Začátek konce komunismu. Polsko slaví 30 let od prvních svobodných voleb

  • 24
Polsko si v úterý připomíná 30. výročí prvních svobodných parlamentních voleb, které v zemi otevřely cestu ze sovětského područí k demokracii. Slavnosti doprovázené koncerty či výstavami probíhají zejména ve Varšavě a Gdaňsku, kde v 80. letech působilo opoziční hnutí Solidarita. Právě jeho aktivita k uspořádání svobodných voleb zásadně přispěla.

Oslav se zúčastnili političtí lířdi či předseda Evropské rady Donald Tusk, slovo dostali i představitelé tehdejší protikomunistické opozice.

Polský prezident Andrzej Duda a premiér Mateusz Morawiecki byli hosty slavnostního zasedání Senátu, které bylo celé věnováno výročí.

V centru Gdaňsku se v podvečer sešly přední postavy někdejší Solidarity v čele s pozdějším polským prezidentem Lechem Walesou. Vedle něj promluvil na slavnostním shromáždění i bývalý polský premiér a současný šéf summitů EU Donald Tusk.

Další připomínkou výročí bude středeční schůzka předsedů parlamentů zemí stření a východní Evropy v Sejmu. Pozváni na ni byli i bývalí disidenti a oponenti komunistických režimů z někdejšího Československa, Maďarska, bývalé Jugoslávie, východního Německa či Sovětského svazu.

První polosvobodné volby

Dohoda o vypsání voleb vzešla z jednání mezi vládnoucí Polskou sjednocenou dělnickou stranou a zástupci opozice. Takzvané rozhovory u kulatého stolu byly zahájeny počátkem února 1989 jako reakce progresivnější části polských komunistů na sociální nepokoje z předchozích let, které vláda nedokázala účinně řešit.

Výsledkem jednání byla legalizace odborového svazu Solidarita a také dohoda o změnách v polské ústavě. K těm nejpodstatnějším patřilo ustavení horní parlamentní komory a zřízení funkce prezidenta, který nahradil dosavadní kolektivní hlavu země, Státní radu.

Polodemokratický politický systém, jenž z jednání u kulatého stolu vzešel, měl podle původních předpokladů platit následujících čtyři až šest let. Ve skutečnosti však měl přechodný režim před sebou jen několik měsíců života.

Katalyzátorem jeho rychlého zániku se staly volby vypsané na počátek června 1989. Podle dohody měla volba všech 100 členů nově zřízeného Senátu proběhnou zcela svobodně. V dolní parlamentní komoře, 460členném Sejmu, se ale opozice směla ucházet jen o 35 procent mandátů.

Studená sprcha pro komunisty

Už první kolo voleb z 4. června znamenalo pro polské komunisty studenou sprchu. V Sejmu získala Solidarita 160 křesel, tedy bez jednoho mandátu maximum, na které mohla dosáhnout. Podobně vypadala i situace v Senátu, kde uspělo 92 opozičních kandidátů. Komunistické „Waterloo“ dokonalo druhé kolo o dva týdny později.

Třicet let po založení bojují o značku Solidarita dvě největší polské strany

V dolní komoře opoziční kandidáti bezezbytku vyčerpali pětatřicetiprocentní kvótu, na kterou měli nárok a ve stočlenném Senátu jich usedlo 99. Z pohledu komunistů situaci ještě zhoršovala skutečnost, že v té části Sejmu, do jejíž volby nemohla opozice přímo vstoupit, občané často zaškrtávali proreformně naladěné kandidáty vládního tábora.

Otřesená pozice komunistů se jasně projevila v polovině července při volbě hlavy státu. Představitel hroutícího se režimu a strůjce výjimečného stavu z prosince 1981 Wojciech Jaruzelski v parlamentním hlasování zvítězil rozdílem jediného hlasu.

Po neúspěšném srpnovém pokusu komunisty Czeslawa Kiszczaka o sestavení vlády pověřil prezident vytvořením kabinetu Tadeusze Mazowieckého, který se stal prvním nekomunistickým premiérem ve středovýchodní Evropě. Přechod od komunismu k demokracii byl symbolicky završen v roce 1990 zvolením vůdce Solidarity Lecha Walesy prezidentem a prvními plně svobodnými volbami, které se konaly v říjnu 1991.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video