Polský premiér Mateusz Morawiecki připomněl dluh na hranicích už v březnu 2021 tehdejšímu českému protějšku Andreji Babišovi. Odpověď však byla „obecná a vyhýbavá“, píše polský list Rzeczpospolita.
Nyní se do věci vložil poslanec PiS Jarosław Krajewski, který v dopise polskému ministerstvu zahraničí a ministerstvu vnitra připomněl český dluh vůči Polsku z roku 1958, kdy se na základě mezinárodní smlouvy mezi Polskem a Československem upravovaly hranice. ČSSR tehdy získala 1205,90 hektaru půdy a Polsko 837,46 hektaru. Předmětem sporu je rozdíl v neprospěch Polska, tedy 368,44 hektaru.
„S politováním musím konstatovat, že Česká republika do dnešního dne nevyrovnala Polské republice tento neoprávněný územní přebytek,“ napsal Krajewski v dopise.
Kostlivec v pohraniční skříni. Vyrovnání s Poláky může stát obce pozemky |
Rzeczpospolita píše, že české úřady se zavázaly vypracovat soupis pozemků určených k převodu na Polsko. V roce 2014 dokonce takový pozemkový soupis vznikl, ale Češi od něj ustoupili. Už v roce 1992 byla ustavena polsko-česká komise, která se případem zabývala. V roce 2005 nabídla česká vláda Polsku finanční kompenzaci, ta však byla zamítnuta.
Rzeczpospolita zdůrazňuje, že PiS bere záležitost vážně. Strana prý doufá, že se věc podaří dotáhnout do konce, protože moc v Česku převzala konzervativní vláda Petra Fialy, se kterou se už podařilo vyjednat mimo jiné dohodu o elektrárně v Turówě.
Nevhodná doba, říká bývalý starosta Těšína
Europoslanec z lidovecké frakce a bývalý starosta polského Těšína Jan Olbrycht PiS kritizoval za to, že si na řešení sporu zvolila nevhodnou dobu. „Aniž bych zpochybňoval, kdo má pravdu a co si zasloužíme, domnívám se, že v době, v níž se Evropa a svět ocitly v důsledku války Ruska s Ukrajinou, není dobré řešit kontroverzní otázky se svými sousedy,“ zdůraznil politik v rozhovoru s polským deníkem. Krajewski na to opáčil, že vhodná doba pro uplatnění nároků nebude nikdy a Polsko nemůže na transfer „čekat dalších 200 let“.
Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením nynější hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit. Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů.
S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů. Na vypořádání nároků se v roce 1992 dohodli tehdejší ministři zahraničí Jiří Dienstbier a Krzysztof Skubiszewski.
Nic vracet Polsku nebudeme, odmítají Šlachta a Okamura posun hranic |
V minulosti představitelé českého ministerstva vnitra informovali o tom, že pozemky vytipované ke kompenzaci jsou na území Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého a Pardubického kraje.
„Polská strana bude důsledně usilovat o to, aby tato otázka byla předmětem dalších jednání s českou stranou za účelem odsouhlasení soupisu pozemků a následného vyjednání mezinárodní smlouvy, která by tvořila právní základ pro převod pozemků na Polskou republiku,“ uvedl podle polského listu náměstek polského ministra zahraničí Piotr Wawrzyk.
Zdůraznil, že české úřady polský nárok nezpochybňují, a proto je „nepochopitelný nedostatek konkrétních kroků z české strany“. Wawrzyk však upozornil, že kritické hlasy se ozývají z řad českých poslanců, a polské ministerstvo zahraničí proto počítá s pomocí polského Sejmu.
