „válečného stavu“ v zemi po dobu třiceti dnů. Reagoval tak na nedělní námořní incident s Ruskem. Hlasování předcházely obstrukce ze strany ukrajinské opozice, která se obávala ohrožení prezidentských voleb v březnu příštího roku.

Porošenko oznámil, že změnil své původní rozhodnutí vyhlásit válečný stav na celé Ukrajině. Opatření bude místo toho platit jen v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Parlament rovněž schválil usnesení o datu prezidentských voleb, které se uskuteční 31. března 2019.

V jednokomorové sněmovně, která má 450 křesel, pro vyhlášení válečného stavu zvedlo ruku 276 poslanců. Válečný stav bude podle prezidenta platit v Oděské, Mykolajivské, Chersonské, Zaporižské, Luhanské, Doněcké, Sumské, Charkovské, Černihivské a Vinnycké oblasti, tedy v regionech, v nichž lze podle prezidenta očekávat „úder protivníka“ z pevniny či z moře.

Původní návrh, který vypracovala ukrajinská bezpečnostní rada, počítal s válečným stavem po dobu 60 dnů, což je maximální hranice povolená zákonem. Prezident se ale rozhodl délku mimořádného opatření zkrátit na polovinu, aby válečný stav nekolidoval se zahájením kampaně k prezidentským volbám, které se uskuteční 31. března 2019. Kampaň začíná 31. prosince, tedy čtyři dny po předpokládaném ukončení válečného stavu.

Porošenko v podezření

Ukrajinská opozice Porošenka podezírala, že vyhlášením válečného stavu chce volby odložit, protože podle průzkumu nemá příliš nadějí na vítězství. Právě v reakci na tyto výtky prezident omezil platnost svého výnosu. Parlament v pondělí navíc odhlasoval usnesení, které datum voleb závazně stanoví.

V průzkumech veřejného mínění před prezidentskými volbami zatím vede šéfka opozice, bývalá premiérka Julija Tymošenková. Ta se podle těchto poznatků těší přibližně dvojnásobné podpoře voličů (v rozmezí 14 až 21 procent dotázaných) než nynější šéf státu. Značná část voličů je ale dosud nerozhodnutá. Porošenkovi podpora podle průzkumů veřejného mínění setrvale klesá a nyní se pohybuje kolem devíti procent.

Výnos o válečném stavu má 12 článků, z nichž jeden podléhá utajení. Výnos ukládá vyhlásit pohotovost systému civilní obrany a umožňuje dočasně omezit ústavní práva a svobody občanů. Porošenko ale ještě před schválením výnosu veřejnost ujistil, že práva a svobody omezeny nebudou.

Podle výnosu budou po dobu 30 dnů řídit stát spolu s orgány výkonné moci a místní samosprávou i orgány armády. Takzvaná vojenská správa bude zřízena jen v oblastech, kde byl válečný stav vyhlášen. Její velitele jmenuje prezident na doporučení generálního štábu.

Ukrajinské zákony s vyhlášením válečného stavu nespojují okamžitou a závaznou mobilizaci. Porošenko dal najevo, že budou nejspíš povoláni na „cvičení“ armádní zálohy. Během válečného stavu se nesmí měnit ústava, nesmějí se pořádat volby ani referenda. Zakázána jsou veřejná shromáždění a stávky, armáda má právo vyhlásit zákaz vycházení, konfiskovat majetek či vyhlásit povinné pracovní nasazení.

Ukrajinský parlament přijal opatření po vzrušené několikahodinové debatě. Poslanci nacionalistické Radikální strany a hlavní opoziční síly Baťkivščyna expremiérky Julije Tymošenkové původně ani nepustili Porošenka k řečnickému pultu. Dožadovali se konzultace s hlavou státu. Po hodině marného čekání Porošenko budovu opustil. Projev poté prezident místo parlamentu pronesl v televizi a na Facebooku. 

Ukrajina a Rusko se vzájemně obviňují z odpovědnosti za incident u břehů anektovaného Krymu v Kerčském průlivu, kde ruští pohraničníci v neděli zajali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 23 námořníků. 

Nechceme válku ani omezení práv, řekl Porošenko

Vyhlášení mimořádného opatření ukrajinská strana nazývá „válečným stavem“, protože se především dotýká armády a jejího přednostního práva na aktivitu na úkor civilistů a civilních úřadů.

Náčelník ukrajinského generálního štábu Viktor Muženko podle sdělení ministerstva obrany nařídil, aby byly veškeré ukrajinské ozbrojené síly uvedeny do stavu pohotovosti.

Agentura Unian připomněla, že „válečný stav“ na Ukrajině může být zaveden v případě ozbrojeného útoku nebo hrozby agrese a ohrožení nezávislosti nebo územní celistvosti státu. Úřadům, armádě nebo místním správám dává zvláštní pravomoci a může vést k omezení ústavních práv a svobod občanů.

Výjimečný stav, nebo stanné právo?

V textu jsme původně uváděli pojem „stanné právo“, které používají anglosaské weby a agentura ČTK. 

Podle českého ministerstva zahraničí ale českému vnímání situace a českému právu odpovídá spíše termín „výjimečný stav“, protože nejde o ohrožení zevnitř státu, ale ze zahraničí. 

Bývalý velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta pak iDNES.cz řekl, že ukrajinská média používají spojení „válečný stav“.

Rusko v Kerčském průlivu postavilo most vedoucí na anektovaný poloostrov Krym, otevřen byl letos v květnu. Podle stížností ukrajinské strany omezuje svobodnou plavbu z Černého do Azovského moře.

Ukrajinské námořnictvo v neděli oznámilo, že ruské speciální jednotky zabavily v Černém moři tři jeho lodě, přičemž při incidentu utrpěli zranění dva členové ukrajinské posádky. Ukrajinci obvinili Rusy, že na jejich lodě stříleli. 

Ruská tajná služba FSB, pod níž spadá i pohraniční stráž, později potvrdila, že ruské jednotky ukrajinská plavidla u poloostrova Krym zadržely. Informovala, že k jejich zastavení použila zbraně, přičemž byli zraněni tři příslušníci ukrajinského námořnictva. Ruská ombudsmanka informovala dle médií ukrajinskou kolegyni, že tři zranění ukrajinští námořníci jsou v nemocnici a jejich životy nejsou v ohrožení. 

Nacionalisté chtějí vypovědět smlouvu s Ruskem

U sídla ukrajinského parlamentu v Kyjevě demonstrovali nacionalisté z krajně pravicového uskupení Národní sbor. Domáhali se vypovězení smlouvy s Ruskem o spolupráci při využívání Azovského moře a Kerčského průlivu. Demonstrace podle televize původně začala před kanceláří prezidenta Petra Porošenka, než se přesunula k parlamentu, jehož sídlo mizelo v oblacích dýmu z dýmovnic, zapálených demonstranty.

Moskva obviňuje Kyjev, že incident schválně vyprovokoval, aby nynější ukrajinské vedení mělo záminku k zavedení výjimečného stavu, zmanipulování voleb a udržení se u moci, jakož i ke zpřísnění západních sankcí proti Rusku.

Kerčský průliv

Kerčský průliv

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video